Opravdu potřebujeme osm hodin spánku? Odpověď vědců vás patrně překvapí

Nedostatek spánku je pravděpodobně zlem 21. století. Světelné znečištění nás připravuje o regenerující spánek a sledování televize či práce s počítačem dlouho do noci nám znemožňuje klidné usínání.

Skupina americký vědců z Kalifornské univerzity sledovala tři skupiny patřící k předindustriální společnosti v Tanzanii, Namibii a Bolívii.

Ukázalo se, že tyto rodiny nechodily spát se soumrakem, ale zůstávaly v průměru o tři hodiny a 20 minut déle vzhůru, napsal francouzský týdeník L'Express. V zimě sice spaly nejméně o hodinu déle, ale průměrná doba jejich spánku se pohybovala kolem šesti hodin a 15 minut.

To má daleko k oněm osmi nebo devíti hodinám, o kterých se nám tvrdí, že jsou nezbytné. To, co předurčovalo ulehání a vstávání, byla spíše teplota než světlo.

Spánek je jedním z klíčů vývoje člověka

Opice například spí více než člověk, ale jejich spánek není tak regenerující. Vědci z americké Dukeovy univerzity zjistili, že člověk spí méně, ale lépe než ostatní primáti. Když první lidé opustili stromy, kde spali, a uléhali na zem, začali spát méně, ale lépe a hlouběji. Tím patrně prospěli svému duševnímu vývoji.

Vědečtí pracovníci David Samson a Charles Nunn pozorovali dnešní primáty ve spánku. Doba spánku se zdála přímo úměrná velikosti zvířete, ovšem s jedinou výjimkou - tou byl člověk se sedmi hodinami spánku denně. Další zvláštností je to, že strávíme 22 procent v paradoxním spánku (REM fáze), tedy o mnoho více než ostatní primáti.

Podle obou vědců jsme přijali tento zvyk před necelými dvěma miliony let, když homo erectus sestoupil ke spánku na zem k ohni. Spánek ve větvích, jimiž pohyboval vítr a kde mohli být rizikem například hadi, byl velmi nepohodlný. Na zemi naopak mohl člověk strávit lepší noc za té podmínky, že zůstal ve skupině kolem ohně, aby zahnal případné predátory. Tento hlubší a regenerující spánek zřejmě přispěl k tomu, že se naši předci začali odlišovat od tehdejších primátů.