Ohrožení Země? Vědci objevili obří lagunu roztaveného uhlíku pod povrchem naší planety

Studie popisuje, jak vědci použili dosud největší řadu seismických senzorů ke zmapování k hlubinné oblasti Země plné roztaveného uhlíku pokrývající 1,8 milionu kilometrů čtverečních. Nachází se asi 350 km pod zemským povrchem na západě USA.

Geologové z Royal Holloway University v Londýně pracovali s celkem 583 seismickými senzory, které měřily zemské vibrace a které díky tomu vytvořily obraz toho, co leží pod povrchem. „Bylo by pro nás nemožné vrtat dostatečně hluboko, abychom fyzicky viděli zemský plášť, takže s použitím této velké skupiny senzorů a za pomocí pomocí matematických rovnic jsme namalovali jasný obrázek. Tak jsme mohli interpretovat to, co je pod námi,“ cituje doktora Sashe Hier-Majumdera z Royal Holloway server Science Daily.

Uvedl také, že pod západní částí USA se nachází obrovská nádrž částečně roztaveného kapalného uhlíku, který kvůli vysoké teplotě produkuje oxid uhličitý a další plyny. Toto „podzemí jezero“ podle něj vniklo díky jedné z tektonických desek ležících v Tichém oceánu. Experti se domnívají, že množství oxidu uhličitého ve vrchním plášti dosahuje až 100 bilionů tun, což dalece převyšuje dosavadní odhady Agentury pro ochranu životního prostředí. Ta v roce 2011 mluvila o množství pouze asi 10 miliard tun.

Hluboký rezervoár, respektive uhlík z něj, si podle doktora Hier-Majumder postupně najde cestu na povrch díky sopečným výbuchům a velmi pomalu také přispívá ke změně klimatu. „Možná si většina z nás neuvědomuje, že hluboké struktury Země jsou spojeny se změnou klimatu, ale tento objev má důsledky nejen pro mapování podzemí, ale i pro budoucnost naší atmosféry," varuje vědec.

Náhlé uvolnění tohoto plynu by mohlo mít katastrofální následky. Doktor Hier-Majumder uvedl, uvedl, že toto jezero nepředstavuje bezprostřední hrozbu. Pokud by se ale uvolnilo jen jedno procento tohoto nahromaděného oxidu uhličitého, byl by to ekvivalent spálení 2,3 bilionů barelů ropy.

Tato podzemní plocha zkoumaná vědci zahrnuje také známý Yellowstonský národní park, kde již dřívější výzkum odhalil důkazy o existenci supervulkánu. Sopka v národním parku, která naposledy vybuchla před 640 tisíci lety, leží na vrcholu obrovského rezervoáru plného roztavené horniny. Každý den uvolňuje asi 45 tisíc metrických tun oxidu uhličitého.

Odborníci již dříve varovali, že by v případě výbuchu mohla způsobit „nukleární zimu“. Podle zprávy zveřejněné v roce 2015 by tato katastrofa mohla okamžitě zabít asi jako 90 tisíc lidí. Erupce by také rozšířila asi třímetrovou vrstvu roztaveného popela na vzdálenost asi 1600 kilometrů od parku, připomíná v souvislosti s novou studií server Express.