Dochází lidstvu čas? Nová zpráva meteorologů je zlá

"Víme bez jakýchkoli pochybností, že naše klima se mění a počasí je stále více extrémní v důsledku lidské činnosti, jako je například spalování fosilních paliv," uvedl generální tajemník WMO Michel Jarraud. "Minulé, současné i budoucí emise CO2 budou mít rostoucí dopad na globální oteplování i okyselování oceánů. Začíná nám docházet čas," dodal.

Hlavním plynem, který přispívá ke klimatickým změnám, je oxid uhličitý. Do ovzduší se dostává především při spalování fosilních paliv. Jeho koncentrace loni vzrostla o 2,9 částice v milionu částic atmosféry (ppm) na celkových 396,0 ppm. V roce 2012 byl tento nárůst o 2,2 ppm, o rok dříve o 2,0 ppm.

Skleníkové plyny jsou sloučeniny, které díky svým fyzikálním vlastnostem propouštějí krátkovlnné záření horkých těles a naopak pohlcují dlouhovlnné záření těles chladnějších, čímž sebe a okolí zahřívají. V praxi tedy propouštějí záření Slunce směrem k Zemi, které tak dopadne až na zemský povrch. Zpětné záření chladnějšího povrchu Země již molekuly CO2 dokáží pohltit a zahřívají tak okolní vzduch.

Odhaduje se, že v současnosti skleníkové plyny zvyšují pozemskou teplotu asi o 33 °C oproti stavu, kdyby nebyly žádné. To je pro nás pozitivní, neboť bez nich by celá Země byla zamrzlá.

Klima není počasí

Přestože i četnost extrémních projevů počasí se může měnit souběžně a v důsledku změn klimatických, samy o sobě tyto události o ničem nevypovídají.

Ani tisíciletá povodeň, ani vedro které nepamatujeme, ani sníh na španělské pláži; žádná z těchto událostí není sama o sobě vypovídající o jakékoliv změně klimatu. Musíme je sledovat dlouhodobě, abychom zjistili, zda takových případů přibývá či ubývá, nebo se vyskytují se stejnou četností, jako kdysi. Debata o klimatických změnách všude ve světě se rozhoří vždy ve chvíli, kdy se objeví jakékoliv neobvyklé počasí. Není náhoda, že významné posuny ve vnímání celé problematiky se udály právě na pozadí extrémního počasí.

Pro posuzování klimatu je třeba sledovat více indikátorů. Je nasnadě, že tím hlavním bude teplota vzduchu. Tento indikátor však, jakkoliv vypadá jednoduše a jasně, není schopen postihnou komplexně všechny probíhající změny a navíc je měření teploty zatíženo řadou problémů (zejména v minulosti), takže se velká váha připisuje i dalším pozorovaným ukazatelům, informuje meteocentrum.cz.

Jednak jsou to pozorování dalších meteorologických prvků, např. srážek, sněhové pokrývky nebo větru, ty ukazují na další aspekty proměny klimatu. K posuzování vývoje klimatu však velkou mírou posuzujeme nepřímé ukazatele: změnu v rozloze zalednění moře a jeho teplotu, rozlohu ledovců, hladinu světového oceánu nebo změnám ve vegetačním pokryvu krajiny.