Honba za vesmírným cestováním začíná. Lidstvo bude muset Zemi opustit

Sto let. Tolik času dává lidstvu uznávaný britský fyzik Stephen Hawking na to, aby opustilo planetu Zemi, než se samo zničí. Ve svých teoriích ale zašel ještě dál a nyní se pokusí zjistit, jaké šance na přežití má lidstvo ve vesmíru. Bez ohledu na vědecká varování se tam totiž bude muset dříve či později přestěhovat.

Stephen Hawking patří k nejrespektovanějším vědcům všech dob a není proto divu, že jeho názorům naslouchá jak odborná veřejnost, tak i laici. Poměrně velký rozruch vědec vyvolal tvrzením, že pokud chce lidstvo existovat i za tisíc let, musí do sta let opustit Zemi. Jinak se samo zničí.

Technologický vývoj sice postupuje kupředu a lidstvo stále vyvíjí nové systémy, technologii, ale i zbraně. Tím se podle Hawkinga ale blíží k jisté záhubě a vyhynutí lidského druhu. Moc času na záchranu už mu ale nezbývá. Klimatické změny, atomové bomby a roboti totiž změní Zemi v neobyvatelnou a budou mít za následek konec lidstva.

Pokud chce lidstvo dlouhodobě přežít, musí podle něj založit kolonie na jiných planetách. "Pravděpodobnost katastrofy je sice v následujících letech poměrně nízká, postupem času se ale zvýší," uvedl Hawking na Oxfordské univerzitě v Anglii.

V nejoptimističtějších odhadech podle něj lidská populace zanikne mezi 1000 a 10 000 lety. "Musíme se usídlit na jiných planetách ve vesmíru. Aby konec světa neznamenal i konec lidské rasy. Máme šanci, pokud se dostaneme z planety pryč," dodal Hawking.

Vědec je znám svým nadšením pro vesmír a jeho obsazování, varuje ale, že ani sto let nebude lidem stačit na to, aby vytvořili soběstačné kolonie na jiný planetách. Doporučuje proto začít s vesmírnou kolonizací co nejdříve, aby mělo lidstvo dostatek času na záchranu všeho živého na planetě.

Někomu může přijít tato teorie přehnaná, fyzik ji ale nebere na lehkou váhu, naopak. Ve spolupráci s BBC natáčí pořad Stephen Hawking: Expedition New Earth, který spatří televizní obrazovky už toto léto. Chce v něm vysvětlit, na čem se zakládá jeho teorie o konci světa a co je potřeba udělat proto, aby se lidé zachránili.

Ani tím ale Hawkingovo snažení nekončí. Podle serveru Telegraph se vědec na vlastní pěst pustí do hledání cesty, kterou by mohli lidé Zemi upustit. Na projektu stěhování do vesmíru bude spolupracovat s bývalým studentem Christophem Galfardom a bude zjišťovat, jak by lidé mohli ve vesmíru v budoucnu žít.

Podle vědců totiž existuje mnohem více rizik, které mohou naši existenci na této planetě ohrozit. Kromě klimatických změn, které pozorujeme už nyní, neustále stoupá počet lidí na Zemi a hrozí přelidnění.

Sám Hawking už dříve varoval i před roboty. Podle něj by umělá inteligence mohla být ta nejhorší věc, která by mohla lidskou rasu potkat. Vědec je přesvědčen, že vzestup inteligentních strojů by mohl mít pro lidstvo katastrofální následky.

"Vývoj plně umělé inteligence by mohl znamenat konec lidstva", obává se fyzik. Zároveň ale tvrdí, že by to mohlo být i to nejlepší, co se nám kdy stalo.

"Potenciální výhody vytvoření umělé inteligence jsou obrovské," cituje Hawkingova slova server Express. "Nemůžeme předvídat, čeho bychom mohli dosáhnout, kdyby byla naše mysl umocněna umělou inteligencí," vysvětluje.

Související

Noční obloha, ilustrační fotografie.

Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec

Čas od času astronomové při svých pozorováních objeví nová tělesa ve vesmíru. Jejich objevitelé pak mají právo navrhnout název svému vesmírnému nálezu. Přesně před 30 lety, dne 16. ledna 1996, objevil jeden český astronom novou planetku, pro kterou vymyslel název Járacimrman. Kuriózní pojmenování bylo později schváleno odbornou komisí. Tato planetka není jediná ve vesmíru s názvem po nějaké české fiktivní postavě.

