Země v zorném poli asteroidů aneb co bude, až nás opustí štěstí?

Zprávy o průletu asteroidu kolem planety Země nejsou ničím výjimečným, ve skutečnosti jsou ale častější, než by se na první pohled mohlo zdát. Každý rok nás totiž ohrožuje zhruba 1500 takových objektů, a je pomalu zázrak, že se naše planeta ještě se žádným nesrazila. Co by se ale stalo, kdyby opravdu hrozilo, že k tomu dojde?

Tvrdit, že se planeta Země úspěšně vyhýbá všem asteroidům, tak úplně nelze. Sem tam totiž na povrch nějaký dopadne, většinou ale relativně malý a nezpůsobí větší poškození či zranění. Každý den navíc na zem zamíří několik desítek tun asteroidů, drtivá většina z nich ale shoří v atmosféře. Větším rizikem jsou asteroidy o velikosti několika desítek či stovek metrů, které by napáchaly mnohem větší škody.

Podle NASA evidují astronomové každý rok zhruba 1500 takových potenciálních rizik, což v průměru vychází na zhruba pět za den. Jedním z posledních je asteroid 2015 BN509, který je velký asi 200 metrů a široký asi 400 metrů. Je vyšší než Empire State Building v New Yorku a podle NASA je "potenciálně nebezpečný". Kvůli své oběžné dráze ve vesmíru by se jednoho dne mohl srazit se Zemí.

Nejde ale o první ani poslední objekt, který vyděsil lidstvo. Odborníci z observatoře Arecibo, která se nachází asi 20 kilometrů na jihozápad od portorického stejnojmenného města, však varují, že srážce s asteroidem se dá zabránit.

Planetární obrana prakticky neexistuje

Ačkoliv zní planetární obrana stále ještě jako plán ze sci-fi filmu, NASA připravuje plán na boj proti potenciálně smrtícímu nebezpečí z vesmíru. Vesmírné horniny, které jsou schopné devastace na zemském povrchu, kolem nás prolétávají se znepokojující frekvencí. Analýza navíc ukázala, že u typického Američana existuje 30krát vyšší pravděpodobnost úmrtí kvůli asteroidu než kvůli teroristickému útoku.

Podle serveru The Guardian je více než 90 procent objektů v blízkosti Země větších než jeden kilometr a mohly by teoreticky způsobit devastaci planety Země. Nebezpečná ale mohou být i menší tělesa.

Jejich počet NASA v rozsahu 8741 kilometrů od Země odhaduje na 1748. Ačkoliv jde o poměrně velké množství objektů, které by se mohly srazit se Zemí, odborníci takový scénář zatím nepředpokládají. Kdyby k němu ale došlo, máme se jak bránit?

Teorii máme, a praxe?

Lidstvo je na obranu země připraveno aspoň teoreticky. Ve chvíli, kdy se bude k Zemi blížit asteroid schopný vyhladit lidstvo, obdrží 12 vědců zprávu o hrozícím nebezpečí. Ti začnou zkoumat objekt zachycený jedním z teleskopů mapujících mezihvězdný prostor a pokud potvrdí, že se asteroid opravdu řítí na planetu Zemi, bude nám odhadem zbývat pouze několik dní do ničivé srážky.

Poté, co vědci propočítají velikost a trajektorii vesmírného objektu, odešlou zprávu do Bílého domu, který vydá oficiální prohlášení pro veřejnost. Tou dobou už zřejmě ale lidé budou vědět, že se něco děje. Informace může prosáknout do médií a objektu si může všimnout i spousta amatérských astronomů.

Následně začne tvorba plánu na destrukci vesmírného tělesa. Nejlepším řešením je stavba speciální rakety, která by v případě nebezpečí dokázala asteroid vychýlit z dráhy a zajistit, aby Zemi minul. Ale i kdybychom takovou raketu měli, její přesné zaměření by mohlo trvat i dva roky. A tolik času lidstvo zřejmě mít nebude.

Spekuluje se například o laseru, který by dokázal asteroid odklonit z jeho trajektorie. Teoreticky je také možné asteroid zničit či odklonit, například nárazem cizího tělesa, vše je ale pouze hypotetické a není jisté, že by něco takového mohlo fungovat.

Zkrátka a dobře nejsme na takoví scénář připraveni a kdyby nastal, zůstává otázkou, jak by si s ním odborníci poradili. Krizové scénáře totiž počítají s řadou přírodních katastrof včetně zemětřesení, výbuchů sopky či s tornády, ne však s kosmickými vlivy. Na ně nedokážeme zareagovat tak rychle, jak by bylo potřeba, což nás činí velmi zranitelnými.

