Zprávy o novém vesmírném závodu hovoří o plánu NASA vyslat ve 30. letech astronauty na Mars, zatímco ředitel společnosti SpaceX Elon Musk má ambici dostat tam dříve soukromé průzkumníky, připomínají planetární vědci Charles Wohlforth a Amanda Hendrixová úvodem svého komentáře pro server Los Angeles Times. Varují v něm, že tento závod nemůže ani jedna strana za současných technologií vyhrát, bez ohledu na vynaložené finanční prostředky.
Postrach jménem GCR
"Bariérou je lidská biologie," konstatují odborníci. Vysvětlují, že i krátká, základní mise na Mars a zpět by pro lidské zdraví představovala extrémní riziko, zatímco kolonie na rudé planetě je zcela mimo otázku, jelikož dlouhodobý pobyt na tamním povrchu by naše těla nezvládla přežít.
NASA o tom příliš nemluví, poukazují experti. Dodávají, že většina vědeckých korespondentů je pak zaslepena vesmírným entusiasmem a o daném problému rovněž mlčí.
Za největší postrach v pomyslném příkopu mezi Zemí a Marsem označují Wohlforth a Hendrixová galaktické vesmírné záření (GCR), přičemž jde o částice vyvrhnuté do prostoru explozí hvězd. Nejničivější z těchto částic jsou pak železitá jádra pohybující se téměř rychlostí světla, což jim dává energii srovnatelnou s nadhozem basebalového míčku v MLB, uvádějí vědci.
Astronauti již nyní přicházejí s těmito částicemi do styku a když procházejí jejich optickými nervy, vidí záblesky, podotýkají odborníci. Konstatují, že tyto dávky radiace jsou snesitelné během krátkodobých pobytů na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS), kterou částečně chrání blízkost Země, avšak během dlouhé mise daleko od naší planety není lidské tělo před GCR možné ochránit, což přináší nepřijatelné riziko rakoviny a dalších zdravotních problémů.
"Odstínění vylučuje samotná fyzika," pokračují vědci. Připomínají, že nejefektivnější částicí k zastavení GCR je vodík, tudíž by jako ideální štít posloužila voda, jejíž přítomnost v atmosféře nás ve skutečnosti chrání na Zemi. "Jenže je třeba dvou metrů vody k odfiltrování zhruba poloviny radiace a krychlový metr vody váží přibližně tunu," dodávají Wohlforth a Hendrixová s tím, že přeprava takového množství vody k izolaci lodi je mimo naše současné schopnosti.
Na zemi GCR radiace existuje pouze v urychlovačích částic, tudíž je těžké studovat její zdravotní dopady, deklarují experti. Připomínají, že již před 20 lety americká Národní výzkumná rada volala po agresivním programu, který by problému porozuměl a nelezl protiopatření, ale nikdy nebyla vyslyšena.
Před několika lety na problém s GCR upozorňoval i vedoucí radiační ochrany v NASA dr. Frank Cuciotta, konstatují odborníci. Odkazují na jeho odhady, podle nichž je riziko rakoviny vyšší než havárie během samotného letu, avšak vedení agentury tuto zprávu přijalo natolik negativně, že Cuciotta NASA opustil, byť její představitelé popírají, že by k tomu byl přinucen.
"Cucinottův názor byl ale potvrzen zprávou Národní akademie věd z roku 2014. Ta vyjmenovala devět zdravotních rizik mise na Mars, které jsou v nepřijatelné úrovni a šest dalších, jejichž závažnost není známá," pokračují Wohlforth a Hendrixová. Uvádějí, že se jedná například o poškození srdce radiací, stabilitu jídla a léků či psychické zdraví astronautů.
