Sto let. Tolik času dává lidstvu uznávaný britský fyzik Stephen Hawking na to, aby opustilo planetu Zemi, než se samo zničí. Ve svých teoriích ale zašel ještě dál a nyní se pokusí zjistit, jaké šance na přežití má lidstvo ve vesmíru. Bez ohledu na vědecká varování se tam totiž bude muset dříve či později přestěhovat.
Stephen Hawking patří k nejrespektovanějším vědcům všech dob a není proto divu, že jeho názorům naslouchá jak odborná veřejnost, tak i laici. Poměrně velký rozruch vědec vyvolal tvrzením, že pokud chce lidstvo existovat i za tisíc let, musí do sta let opustit Zemi. Jinak se samo zničí.
Technologický vývoj sice postupuje kupředu a lidstvo stále vyvíjí nové systémy, technologii, ale i zbraně. Tím se podle Hawkinga ale blíží k jisté záhubě a vyhynutí lidského druhu. Moc času na záchranu už mu ale nezbývá. Klimatické změny, atomové bomby a roboti totiž změní Zemi v neobyvatelnou a budou mít za následek konec lidstva.
Pokud chce lidstvo dlouhodobě přežít, musí podle něj založit kolonie na jiných planetách. "Pravděpodobnost katastrofy je sice v následujících letech poměrně nízká, postupem času se ale zvýší," uvedl Hawking na Oxfordské univerzitě v Anglii.
V nejoptimističtějších odhadech podle něj lidská populace zanikne mezi 1000 a 10 000 lety. "Musíme se usídlit na jiných planetách ve vesmíru. Aby konec světa neznamenal i konec lidské rasy. Máme šanci, pokud se dostaneme z planety pryč," dodal Hawking.
Vědec je znám svým nadšením pro vesmír a jeho obsazování, varuje ale, že ani sto let nebude lidem stačit na to, aby vytvořili soběstačné kolonie na jiný planetách. Doporučuje proto začít s vesmírnou kolonizací co nejdříve, aby mělo lidstvo dostatek času na záchranu všeho živého na planetě.
Někomu může přijít tato teorie přehnaná, fyzik ji ale nebere na lehkou váhu, naopak. Ve spolupráci s BBC natáčí pořad Stephen Hawking: Expedition New Earth, který spatří televizní obrazovky už toto léto. Chce v něm vysvětlit, na čem se zakládá jeho teorie o konci světa a co je potřeba udělat proto, aby se lidé zachránili.
Ani tím ale Hawkingovo snažení nekončí. Podle serveru Telegraph se vědec na vlastní pěst pustí do hledání cesty, kterou by mohli lidé Zemi upustit. Na projektu stěhování do vesmíru bude spolupracovat s bývalým studentem Christophem Galfardom a bude zjišťovat, jak by lidé mohli ve vesmíru v budoucnu žít.
Podle vědců totiž existuje mnohem více rizik, které mohou naši existenci na této planetě ohrozit. Kromě klimatických změn, které pozorujeme už nyní, neustále stoupá počet lidí na Zemi a hrozí přelidnění.
Sám Hawking už dříve varoval i před roboty. Podle něj by umělá inteligence mohla být ta nejhorší věc, která by mohla lidskou rasu potkat. Vědec je přesvědčen, že vzestup inteligentních strojů by mohl mít pro lidstvo katastrofální následky.
"Vývoj plně umělé inteligence by mohl znamenat konec lidstva", obává se fyzik. Zároveň ale tvrdí, že by to mohlo být i to nejlepší, co se nám kdy stalo.
"Potenciální výhody vytvoření umělé inteligence jsou obrovské," cituje Hawkingova slova server Express. "Nemůžeme předvídat, čeho bychom mohli dosáhnout, kdyby byla naše mysl umocněna umělou inteligencí," vysvětluje.
Související
Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec
CNN: Vědci jsou na stopě přelomovému objevu. Možná našli planetu s atmosférou
vesmir , Lidé , Roboti , Země , Stephen Hawking
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu
před 2 hodinami
Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí
před 2 hodinami
Trump pochválil Macinku za ostudný střet s Clintonovou
před 4 hodinami
Počasí o víkendu: Silné mrazy vystřídá výrazné oteplení
včera
OBRAZEM: Olympijská atmosféra v Miláně
včera
Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem
včera
Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku
včera
Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko
včera
Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center
včera
Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení
včera
Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti
včera
Rusko chce diktovat, které země mohou být v NATO
včera
Psychiatrickou léčebnu v Bohnicích zachvátil tragický požár. Jedna osoba zemřela
včera
Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty
včera
Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají
včera
Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy
včera
Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti
včera
Slovensko kvůli zastavení dodávek z Ruska vyhlásilo stav ropné nouze. Stoplo vývoz nafty na Ukrajinu
včera
Schillerová představila podrobný koncept systému EET 2.0
včera
Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění
Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.
Zdroj: Libor Novák