Jídelníček neandrtálců byl různorodý. Obědvali nosorožce, léčili se aspirinem a antibiotiky, prozradilo DNA

"Zubní plak pomáhá vědcům odhalit, co se dělo v ústech neandrtálců a jaké bakterie žily v jejich útrobách," uvedl spoluautor studie Alan Cooper, který na univerzitě v australské Adelaide vede centrum pro zkoumání pravěké DNA.

"Vědcům se díky genetickým testům podařilo s přesností určit druhy masa a hub, které do něj patřily," uvedl Cooper.

Neandrtálec, který před 42.000 lety žil na území dnešní Belgie, jedl ovce a nosorožce srstnaté. Neandrtálci, kteří žili před 50.000 lety na území dnešního Španělska, podle vědců maso nejedli. Nazvat je však vegetariány by prý bylo přehnané.

Kosterní pozůstatky nasvědčují tomu, že se mezi nimi vyskytoval kanibalismus. Nalezené pozůstatky dvou neandrtálců patřily ženě a náctiletému chlapci. Ten trpěl infekcí v ústech a jinými zraněními. Na jeho zubech byly odhaleny stopy topolu, který se později stal přísadou aspirinu, a plíseň, jež se podobala penicilinu.

"Primitivní penicilin byl pro nás překvapením," řekl Alan Cooper. "Zatím je moc brzy na to, abychom s jistotou řekli, že to neandrtálec používal jako antibiotikum, ale nutí nás to zamyslet se nad tím," dodal.