Související

Asteroid mířící k Zemi

Na Zemi se řítí dva asteroidy. Jeden může narazit už za pár let, druhý by při dopadu vyhladil lidstvo

Podle NASA existuje 2,3% pravděpodobnost, že asteroid označený jako 2024 YR narazí do Země v roce 2032, což je nárůst oproti 1,3 % z prosince. Riziko kolize je nyní zhruba 1 ku 43. Evropská kosmická agentura (ESA) před týdnem uvedla, že asteroid by mohl Zemi zasáhnout 22. prosince 2032, kdy se dostane k naší planetě nejblíže. Přesto stále platí, že má téměř 98% šanci proletět bez následků. Jde o vyšší šanci než v případě asteroidu Bennu, který se přibližuje k Zemi každých šest let na vzdálenost přibližně 299 000 km. U něj podle vědců existuje pravděpodobnost 1 ku 2 700, že by mohl naši planetu zasáhnout v září roku 2182. A pokud by k tomu došlo, následky by byly devastující.

Více souvisejících

asteroid NASA vesmír, Země

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Hormuzský průliv

Klíč k Hormuzskému průlivu leží na sedmi ostrovech. Pokud je americká armáda obsadí, čeká ji peklo na zemi

V souvislosti se zprávami o vyslání tisíců amerických pozemních jednotek na Blízký východ sílí dohady o jejich možném nasazení. Spekuluje se především o ovládnutí íránského ostrova Chark v severní části Perského zálivu, který představuje zásadní energetický uzel. Tento terminál zajišťuje odbavení přibližně 90 % íránského vývozu ropy, což z něj činí strategický cíl pro ochromení ekonomiky Teheránu.

před 2 hodinami

Počasí

Počasí o víkendu. Tepleji bude dnes, hrozí další sněžení

Slunečný bude místy začátek posledního březnového víkendu, ale počasí se v jeho průběhu pokazí. Podle předpovědi může ve vyšších polohách připadnout další sníh. Vyplývá to z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). 

včera

Důchody, ilustrační fotografie.

Důchodů se mají dotknout změny. Jsou plánované ve dvou fázích

Důchodů se týkaly změny za předchozí vlády a nevyhnou se jim ani pod vedením Andreje Babiš (ANO). Ministerstvo práce a sociálních věcí si plánované úpravy, které vycházejí z programového prohlášení, rozdělilo do dvou fází. První novinky by měly platit od příštího roku.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Portland, ilustrační foto

V USA se rozjíždí tichá mocenská válka. Demokraté se snaží vyplnit vakuum po Bidenovi

V americkém Washingtonu se pod povrchem aktuálních krizí začínají rýsovat kontury nové politické éry. Zatímco pozornost světa upírá zraky k Blízkému východu, kam jsou vysílány výsadkové jednotky, uvnitř Demokratické strany probíhá hluboké ideologické a generační přeskupování. Tato vnitřní dynamika naznačuje, že základy budoucí americké politiky se začínají nenápadně, ale zásadně měnit.

včera

Bundeswehr, ilustrační fotografie

Německo chce proměnit armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy, než Rusko zaútočí na NATO. Má na to tři roky

Generál Carsten Breuer, nejvýše postavený voják německého Bundeswehru, čelí úkolu, který by byl ještě před několika lety nemyslitelný: proměnit německou armádu v nejsilnější bojovou sílu Evropy. Podle Breuera je situace naléhavá, neboť Rusko masivně investuje do zbrojení a náboru. Varuje, že do roku 2029 bude Moskva schopna zahájit rozsáhlý útok proti území NATO, a Německo proto musí být připraveno na scénář velké války.

včera

Kirill Dmitrijev

Evropa bude prosit Moskvu o energetické suroviny, my si vybereme, komu pomůžeme, tvrdí Putinova pravá ruka

Přední spojenec ruského prezidenta Vladimira Putina a šéf Ruského fondu přímých investic Kirill Dmitrijev přišel s varováním, že Evropa a Velká Británie budou brzy nuceny „prosit“ Moskvu o dodávky energetických surovin. Podle jeho slov globální trhy čelí drastickému nedostatku zásob, který je umocněn probíhající válkou v Íránu. Rusko si pak bude moci samo vybrat, zda a komu případné žádosti o pomoc vyhoví.