Dodatečné výzkumy obavy z radiace jen posilují, přičemž Cuciottův tým na Kalifornské univerzitě v Irvine minulý rok oznámil, že myši vystavené částicím GCR v míře srovnatelné s vnějším vesmírem utrpěly poškození mozku a kognitivní poruchu, aniž by se u nich rozvinula rakovina, varují experti. Dodávají, že i ti lidé v NASA, kteří původně s Cuciottou nesouhlasili, nyní stále více považují kognitivní otázku za klíčový problém.
Astronauti z řad lékařů, kteří pracovali v roce 2009 na ISS, také zjistili, že život ve stavu bez tíže může poškodit optické nervy, uvádějí odborníci. Vysvětlují, že při absenci gravitace přestává cirkulovat mozkomíšní mok a cesta delší než rok by mohla vést ke slepotě a přispět k demenci.
Místo Marsu zvolme Titan
"Nejjednodušším řešením by bylo cestovat rychleji, tudíž nástrahy vesmíru by měly méně času, aby působily škody," domnívají se vědci. Deklarují, že vesmírný pohon by potřeboval velký technologický skok, aby bylo možné realizovat cestu na Mars v bezpečném trvání 150 dní namísto stávajících odhadů NASA v řádu více než roku.
Ale i pokud bychom dostali lidi na Mars dostatečně rychle, problémy přetrvají, varují Wohlforth a Hendrixová. Připomínají, že v tenké marťanské atmosféře by lidem dlouhodobou radiační ochranu poskytl jen život v podzemí, což přináší výzvu a neradostný výhled. "Musk si představuje vesmírnou kolonii coby záchranu před kalamitou na Zemi. Ale pod zemí můžeme žít i zde. Jaké podmínky by musely nastat, aby bylo jednoduší to realizovat na Marsu?" pokládají řečnickou otázku experti.
To nicméně neznamená, že k vesmírné kolonizaci nedojde, avšak podle názoru vědců to nebude na Marsu. Za mnohem slibnější místo pro stálou a soběstačnou základnu vidí mnohem dále - na Titanu, jelikož tento měsíc Saturnu má silnou dusičnou atmosféru a neomezené zásoby uhlovodíků a vody.
Titan je Zemi nejvíce podobný objekt ve Sluneční soustavě a lidé by zde mohli žít bez radiačního štítu a dokonce i bez přetlakového skafandru, pouze za použití dýchacích přístrojů a vyhřívaného obleku, deklarují Wohlforth a Hendrixová. Poukazují, že dnes by však cesta na Titan trvala sedm let, což je příliš dlouho. "Pro cestu tam, nebo kamkoliv dál než na Měsíc musíme nalézt způsob, aby lidé tuto cestu přežili," uzavírají odborníci.
Související
Proč nemůžeme na Marsu najít mimozemský život? Před 50 lety jsme ho možná omylem zabili, tvrdí vědci
NASA odhalila kusy ledu v kráteru na Marsu
vesmír, Mars , vesmír, Saturn , NASA
Aktuálně se děje
před 8 minutami
12 tisíc nestačí. Kim pošle Putinovi další vojáky
před 39 minutami
Čelí zneužívání i týrání. Na školách v USA umírají tisíce dětí původních obyvatel Ameriky
před 1 hodinou
Ivanka Trumpová definitivně končí s politikou
před 2 hodinami
Asadova manželka odmítá žít v Rusku. Podala žádost o rozvod
před 3 hodinami
Ukrajina už vyřadila z boje 1100 severokorejských vojáků
před 5 hodinami
Počasí na Štědrý den: Bílé Vánoce budou jen někde, vyplývá z předpovědi
včera
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
včera
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
včera
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
včera
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
včera
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
včera
Robert Fico je u Putina v Kremlu
včera
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
včera
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
včera
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
včera
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
včera
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
včera
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
včera
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
včera
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
Do Štědrého dne zbývají pouhé dva dny, ovšem i v úterý 24. prosince se obchody ještě na pár hodin otevřou. Každopádně předvánoční nákupní horečka vrcholí. Po Vánocích totiž znovu nakoupíte až v pátek 27. prosince.
Zdroj: Jan Hrabě