Reálné dopady oteplování Země? Vysoké ceny a hladomor

Minulý rok byl tím nejteplejším v historii měření a podle amerických klimatologů nebude ten letošní o nic lepší. Ať už si to chceme přiznat nebo ne, rtuť teploměru nám ukazuje, že se planeta Země otepluje, což s sebou nese řadu problémů. Rizikem je nejen tání ledů v arktických oblastech a stoupání hladiny moří, ale i nedostatek potravin, který může v rozvinutých zemích vyústit až v hladomor.

Němečtí vědci vydali prognózu, podle níž nás čeká nelichotivá budoucnost. Zvyšování teplot, k němuž v posledních letech dochází, má podle nich za následek nejen historicky nejteplejší roky, ale i nižší výnosy úrody, které se projeví například hladomorem.

Klimatické změny podle německých odborníků hrají v náš neprospěch. Výnos základní sklizně by se totiž mohl snížit až na polovinu. Vyplývá to ze studie, kterou vědci publikovali v magazínu Nature Communications.

Odborníci uvádí, že při teplotách nad 30 stupňů Celsia může dojít každodenně k pětiprocentním ztrátám výnosů na kukuřici a sóji. Do konce století se tak výnos pšenice, sóji a kukuřice může snížit až o 50 procent, pokud se planeta ještě více oteplí.

To může být podle vědců vážný problém. Už nyní má Země více než sedm miliard lidí a je otázkou, jak se s tímto nedostatkem budou vyrovnávat budoucí generace. Populace se totiž neustále zvyšuje.

Vědci otestovali plodiny za pomocí počítačové simulace a teorii ověřili na reálných příkladech. Dokáží proto předpovědět, jak se bude situace vyvíjet v budoucnu, a prognózy nejsou lichotivé.

Odborníci předpokládají, že dramatický pokles výnosu zemědělských plodin může mít vážné dopady na ceny potravin a v chudých zemích může být těchto plodin nedostatek. To může vyústit až v hladomor.

Situace by ale mohla mít další následky. Pod tlakem způsobeným nedostatkem potravin se lidé rozhodnou přestěhovat a ještě více se zvýší migrační pohyby. Lidé budou putovat za potravou, ve světě tudíž mohou vznikat další konflikty a dokonce i války.

Jednou z možností, jak eliminovat ztráty, je podle vědců dostatečné zavlažování polí. Problémem ale může být nedostatek vodních zdrojů v některých oblastech.

Vědci navíc výzkum realizovali pouze při teplotách kolem 30 stupňů Celsia, kdyby ale teploty přesahovaly hodnotu 36 stupňů Celsia, byla by situace mnohem horší.

Výpočty byly špatné, oteplování je rychlejší

Většina vědců nepopírá existenci globálního oteplování a naopak jej považují za jednu z největších hrozeb, kterým lidstvo v současnosti čelí. Odborníci z Mezinárodního klimatologického centra a Národního centra pro atmosférický výzkum ale zjistili, že dosavadní výpočty byly špatné. Země se totiž otepluje mnohem rychleji, než si kdokoliv z nás dokáže představit.

Ve studii, kterou podle serveru Sceicnce Advances zveřejnila Americká asociace pro rozvoj vědy, odborníci vedení vědcem Lijinge Chengem uvádí, že Země se otepluje rychleji, než se doposud myslelo.

Nový klimatologický výzkum vědcům pomohl představit si, jak moc se naše planeta zahřála v průběhu posledních 56 let. Největší znečišťování, které má za následek globální oteplování, začalo po roce 1980, kdy začal obsah oxidu uhličitého v atmosféře rychle stoupat. 

Vědci upozornili, že oteplování planety probíhá o 13 procent rychleji, než si doposud mysleli, a podle nich jde o mimořádně závažnou informaci. Míra oteplení je totiž od roku 1992 dvakrát větší než od roku 1960. Dalším problémem je, že oteplování v průběhu 20. století proniklo nejen do atmosféry, ale i pod povrch, do hloubky 700 metrů pod zemí.

Účinky globálních klimatických změn jsou podle vědců nedozírné a nejvíce se týkají světových oceánů, které absorbují 90 procent tepla ze skleníkových plynů. Právě proto jsou oceány spolehlivým indikátorem změn.

Odborníci se obávají, že lidstvo již brzy pocítí důsledky oteplování v praxi. Teplejší oceány s sebou přinesou nebezpečné projevy počasí jako hurikány, záplavy či obrovské suchá. Rok 2016 byl sám o sobě dalším indikátorem, pokořil totiž světové teplotní rekordy z předchozího roku.

Důsledky oteplování planety pociťují i lidé v odlehlejších oblastech. V částech arktického Ruska byly loni teploty šest až sedm stupňů nad dlouhodobým průměrem. Mnoho dalších arktických a subarktických regionů v Rusku, na Aljašce a na severozápadě Kanady hlásí za loňský rok nejméně tři stupně nad průměrem.

Řada států si tento problém uvědomuje a v klimatické dohodě se zavázala bojovat se skleníkovými plyny. Podle studie OSN by navíc lepší klimatické podmínky přinesly pozitivní efekt pro HDP mnoha zemí.

Související

Vyschlé popraskané dno jezera Lake Mead postiženého suchem 15. září 2022 v Boulder City v Nevadě. Jezero Mead, které se nachází u Las Vegas nedaleko hranic mezi Nevadou a Arizonou, zásobuje elektřinou několik částí Arizony, Kalifornie a Nevady a je také zdrojem vody pro venkovské, městské a kmenové oblasti na celém jihozápadě.

Země už není pro člověka bezpečná. Lidstvo ji poškodilo a znečistilo, oznámily vědci

Podle studie provedené 29 vědci z osmi zemí, se Země nachází mimo bezpečný operační prostor pro lidstvo. Tento stav je důsledkem poškozování planety, nadměrného využívání přírodních zdrojů a znečištění. Studie ukázala, že bylo již překročeno šest z devíti planetárních limitů, a to v některých případech výrazně. Tato zjištění poukazují na naléhavou potřebu ochrany životního prostředí a udržitelnosti, aby se člověk mohl nadále bezpečně vyvíjet na této planetě.

Více souvisejících

Země oteplování globální oteplování Lidé katastrofy

Aktuálně se děje

před 13 minutami

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin vyhrožuje útokem na země podporující Ukrajinu

Nedávný útok na ukrajinské město Dnipro, při kterém Rusko použilo novou balistickou raketu, zintenzivňuje válku na Ukrajině a zároveň zvyšuje napětí mezi Moskvou a Západem. Prezident Vladimir Putin označil tento úder za odvetu na údajné použití zbraní dlouhého doletu Spojených států a Velké Británie Ukrajinou proti ruským cílům. Reakce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského podtrhuje naléhavost mezinárodní reakce na další ruské kroky.

před 3 hodinami

Vladimír Putin na summitu Rusko Afrika 2023

BBC: Putin je auto brzd, které se řítí po dálnici. A Putinomobil jen tak nezpomalí

Tento týden Kreml obvinil „kolektivní Západ“ z eskalace války na Ukrajině. Přesto téměř tři roky trvající konflikt jasně ukazují, že právě Vladimir Putin považuje eskalaci za klíčový nástroj pro dosažení svých cílů. Ať už jde o úplnou kontrolu nad Ukrajinou, nebo alespoň o uzavření míru na ruských podmínkách, eskalace zůstává ústřední strategií jeho vedení války. Uvedl to server BBC.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Čína, ilustrační fotografie

Ruský útok na Ukrajině už se nelíbí ani Číně

Čína reagovala na útok Ruska na ukrajinské město Dnipro balistickou raketou schopnou nést jaderné hlavice výzvou ke klidu a zdrženlivosti. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí při pravidelné tiskové konferenci zdůraznil, že je třeba předejít eskalaci a najít politické řešení konfliktu.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

včera

Ruská armáda, ilustrační foto

Obrana proti balistickým střelám je extrémně obtížná. Rusko se snaží Západ zastrašit, říká Drmola

Rusko zřejmě vypálilo proti ukrajinskému Dnipru balistickou střelu. Bezpečnostní expert Jakub Drmola z brněnské Masarykovy univerzity upřesnil, že není úplně jisté, zda šlo o střelu mezikontinentální. Raketa středního doletu ale dokáže napáchat obrovské škody – vzhledem k návratové rychlosti hlavic je obrana proti nim extrémně náročná. Velkou roli navíc hraje fakt, že nikdo neví, co hlavice dané rakety nese.

včera

včera

Lidé na Ukrajině prchají před válkou

Mír, ale za jakou cenu? Ukrajinci, kteří utekli ze země, promluvili

Více než 3 000 ukrajinských uprchlíků našlo nový domov v hrabství Essex díky vládnímu programu Homes for Ukraine, který poskytuje možnost ubytování u místních hostitelů. Navzdory příslibům nově zvoleného amerického prezidenta Donalda Trumpa ukončit válku však mnozí Ukrajinci odmítají mír na úkor ztráty území.

včera

Klimatická dohoda padla. Summit COP29 přinesl jen zklamání a hořkou pachuť

Předposlední den klimatického summitu COP29 v Ázerbájdžánu přinesl výrazné zklamání. Dlouho očekávaný návrh dohody, který měl stanovit konkrétní cíle pro financování klimatických opatření v rozvojových zemích, byl široce kritizován za svou nejasnost. Místo konkrétních čísel obsahoval návrh pouze symbol „X“, což vyvolalo obavy a rozhořčení mezi bohatými i chudšími státy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy