Zprávy o průletu asteroidu kolem planety Země nejsou ničím výjimečným, ve skutečnosti jsou ale častější, než by se na první pohled mohlo zdát. Každý rok nás totiž ohrožuje zhruba 1500 takových objektů, a je pomalu zázrak, že se naše planeta ještě se žádným nesrazila. Co by se ale stalo, kdyby opravdu hrozilo, že k tomu dojde?
Tvrdit, že se planeta Země úspěšně vyhýbá všem asteroidům, tak úplně nelze. Sem tam totiž na povrch nějaký dopadne, většinou ale relativně malý a nezpůsobí větší poškození či zranění. Každý den navíc na zem zamíří několik desítek tun asteroidů, drtivá většina z nich ale shoří v atmosféře. Větším rizikem jsou asteroidy o velikosti několika desítek či stovek metrů, které by napáchaly mnohem větší škody.
Podle NASA evidují astronomové každý rok zhruba 1500 takových potenciálních rizik, což v průměru vychází na zhruba pět za den. Jedním z posledních je asteroid 2015 BN509, který je velký asi 200 metrů a široký asi 400 metrů. Je vyšší než Empire State Building v New Yorku a podle NASA je "potenciálně nebezpečný". Kvůli své oběžné dráze ve vesmíru by se jednoho dne mohl srazit se Zemí.
Nejde ale o první ani poslední objekt, který vyděsil lidstvo. Odborníci z observatoře Arecibo, která se nachází asi 20 kilometrů na jihozápad od portorického stejnojmenného města, však varují, že srážce s asteroidem se dá zabránit.
Planetární obrana prakticky neexistuje
Ačkoliv zní planetární obrana stále ještě jako plán ze sci-fi filmu, NASA připravuje plán na boj proti potenciálně smrtícímu nebezpečí z vesmíru. Vesmírné horniny, které jsou schopné devastace na zemském povrchu, kolem nás prolétávají se znepokojující frekvencí. Analýza navíc ukázala, že u typického Američana existuje 30krát vyšší pravděpodobnost úmrtí kvůli asteroidu než kvůli teroristickému útoku.
Podle serveru The Guardian je více než 90 procent objektů v blízkosti Země větších než jeden kilometr a mohly by teoreticky způsobit devastaci planety Země. Nebezpečná ale mohou být i menší tělesa.
Jejich počet NASA v rozsahu 8741 kilometrů od Země odhaduje na 1748. Ačkoliv jde o poměrně velké množství objektů, které by se mohly srazit se Zemí, odborníci takový scénář zatím nepředpokládají. Kdyby k němu ale došlo, máme se jak bránit?
Teorii máme, a praxe?
Lidstvo je na obranu země připraveno aspoň teoreticky. Ve chvíli, kdy se bude k Zemi blížit asteroid schopný vyhladit lidstvo, obdrží 12 vědců zprávu o hrozícím nebezpečí. Ti začnou zkoumat objekt zachycený jedním z teleskopů mapujících mezihvězdný prostor a pokud potvrdí, že se asteroid opravdu řítí na planetu Zemi, bude nám odhadem zbývat pouze několik dní do ničivé srážky.
Poté, co vědci propočítají velikost a trajektorii vesmírného objektu, odešlou zprávu do Bílého domu, který vydá oficiální prohlášení pro veřejnost. Tou dobou už zřejmě ale lidé budou vědět, že se něco děje. Informace může prosáknout do médií a objektu si může všimnout i spousta amatérských astronomů.
Následně začne tvorba plánu na destrukci vesmírného tělesa. Nejlepším řešením je stavba speciální rakety, která by v případě nebezpečí dokázala asteroid vychýlit z dráhy a zajistit, aby Zemi minul. Ale i kdybychom takovou raketu měli, její přesné zaměření by mohlo trvat i dva roky. A tolik času lidstvo zřejmě mít nebude.
Spekuluje se například o laseru, který by dokázal asteroid odklonit z jeho trajektorie. Teoreticky je také možné asteroid zničit či odklonit, například nárazem cizího tělesa, vše je ale pouze hypotetické a není jisté, že by něco takového mohlo fungovat.
Zkrátka a dobře nejsme na takoví scénář připraveni a kdyby nastal, zůstává otázkou, jak by si s ním odborníci poradili. Krizové scénáře totiž počítají s řadou přírodních katastrof včetně zemětřesení, výbuchů sopky či s tornády, ne však s kosmickými vlivy. Na ně nedokážeme zareagovat tak rychle, jak by bylo potřeba, což nás činí velmi zranitelnými.
Související
Srážka se Zemí 22. prosince 2032: NASA varuje, že smrtící asteroid má zvýšenou šanci zasáhnout planetu
Na Zemi se řítí dva asteroidy. Jeden může narazit už za pár let, druhý by při dopadu vyhladil lidstvo
asteroid , NASA , vesmír, Země
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Babiš v Polsku jednal s Tuskem. Plánují společné vládní jednání
před 1 hodinou
Zdechovský apeluje na tvrdší boj proti podvodům s evropskými penězi
před 2 hodinami
Konečná dává sbohem komunistům, potvrdila strana
před 3 hodinami
Zelenskyj avizuje trojstranné jednání, na kterém budou i Rusové
před 4 hodinami
Národní banka zvyšuje úrokové sazby. Bude to mít vliv na hypotéky
Aktualizováno před 4 hodinami
Policejní manévry v Ruzyni. Anonym nahlásil bombu v několika letadlech
před 5 hodinami
Je tady sezóna akutních respiračních infekcí. Nejvíce stonají předškolní děti
před 6 hodinami
Na Slovensku zemřel ukrajinský voják. Případ vraždy řeší kriminalisté
před 7 hodinami
Babiš hodlá znovu obsadit pozici poradce pro národní bezpečnost
před 8 hodinami
Zimní podmínky mohou nastat již v listopadu. Řidičům se radí přezout
před 9 hodinami
Bylo to nepřehlédnutelné. ČT reagovala na úterní společenské dění
před 10 hodinami
Já za nic nemůžu. Fico poprvé komentoval vládní krizi na Slovensku
před 11 hodinami
Trumpovo první povolební téma překvapuje. Máme větší priority, přiznal on sám
před 12 hodinami
Polsko očekává ruské sabotáže. U hranic už posiluje bezpečnost
před 13 hodinami
Počasí přinese o víkendu do Česka mrazivá rána
včera
Vance vyjmenoval důvody, kvůli kterým Republikánská strana prohrála ve volbách
včera
Politico: Za kyberútoky na chladničky v obchodech může stát Rusko
včera
Česko, Dánsko, Norsko, a teď i Kanada. Počet zemí bojkotujících ruské hokejisty narůstá
včera
Google umožní školám omezit přístup studentů k AI
včera
Evropské státy výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik, připravují občany na možný konflikt s Ruskem
Norsko, Finsko a Polsko výrazně rozšiřují civilní obranný výcvik a přípravu obyvatelstva na možnou krizi v souvislosti s rostoucími obavami z Ruska. Podle zpráv německého listu Bild zapojují tyto země do národní obrany nad rámec pravidelných ozbrojených sil také vojenské záložníky, vládní instituce, podniky a běžné občany. Programy zahrnují výcvik v zacházení se zbraněmi, městský boj, ovládání dronů a nouzovou připravenost.
Zdroj: Libor Novák