Více souvisejících

vesmir Lidé Roboti Země Stephen Hawking

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

USS Gerald R. Ford

CNN: Americká armáda může zaútočit na Írán už o víkendu

Americká armáda dokončila přípravy na možný úder proti Íránu, který by mohl být zahájen již během nadcházejícího víkendu. Podle informací z Bílého domu a vojenských zdrojů jsou vzdušné i námořní síly v oblasti Blízkého východu v plné pohotovosti. Konečné slovo má však prezident Donald Trump, který zatím k autorizaci přímé vojenské akce nepřistoupil a o dalším postupu intenzivně uvažuje.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Jihokorejský exprezident Jun Sok-jol byl odsouzen na doživotí

Jihokorejský soud uznal bývalého prezidenta Jun Sok-jola vinným z osnování vzpoury a odsoudil jej k doživotnímu trestu odnětí svobody. Pětašedesátiletý politik čelil obžalobě v souvislosti se svým neúspěšným pokusem o zavedení stanného práva v prosinci 2024. Rozsudek představuje vyvrcholení největší politické krize v zemi za poslední desetiletí.

před 2 hodinami

Donald Trump

Trump pochválil Macinku za ostudný střet s Clintonovou

Vystoupení českého ministra zahraničí Petra Macinky na sobotní Mnichovské bezpečnostní konferenci vyvolalo mezinárodní ohlas. Jeho diskuse s Hillary Clintonovou, bývalou šéfkou americké diplomacie, neunikla ani pozornosti amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten se k celé záležitosti vyjádřil prostřednictvím příspěvku na své sociální síti.

před 4 hodinami

včera

včera

Mark Zuckerberg

Vyvolávají sociální sítě závislost u dětí záměrně? Zuckerberg poprvé v historii skončil před soudem

Generální ředitel společnosti Meta Mark Zuckerberg ve středu vypovídal před soudem v Los Angeles v přelomovém procesu, který zkoumá, zda sociální sítě záměrně vyvolávají závislost u dětí. Zuckerberg čelil ostrým dotazům ohledně toho, zda platformy jako Instagram a Facebook byly vědomě navrženy tak, aby si na nich mladiství vybudovali návyk. Je to vůbec poprvé, kdy šéf technologického giganta odpovídá na podobná obvinění přímo před porotou.

včera

Jessica Jislová, Lucie Charvátová, Tereza Voborníková a Tereza Vinklárková

Česká ženská biatlonová štafeta bojovala o nečekanou medaili. Přišla o ni v posledním úseku

Až do první střelby finišmanky české štafety Terezy Vinklárkové to vypadalo na nečekanou českou biatlonovou medaili v olympijské Anterselvě. Právě české kvarteto Jessica Jislová, Lucie Charvátová, Tereza Voborníková a Tereza Vinklárková více než tři čtvrtiny středečního závodu bojovalo o bronz, až první střelba vleže v podání Vinklárkové tuto naději Češkám bohužel odstřelila. I tak z toho ale nakonec bylo nejlepší české biatlonové umístění na těchto olympijských hrách, konkrétně páté místo. Zlato nepřekvapivě po suverénním výkonu braly Francouzky i přes trestné kolo Benadové, druhé skončily Švédky a třetí Norky.

včera

Francouzský hokejový tým

Do čtvrtfinále olympijského hokejového turnaje postoupily Německo, Švýcarsko a Švédsko

V předkole olympijského hokejového turnaje v Miláně nedošlo k žádnému překvapení a očekávaní favorité svých duelů postoupilo mezi nejlepší osmičku. Kromě Česka, které se natrápilo s Dánskem, si čtvrtfinále zahrají jednak hokejisté Německa a Švýcarska, kteří se ve svých předkolech poradili s největšími outsidery turnaje, tedy s Francií a Itálií, a také hokejisté Švédska, kteří pro změnu domů poslali Lotyše.

včera

Uprchlíci v Evropě

Plány na deportaci migrantů dostávají jasné obrysy. Evropské státy pracují na zřízení prvních center

Řecko spolupracuje se čtyřmi dalšími evropskými státy na plánu zřízení deportačních center ve třetích zemích, nejspíše v Africe. Tato střediska mají sloužit pro migranty, jejichž žádosti o azyl byly v Evropské unii zamítnuty. Řecký ministr pro migraci Thanos Plevris ve středu uvedl, že na vzniku takzvaných „návratových center“ Atény pracují společně s Německem, Nizozemskem, Rakouskem a Dánskem.

včera

Český hokejový tým

Češi byli blízko nečekanému postupu do semifinále. S hvězdnou Kanadou prohráli až v prodloužení

Byla to prohra, se kterou možná většina českého národa počítala,ale byla to prohra se ctí. Po ne příliš výrazných výkonech v předešlých zápasech přišlo na řadu veledůležité čtvrtfinále hokejového olympijského turnaje v Miláně s hvězdně nabitou Kanadou. Málokdo čekal, že s takovýmto nabitým kádrem budou Češi schopni hrát vyrovnaný zápas. Ale skutečnost opravdu nakonec byla. Navíc v zápase dokonce dvakrát svěřenci kouče Radima Rulíka vedli, ve třetí třetině však Kanaďané poslali duel do prodloužení a i když i v něm měli Češi velkou šanci na výhru, v 62. minutě o všem rozhodl bekhendovým zakončením Marner.

