NASA zamlčuje závažnou věc, varují vědci

Zprávy o novém vesmírném závodu hovoří o plánu NASA vyslat ve 30. letech astronauty na Mars, zatímco ředitel společnosti SpaceX Elon Musk má ambici dostat tam dříve soukromé průzkumníky, připomínají planetární vědci Charles Wohlforth a Amanda Hendrixová úvodem svého komentáře pro server Los Angeles Times. Varují v něm, že tento závod nemůže ani jedna strana za současných technologií vyhrát, bez ohledu na vynaložené finanční prostředky.

Postrach jménem GCR

"Bariérou je lidská biologie," konstatují odborníci. Vysvětlují, že i krátká, základní mise na Mars a zpět by pro lidské zdraví představovala extrémní riziko, zatímco kolonie na rudé planetě je zcela mimo otázku, jelikož dlouhodobý pobyt na tamním povrchu by naše těla nezvládla přežít.  

NASA o tom příliš nemluví, poukazují experti. Dodávají, že většina vědeckých korespondentů je pak zaslepena vesmírným entusiasmem a o daném problému rovněž mlčí.

Za největší postrach v pomyslném příkopu mezi Zemí a Marsem označují Wohlforth a Hendrixová galaktické vesmírné záření (GCR), přičemž jde o částice vyvrhnuté do prostoru explozí hvězd. Nejničivější z těchto částic jsou pak železitá jádra pohybující se téměř rychlostí světla, což jim dává energii srovnatelnou s nadhozem basebalového míčku v MLB, uvádějí vědci.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Astronauti již nyní přicházejí s těmito částicemi do styku a když procházejí jejich optickými nervy, vidí záblesky, podotýkají odborníci. Konstatují, že tyto dávky radiace jsou snesitelné během krátkodobých pobytů na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kterou částečně chrání blízkost Země, avšak během dlouhé mise daleko od naší planety není lidské tělo před GCR možné ochránit, což přináší nepřijatelné riziko rakoviny a dalších zdravotních problémů.

"Odstínění vylučuje samotná fyzika," pokračují vědci. Připomínají, že nejefektivnější částicí k zastavení GCR je vodík, tudíž by jako ideální štít posloužila voda, jejíž přítomnost v atmosféře nás ve skutečnosti chrání na Zemi. "Jenže je třeba dvou metrů vody k odfiltrování zhruba poloviny radiace a krychlový metr vody váží přibližně tunu," dodávají Wohlforth a Hendrixová s tím, že přeprava takového množství vody k izolaci lodi je mimo naše současné schopnosti.  

Na zemi GCR radiace existuje pouze v urychlovačích částic, tudíž je těžké studovat její zdravotní dopady, deklarují experti. Připomínají, že již před 20 lety americká Národní výzkumná rada volala po agresivním programu, který by problému porozuměl a nelezl protiopatření, ale nikdy nebyla vyslyšena.  

Před několika lety na problém s GCR upozorňoval i vedoucí radiační ochrany v NASA dr. Frank Cuciotta, konstatují odborníci. Odkazují na jeho odhady, podle nichž je riziko rakoviny vyšší než havárie během samotného letu, avšak vedení agentury tuto zprávu přijalo natolik negativně, že Cuciotta NASA opustil, byť její představitelé popírají, že by k tomu byl přinucen.

"Cucinottův názor byl ale potvrzen zprávou Národní akademie věd z roku 2014. Ta vyjmenovala devět zdravotních rizik mise na Mars, které jsou v nepřijatelné úrovni a šest dalších, jejichž závažnost není známá," pokračují Wohlforth a Hendrixová. Uvádějí, že se jedná například o poškození srdce radiací, stabilitu jídla a léků či psychické zdraví astronautů.   

Dodatečné výzkumy obavy z radiace jen posilují, přičemž Cuciottův tým na Kalifornské univerzitě v Irvine minulý rok oznámil, že myši vystavené částicím GCR v míře srovnatelné s vnějším vesmírem utrpěly poškození mozku a kognitivní poruchu, aniž by se u nich rozvinula rakovina, varují experti. Dodávají, že i ti lidé v NASA, kteří původně s Cuciottou nesouhlasili, nyní stále více považují kognitivní otázku za klíčový problém.   

Astronauti z řad lékařů, kteří pracovali v roce 2009 na ISS, také zjistili, že život ve stavu bez tíže může poškodit optické nervy, uvádějí odborníci. Vysvětlují, že při absenci gravitace přestává cirkulovat mozkomíšní mok a cesta delší než rok by mohla vést ke slepotě a přispět k demenci.

Místo Marsu zvolme Titan

"Nejjednodušším řešením by bylo cestovat rychleji, tudíž nástrahy vesmíru by měly méně času, aby působily škody," domnívají se vědci. Deklarují, že vesmírný pohon by potřeboval velký technologický skok, aby bylo možné realizovat cestu na Mars v bezpečném trvání 150 dní namísto stávajících odhadů NASA v řádu více než roku.  

Ale i pokud bychom dostali lidi na Mars dostatečně rychle, problémy přetrvají, varují Wohlforth a Hendrixová. Připomínají, že v tenké marťanské atmosféře by lidem dlouhodobou radiační ochranu poskytl jen život v podzemí, což přináší výzvu a neradostný výhled. "Musk si představuje vesmírnou kolonii coby záchranu před kalamitou na Zemi. Ale pod zemí můžeme žít i zde. Jaké podmínky by musely nastat, aby bylo jednoduší to realizovat na Marsu?" pokládají řečnickou otázku experti.    

To nicméně neznamená, že k vesmírné kolonizaci nedojde, avšak podle názoru vědců to nebude na Marsu. Za mnohem slibnější místo pro stálou a soběstačnou základnu vidí mnohem dále - na Titanu, jelikož tento měsíc Saturnu má silnou dusičnou atmosféru a neomezené zásoby uhlovodíků a vody.

Titan je Zemi nejvíce podobný objekt ve Sluneční soustavě a lidé by zde mohli žít bez radiačního štítu a dokonce i bez přetlakového skafandru, pouze za použití dýchacích přístrojů a vyhřívaného obleku, deklarují Wohlforth a Hendrixová. Poukazují, že dnes by však cesta na Titan trvala sedm let, což je příliš dlouho. "Pro cestu tam, nebo kamkoliv dál než na Měsíc musíme nalézt způsob, aby lidé tuto cestu přežili," uzavírají odborníci.    

Související

Mars

NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu

Americká vesmírná agentura NASA oznámila, že její přístroje na Marsu a jeho oběžné dráze zaznamenaly tvorbu jednoho z největších kráterů v historii mise na rudé planetě. V kráteru i jeho okolí jsou velké kusy ledu, jejichž přítomnost může být rozhodující pro budoucí misi člověka na Mars, uvedli vědci na dnešní tiskové konferenci.

Více souvisejících

vesmír, Mars vesmír, Saturn NASA

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy