Paměť můžeme trénovat. Přečtěte si, které techniky jsou nejlepší

Lidé mají největší problém se zapamatováním jmen a obličejů, čísel a slovíček."Lidé si slovíčka nepamatují, protože se je učí špatně. Využívají pouze jejich psanou formu a opakují si je pořád dokola," vysvětluje Pok.

Podle něj je důležité si slovo vždy nějak vizuálně znázornit. "Například pot se španělsky řekne "sudar". To se dá rozložit na dvě slova. První je sud a zbytek slova ar připomíná tak trochu Araba. A já si představím jak sedím v sauně a tam stojí sud, ze kterého z ničeho nic vykoukne Arab a všichni se neskutečně potíme," popisuje kouč. Naše mysl si snadno spojí obrazy, které jsou zajímavé.

Podstatné je také vědět, jak se učit a kdy opakovat. "Opakování by mělo proběhnout po 20 až 50 minutách učení, a to do deseti minut potom, co se učit přestaneme. Pak je vhodné dát si alespoň deset minut pauzu," říká Pok. Chybou je čekat s opakováním třeba do další dne, mentální stopu je třeba posílit co nejdříve. Upozorňuje také, že lidé se učí příliš dlouho a měli by volit kratší studijní bloky.

Základem většiny paměťových technik je tvorba asociací. Dlouhá slova si například můžeme rozdělit na několik kratších a z nich si vytvořit příběh, který je pro naši paměť lépe zpracovatelný.

Velkým problémem je zapamatování čísel, která jsou pro naši paměť neuchopitelná. Člověk je schopen si za pět minut zapamatovat jedno až dvě telefonní čísla, s trochou tréninku jich ale může být i 25.

I v tomto případě je vhodné spojit si tvar každého čísla s věcí, kterou připomíná. Nula může být vajíčko, jednička svíčka, dvojka labuť, trojka želízka atd. "Lidé si takto mohou zapamatovat třeba PIN ke kartě. Řekněme, že PIN třeba 2031 a já se pokusím vytvořit na tato čísla příběh, který zasadím třeba do banky. V tomto případě třeba labuť (2) vejde do banky a zvedne křídlo, zpod kterého jí vypadne vejce (0). Rychle k ní přiskočí ochranka, nasadí jí želízka (3) a vezme ji do výslechové místnosti se svíčkou (1)," radí trenér Pok.

Další metodou je tzv. body systém, kdy si na těle vytvoříme deset paměťových (mentálních) bodů - palec, koleno, genitálie, pas atd. Ke každému bodu potom na základě různých podobností přiřazujeme informace, které si chcete zapamatovat.

"Vhodné je to například při učení literárních děl, třeba Karla Čapka. Bílou nemoc přiřadíme k palci tak, že si můžeme představit, jak je nemocný a bělá. Z kolena na nás může vykouknout Dášeňka. V oblasti genitálií máme pásek, kterým bojujeme, takže přiřadíme Válku s mloky atd.," vysvětluje Jakub Pok.

K lepší koncentraci pomáhá čisté a tiché prostředí bez rušivých elementů (rozházené papíry a knihy atd.). Zásadní roli také hraje pohyb, který okysličuje mozek.