včera

Lubomír Metnar

Metnar podpořil snížení hranice trestní odpovědnosti

Ministr vnitra Lubomír Metnar se na tiskové konferenci vyslovil pro snížení hranice trestní odpovědnosti, která je v současnosti nastavena na patnáct let. Svůj postoj odůvodňuje dlouhodobým trendem, kdy se věk pachatelů neustále snižuje, zatímco míra jejich brutality a agresivity naopak narůstá. Metnar se v tomto ohledu opírá o své dřívější zkušenosti z policie, kdy se na ostravském oddělení vražd s násilným chováním mladistvých osobně setkával.

včera

včera

včera

ICC

Jsou na stejném seznamu jako teroristé. Soudci ICC přišli o kreditní karty i Google účty

Soudci Mezinárodního trestního soudu (ICC) čelí bezprecedentnímu tlaku poté, co na ně administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa uvalila tvrdé sankce. Kanadská soudkyně Kimberly Prostová, která léta rozhoduje o případech válečných zločinů a genocidy, se náhle ocitla na stejném seznamu jako teroristé nebo členové organizovaného zločinu. Tento krok označila za přímý a flagrantní útok na nezávislost jedné z nejvýznamnějších soudních institucí světa.

včera

žralok bílý

Počet žraločích útoků vzrostl. Na počty úmrtí po zásahu bleskem ale ani zdaleka nemají

Počet nevyprovokovaných útoků žraloků na lidi zaznamenal v roce 2025 celosvětově výrazný nárůst. Podle výroční zprávy International Shark Attack File, kterou ve středu zveřejnila Floridská univerzita, bylo v uplynulém roce zaznamenáno 65 těchto incidentů, což je značný skok oproti 47 útokům v roce 2024. Výrazně stoupl i počet obětí – zatímco předloni útok nepřežilo 7 lidí, v roce 2025 bylo potvrzeno 12 úmrtí.

včera

Ilustrační foto

Maďarsko a Slovensko se naléhavě obrací na EK. Chtějí výjimku z nákupu ruské ropy

Válka na Ukrajině začíná citelně ovlivňovat energetickou stabilitu sousedních zemí, přičemž nejvíce zasaženy jsou v tuto chvíli Maďarsko a Slovensko. Obě země se proto obrátily na Evropskou komisi s naléhavou žádostí o prosazení pravidla, které by jim umožnilo nakupovat ruskou ropu námořní cestou. Tento krok považují za nezbytný v situaci, kdy jsou dodávky skrze potrubní trasy znemožněny.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Rozhovory v Ženevě skočily. Hraje se o to, na koho Bílý dům svalí vinu za kolaps, ne o mír, tvrdí experti

V Ženevě skončilo další kolo třístranných rozhovorů mezi Ukrajinou, Ruskem a Spojenými státy. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v následném vyjádření pro média uvedl, že v rámci vojenské linie jednání došlo k výraznému posunu. Všechny zúčastněné strany se podle něj chovaly konstruktivně a vojenští experti již mají jasnější představu o tom, jak by mohl vypadat monitoring příměří a ukončení bojů, pokud k tomu bude existovat politická vůle.

včera

Robert Fico

Slovensko kvůli zastavení dodávek z Ruska vyhlásilo stav ropné nouze. Stoplo vývoz nafty na Ukrajinu

Vláda Slovenské republiky oficiálně vyhlásila stav ropné nouze, čímž reaguje na kritickou situaci v energetice. Tento krok navrhla Správa státních hmotných rezerv (SŠHR) v důsledku dočasného zastavení dodávek ruské suroviny, která do země proudila strategickým ropovodem Družba. Výpadek přímo souvisí s aktuálním děním na Ukrajině, které narušilo stabilitu dosavadních přepravních tras.

včera

Placení, tržby, ilustrační foto Prohlédněte si galerii

Schillerová představila podrobný koncept systému EET 2.0

Ministryně financí Alena Schillerová představila podrobný koncept nového systému elektronické evidence tržeb, který nese označení EET 2.0. Od jeho zavedení si slibuje především narovnání podnikatelského prostředí a zvýšení výběru daní o zhruba 15 miliard korun ročně. Podle aktuálních plánů by měl systém začít fungovat od ledna 2027, přičemž první měsíc bude probíhat v rámci dobrovolného pilotního provozu.

včera

Evropa volá po jaderných zbraních stále víc. Další země nabídla své území k jejich umístění

Estonský ministr zahraničí Margus Tsahkna prohlásil, že jeho země je otevřená možnosti umístit na svém území jaderné zbraně spojenců, pokud to Severoatlantická aliance vyhodnotí jako nezbytné. V rozhovoru pro stanici ERR zdůraznil, že Evropa by neměla vylučovat nadnárodní jaderné odstrašování v rámci NATO. Tallinn podle něj nemá žádnou doktrínu, která by rozmístění těchto zbraní v souladu s obrannými plány aliance zakazovala.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy