Cimrmanova planetka se našla před 30 lety. Objevil ji astronom Moravec

Český vesmírný objev

Bylo 16. ledna roku 1996, když český astronom Zdeněk Moravec při pozorování vesmíru v hvězdárně na Kleti v jižních Čechách spatřil těleso dosud nepopsané. Jak se později ukázalo, jednalo se o malou planetku a astronom ji nespustil z očí po několik následujících měsíců. Během dlouhého bádání odborníků následně vyšlo najevo, že tato planetka byla zpozorována již před více než dvaceti lety italskými astronomy a poté v létě roku 1990 australskými astronomy. V létě roku 1997 se čeští astronomové na tuto planetku ještě více zaměřili a stejně tak i další výzkumníci. Planetka tak mohla dostat své oficiální označení a pořadové číslo 7796. Tehdy byla i v pořadí 312. očíslovanou planetkou, která byla objevena na hvězdárně na Kleti.

Bývá zvykem, že objevitel vesmírného tělesa může navrhnout jeho pojmenování. A to udělal i Zdeněk Moravec. Planetka se dle jeho návrhu měla jmenovat Járacimrman, tedy po slavné české fiktivní postavě. Dva roky po jejím objevení, v únoru roku 1998, odborná komise při Mezinárodní astronomické unii tento originální název schválila.

Pojmenováno po Járovi Cimrmanovi

Nejslavnější český (a fiktivní) génius nemá ovšem své jméno jenom ve vesmíru, ale také na zemi. Ve stejném roce, jako byla objevena planetka Járacimrman, tedy taktéž před rovnými 30 lety, vydala česká pobočka počítačové společnosti Microsoft CD-ROM nazvaný Truhla Járy Cimrmana. Tento multimediální disk se ve velkém prodával, koupilo ho brzy po vydání více než 25 tisíc lidí. Výtěžek z prodeje putoval na charitativní projekty, a když o rok později Českou republiku zasáhla ničivá vlna povodní, prodával se CD-ROM opět pro dobročinné účely, a pomohl tak obětem přírodní katastrofy. 

Od roku 2005 pak nese Cimrmanovo jméno nejnižší rozhledna na světě, která byla vybudována v Nouzově v Libereckém kraji. Rozhledna je paradoxně umístěna 100 metrů pod povrchem země. Další rozhledna odkazující na českého génia byla pod názvem Maják Járy Cimrmana otevřena v roce 2013 v Jizerských horách v obci Příchovice nedaleko Jablonce nad Nisou. Její součástí je také muzeum Járy Cimrmana. Po Cimrmanovi dostal jméno i jeden živočich, a to veleštír Cimrmanův, malý černý štír žijící v pralesích Thajska a Vietnamu.

Další planetky pojmenované po fiktivních postavách

Planetka Járacimrman není jediná, která dostala jméno po nějaké české fiktivní postavě. Na jihočeské Kleti došlo k objevu ještě dvou takovýchto planetek s netradičním názvem. Obě byly objeveny ještě dříve než Járacimrman, první z nich již roku 1980. Ta se jmenuje Bivoj a jejím objevitelem byl astronom Antonín Mrkos. Název má po hrdinovi a silákovi ze starých českých legend – Bivojovi, který vlastníma rukama skolil divokého kance a na zádech ho donesl na Vyšehrad, čímž si vysloužil ruku Kazi, dcery knížete Kroka známého ze starých českých pověstí.

Druhou planetku objevil na Kleti stejně jako tu s názvem Járacimrman již zmíněný astronom Zdeněk Moravec v březnu roku 1995. Tu nechal nazvat Švejk po hlavní postavě z románu Jaroslava Haška.