Džihád a geopolitika mají nečekaný efekt, potvrdil satelit NASA

"Mezi roky 2005 – 2010 patřil Blízký východ k oblastem, kde ruku v ruce s ekonomickým boomem rostlo množství škodlivých emisí velmi rychle. V posledních letech je ale situace opačná," stojí ve studii, na kterou upozornil server nytimes.com. Hladina oxidů dusíku ve městech na území Sýrie, Íránu a Iráku prudce klesá, zatímco jinde ve světě je na vzestupu. Válka má totiž zdrcující dopad na ekonomickou aktivitu.

To není až tak překvapivá informace, nový je způsob, jak vědci ke svému závěru dospěli. „Využili jsme přístroje na satelitu Aura, který vypustila NASA už v roce 2004, aby sledoval klimatické změny a ozónovou vrstvu," říká autor studie Jos Lelieveld z Institutu Maxe Plancka pro chemii v německém Mainzu. „Podle našich výpočtů je jasná souvislost mezi poklesem škodlivin v ovzduší a ozbrojenými konflikty, obchodními sankcemi a vznikem Islámského státu," dodal.

Ze satelitních snímků lze zjistit, jak se pročistila atmosféra nad Íránem po roce 2010, a to v souvislosti s uvalením mezinárodních sankcí. Po skončení války v Iráku výrazně vzrostlo množství oxidu dusičitého, nyní ale zase s nástupem IS prudce klesá v okolí Bagdádu, Samarry a Tikrítu.

„Výrazně méně emisí je patrné také nad Damaškem a Aleppem (Halabem), naopak množství oxidů dusíku rychle stoupá v libanonském Bejrút a Tripoli, což souvisí s přílivem syrských uprchlíků. Také krvavé nepokoje v Egyptě v roce 2011 vedly ke snížení emisí," upozornil Lelieveld.

Prokázaná je paralela mezi změnami klimatu a geopolitickými konflikty. Sýrii v letech 2006 – 2009 trápila extrémní sucha, což bylo podle vědců a odborníků na mezinárodní bezpečnost podstatným faktorem pro vypuknutí občanské války. Brzy poté (2011) se objevil Islámský stát. Není od věci zmínit, že s teorií o změně klimatu jako příčině války v Sýrii souhlasí Martin O'Malley, kandidát demokratů na post prezidenta USA. Minulý měsíc se mu přitom za tento názor vysmál šéf Republikánské strany Reince Priebus.

Všechno zlé je k něčemu dobré?

Podle Lelievelda by se pozorování z vesmíru mohla používat jako jakýsi „termometr" krizí a dala by se z nich vyčíst efektivita sankcí. Dle studie je tragické, že je pokles škodlivin v atmosféře spojen s humanitární katastrofou. Gavin Schmidt, šéf Goddardova institutu pro výzkum vesmíru při NASA, tvrdí, že je třeba brát výsledky analýzy opatrně a bude nutné provést ještě další měření.

Steven Cohen, výkonný ředitel Institutu pro výzkum Země na Kolumbijské univerzitě v New Yorku, dokonce varuje před tím, aby se spatřovalo něco pozitivního na poklesu emisí v době krizí a konfliktů. „Válka je vždycky ekologická katastrofa. Jedů ve vzduchu sice při propadu ekonomiky ubývá, jenže pak tady jsou chemické a jiné moderní zbraně, které devastují půdu a zamořují vodní zdroje," upozornil Cohen.

Lelieveld s tímto názorem souhlasí. „Nechceme prohlašovat, že válka může být také k něčemu dobrá. Naše studie je pouze indikátorem toho, co se děje," uzavřel.