včera

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Maďarsko důležitější než Francie? EU se ocitá v kritickém bodě, může skončit jako rukojmí krajní pravice

Jednání o příštím dlouhodobém rozpočtu Evropské unie v astronomické výši 1,8 bilionu eur se ocitla v kritickém bodě. Podle diplomatů v Bruselu bude pro budoucí směřování sedmadvacítky a schválení finančního rámce do roku 2026 klíčový výsledek dubnových parlamentních voleb v Maďarsku. Ty jsou momentálně považovány za důležitější milník než nadcházející prezidentská volba ve Francii.

včera

Andrej Babiš

Babiš vyrazil do boje proti „nehoráznému chování“ čerpacích stanic. Chce zpřísnit kontroly a zastropovat marže

Premiér Andrej Babiš se rozhodl pro radikální krok v boji proti vysokým cenám pohonných hmot. Jeho cílem je zavedení přísné kontroly marží u čerpacích stanic, přičemž navrhuje jejich zastropování na hranici tří korun za litr. Podle předsedy vlády je současné chování prodejců, kteří u některých stojanů nastavují marže ve výši až deseti korun, naprosto nehorázné a pro státní správu nepřijatelné.

včera

Volker Türk

Kdo ničil dívčí školu v Íránu? OSN chce odpovědi, vyšetřování zatím ukazuje na USA

Vysoký komisař OSN pro lidská práva Volker Türk vyzval k co nejrychlejšímu uzavření vyšetřování tragického bombardování dívčí školy v Minábu. Podle oficiálních íránských zdrojů si tento útok vyžádal životy 168 lidí, z nichž většinu tvořily děti. Türk během debaty Rady OSN pro lidská práva o ochraně dětí v konfliktech zdůraznil, že povinností těch, kteří útok provedli, je vyšetřit celou událost promptně, nestranně a transparentně.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump couvá. Opět odložil Íránu ultimátum, podle Teheránu jednání neprobíhá

Americký prezident Donald Trump se rozhodl o dalších deset dní odložit plánované vojenské údery na íránské energetické objekty. Své původní ultimátum, které mělo vypršet tento pátek, posunul až na 6. dubna 2026. Podle vyjádření Bílého domu je důvodem tohoto kroku probíhající diplomatické vyjednávání s Teheránem, které Trump označil za velmi nadějné a produktivní.

včera

Hormuzský průliv

Vojenské kapacity Íránu jsou zničené, prohlašuje Trump. Jak tedy Teherán dokáže kontrolovat Hormuzský průliv?

Strategicky významný Hormuzský průliv zůstává již téměř čtyři týdny fakticky uzavřen, což uvrhlo globální energetické trhy do stavu hlubokého chaosu. Tato úzká vodní cesta je přitom naprosto klíčová pro světovou ekonomiku, neboť tudy proudí přibližně 20 % celosvětových zásob ropy a zemního plynu. Kromě energetických surovin jsou blokádou zasaženy i dodávky hnojiv, na nichž závisí zemědělská produkce v mnoha částech planety.

včera

Předseda vlády Andrej Babiš

Okamžitě zlevněte pohonné hmoty, pustil se Babiš do pumpařů

Premiér Andrej Babiš se ostře vymezil proti cenové politice největších provozovatelů čerpacích stanic v České republice. Ve svém videu na sociální síti Facebook vyzval dominantní hráče na trhu k okamžitému zlevnění pohonných hmot. Podle jeho slov jsou současné částky, které řidiči platí zejména u dálnic, naprosto nepřijatelné a neopodstatněné.

včera

Útok na Ruský dům

Útok zápalnými lahvemi na Ruský dům v Praze. Policie pátrá po pachateli

Ruský dům v pražských Dejvicích se ve čtvrtek večer stal místem násilného incidentu. Neznámý útočník na budovu, v níž sídlí Ruské středisko vědy a kultury, hodil několik zápalných lahví. Policie se případem intenzivně zabývá a po pachateli v současné době pátrá. Celá událost je vyšetřována jako trestný čin poškození cizí věci.

včera

Předpověď počasí na začátek Velikonoc. Má být den ode dne lépe

Předpověď počasí na velikonoční svátky je mimořádně žádaná. Meteorologové už přitom začínají tušit, jak bude. A mají alespoň částečně dobré zprávy. Počasí se totiž má před svátečním víkendem zlepšovat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy