ISS dostane novou posádku, z Bajkonuru odstartovala raketa

Z kosmodromu Bajkonur v Kazachstánu dnes odstartovala raketa Sojuz FG, která úspěšně vynesla na oběžnou dráhu vesmírnou loď Sojuz MS-15 s novou posádkou pro Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS). Ruský kosmonaut Oleg Skripočka, americká astronautka Jessica Meirová a první kosmonaut ze Spojených arabských emirátů (SAE) Hazza Mansúrí by měli u ISS přistát zhruba za šest hodin.

Start rakety vysílaly americký Národní úřad pro letectví a vesmír (NASA) a ruská agentura Roskosmos v přímém přenosu na internetu.

Na ISS momentálně působí ruští kosmonauti Alexej Ovčinin, který je nyní velitelem ISS, a Alexandr Skvorcov, američtí astronauti Christina Kochová, Nick Hague a Andrew Morgan a Ital Luca Parmitano.

Jak poznamenala agentura TASS, šlo o 70. a zároveň poslední start rakety Sojuz-FG, které Rusko od roku 2002 používalo pro dopravu lidské posádky na ISS. Od roku 2020 chce ruská agentura Roskosmos přejít na Sojuzy 2.1a, které dříve využívalo pouze pro dopravu nákladu a satelitů na oběžnou dráhu. Minulý měsíc Roskosmos letem s androidem Fjodorem na palubě k ISS otestoval nosič 2.1a pro starty s lidskou posádkou.

Zatímco rakety Sojuz-FG používají ukrajinský analogový systém řízení, rakety Sojuz 2.1a jsou vybaveny ruským systémem.

Do vesmíru se zatím podle internetové Malé encyklopedie kosmonautiky (http://mek.kosmo.cz) podívalo 560 kosmonautů (včetně sedmi vesmírných turistů) ze 38 zemí světa. Žen bylo doposud mezi kosmonauty 63. Nejvíce lidí (342) vyslaly do vesmíru Spojené státy, následuje Sovětský svaz a Rusko (121). Prvním kosmonautem z jiné země než SSSR a USA se stal v březnu 1978 Vladimír Remek z bývalého Československa.

Prvním člověkem ve vesmíru se stal v dubnu 1961 sovětský kosmonaut Jurij Gagarin, druhým v srpnu 1961 rovněž kosmonaut ze Sovětského svazu German Titov. Na oběžnou dráhu se jako první Američan dostal v únoru 1962 John Glenn. První ženou ve vesmíru se stala 16. června 1963 sovětská kosmonautka Valentina Těreškovová. Dosud poslední zemí, která vyslala svého kosmonauta do vesmíru, bylo v roce 2015 Dánsko.

Související

Mezinárodní vesmírná stanice (ISS)

ISS čelí vážnému problému. USA se bojí, Rusko ho neřeší

Ruská část Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) čelí vážným problémům. Únik tlaku a vzduchu z modulu Zvezda, který byl poprvé zaznamenán v roce 2019, se v posledním roce zhoršil a dosáhl nového maxima. Tento problém rozdělil názory odborníků z NASA a ruské vesmírné agentury Roskosmos na závažnost situace, uvedl server CNN.
Vesmírná loď Crew Dragon 2

NASA zahájila záchrannou misi pro posádku Starlineru

Odstartovala mise, která je důležitá pro uvízlou posádku lodi Starliner. Z mysu Canaveral na Floridě v sobotu odstartovala raketa Falcon 9 s lodí Crew Dragon společnosti SpaceX, na jejíž palubě jsou Američan Nick Hague a Rus Alexandr Gorbunov. Cílem je Mezinárodní vesmírná stanice (ISS). O zahájení mise informovala NASA. 

Více souvisejících

ISS (Mezinárodní vesmírná stanice) vesmírná loď Sojuz vesmir Bajkonur

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Letecká základna Olenya, Murmanská oblast; 15. 8. 2024

Zlom ve válce na Ukrajině. Experti hodnotí triumfální operaci na ruském území

Ukrajina slaví úspěch operace Pavučina, která během nedělního útoku zasáhla několik ruských bombardérů a strategických leteckých systémů. Odborníci ji označují za možný zlomový bod konfliktu, protože podle nich odhalila nedostatky v ruské protivzdušné obraně a schopnosti čelit podobným útokům. Rusko, jak se dalo předpokládat, již ohlásilo přípravy na odvetná opatření.

před 31 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

Petr Fiala

Bitcoiny řešila vláda i Bezpečnostní rada státu. Fiala rozdal úkoly

Vláda i Bezpečnostní rada státu se ve středu zabývaly podezřelým darem bitcoinů pro český stát. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) se kabinet usnesl, že ministerstvo spravedlnosti musí předložit časový sled událostí vedoucích k uzavření smlouvy. Bezpečnostní rada státu má projednat s ředitelem Bezpečnostní informační služby veškeré dostupné informace k případu.

před 1 hodinou

Donald Trump

Trump zakázal občanům z 12 států vstup na území USA

Prezident Spojených států Donald Trump podepsal nový prezidentský výnos, kterým s okamžitou platností zakazuje vstup do země občanům 12 států a částečně omezuje cestování ze sedmi dalších. Tento krok je návratem k přísné imigrační politice, kterou Trump prosazoval již během svého prvního volebního období, a nyní ji dále rozšiřuje.

před 3 hodinami

včera

Gripen

Češi souhlasí se švédskou nabídkou. Gripeny budou k dispozici ještě 10 let

Ministerstvo obrany souhlasí se švédskou nabídkou na další využívání letounů JAS-39 Gripen, uzavření smlouvy do roku 2035 podpořilo Kolegium ministryně obrany. S návrhem smlouvy nyní bude seznámena vláda. Díky intenzivním jednáním se podařilo ministerstvu dosáhnout nabídky, která je oproti loňské zhruba o 25 % výhodnější. Prodloužení využívání Gripenů pomůže překlenout období, kdy budou do české armády postupně zaváděna letadla páté generace F-35.

včera

FK Dukla Praha

Fotbalová Dukla se po záchraně v lize rozloučila s trenérem Petrem Radou

Vedení fotbalové pražské Dukly, která se o víkendu dokázala zachránit v první lize poté, co v odvetě baráže porazila Vyškov až na penalty, se po třech letech rozhodlo rozloučit se s trenérem Petrem Radou. Kromě něho pak také nebudou na lavičce Pražanů pokračovat i jeho asistenti Michal Horňák a Pavel Medynský.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Geert Wilders (PVV) na pražské konferenci protiimigračních stran (16. 12. 2017)

Proč v Nizozemsku padla vláda? Geert Wilders se chce stát premiérem, plán se mu ale může krutě vymstít

Geert Wilders, dlouholetý nizozemský krajně pravicový politik a vůdce Strany pro svobodu (PVV), učinil riskantní krok, který může jeho ambici stát se premiérem spíše zmařit než naplnit. Rozpuštěním vlády, jejíž byl součástí, doufá, že podzimní předčasné volby promění v referendum o přistěhovalectví – tématu, které mu v minulosti přineslo úspěch. Jenže politická realita v Nizozemsku se výrazně změnila.

včera

včera

Letadla, ilustrační foto

Američané jsou znechucení Trumpem. Opouštějí USA a hledají nový domov v zahraničí

Po znovuzvolení Donalda Trumpa do úřadu prezidenta Spojených států se zvyšuje počet Američanů, kteří se rozhodli odejít ze své země. Většina z nich tvrdí, že současný politický vývoj v USA je natolik znepokojuje, že hledají nový začátek za hranicemi. Tento trend je vidět jak na zvýšeném zájmu o stěhování, tak na počtu žádostí o občanství v jiných zemích.

včera

euro, ilustrační fotografie

Balkán čeká na euro, Polsko se od něj odvrací: Rozdílné cesty dvou členů EU

Zatímco Bulharsko, nejchudší země Evropské unie, se připravuje na přijetí společné evropské měny, Polsko – donedávna označované za ekonomického premianta bloku – od eura stále víc ustupuje. Rozdílný přístup obou států ukazuje hluboké rozpory v rámci EU ohledně budoucnosti hospodářské integrace, píše Politico.

včera

Věznice, ilustrační fotografie

Rusové mučí a vězní ukrajinské civilisty tisíce kilometrů od domova. Svět je naprosto ignoruje

Zatímco svět sleduje mírové rozhovory mezi Ukrajinou a Ruskem a diskutuje o diplomatických možnostech ukončení války, tisíce ukrajinských civilistů nadále mizí beze stopy. Unášeni ze svých domovů ruskými silami a deportováni do táborů a věznic hluboko na ruském území, včetně oblastí na Sibiři, zůstávají tito lidé jedním z nejtemnějších a zároveň nejopomíjenějších aspektů ruské invaze.

včera

I Če-mjong

Ekonomika Jižní Koreji se hroutí? Nový prezident čelí krizi jménem Donald Trump

Nově zvolený jihokorejský prezident I Če-mjong se teprve ujal úřadu, ale již čelí vážné mezinárodní krizi. Na rozdíl od předchozích hlav státu se nemohl spolehnout na obvyklé dvouměsíční přechodné období. Do prezidentského paláce vstupuje okamžitě, aby nahradil svého předchůdce Juna Sok-jola, který byl odvolán z funkce po neúspěšném pokusu o zavedení stanného práva koncem minulého roku.

včera

Tragédie nebere konce. Ze Súdánu prchly už čtyři miliony lidí, mnozí zažili závažné porušování lidských práv

Lidská tragédie v Súdánu nebere konce. Podle UNHCR od začátku občanské války v roce 2023 uprchly ze země čtyři miliony lidí. Až 72 % vyslýchaných uprchlíků zažilo závažné porušování lidských práv, 60 % bylo odděleno od rodin a podmínky v uprchlických táborech v Čadu zůstávají zoufalé.

Zdroj: Jakub Jurek

Další zprávy