Bakterie žijí ve vašich ústech i na celém těle. Na centimetru kůže jich můžete mít i 100 tisíc

Deinococcus radiodurans je extrémofilní kokovitá bakterie. Je odolná vůči nízké teplotě, suchu, kyselému prostředí a vakuu, ale především je známá svou velkou odolností vůči radioaktivitě – přežije i dávku záření gama o intenzitě 15 000 grayů, což je desetitisíckrát více než smrtelná dávka pro člověka. Při ozáření je sice rozlámána DNA bakterie, ta se ale během několika hodin znovu opraví.

Největší dosud nalezenou bakterii je možné vidět bez použití mikroskopu. Jde o Thiomargarita namibiensis neboli Sírovou perlu Namibie, která se vyskytuje na sedimentech kontinentálního šelfu – tedy v oceánu. Je zvláštní tím, že je největší bakterií (a zároveň největším prokaryotním organismem), která kdy byla objevena. Může totiž dorůstat délky až 750 μm (0,75 mm), takže je viditelná pouhým okem.

Hovězí tasemnice je největší parazit. Dospělý červ obývá lidské tenké střevo. Má malou hlavičku velikosti 1-2 mm a až 1000 segmentů, které dodávají tasemnici typický páskovitý vzhled. Tasemnice měří 4,5 až 9 metrů. Představte si, že žije ve vašich vnitřnostech – je to opravdu děsivé.

Nejmenší známé bakterie, mycoplasma, jsou tak malé, že byly kdysi považovány za viry. Mykoplazmata nemají vytvořenu buněčnou stěnu jako ostatní bakterie, nejsou totiž schopny syntézy peptidoglykanu. Tomu také odpovídá fakt, že jsou naprosto rezistentní vůči antibiotikům blokujícím syntézu bakteriální stěny, včetně penicilinu.

Za nejstarší žijící mikroby jsou považovány 50 milionů let staré spóry bakterií, které byly oživeny. V roce 2000 vědci oznámili, že oživili bakterie, které ležely 250 milionů let v jakémsi stavu „zimního spánku“ obalené v solných krystalech hluboko v zemi.

V roce 1918 zemřelo více lidí kvůli viru chřipky, přibližně 30 miliónů, než zemřelo celkem v první světové válce (10 milionů).