Na Zemi žije přes 7 miliard lidí. Kolik nás ale na planetě žilo od počátku existence člověka?

Na počátku letopočtu žilo podle odhadů historiků na světě asi 200 až 300 milionů lidí. Od té doby populace až na určité výkyvy, které způsobily hlavně morové epidemie, neustále roste.

Přes první miliardu se počet obyvatel zeměkoule přehoupl v roce 1804. K dalším miliardám to lidstvu trvalo 123 a 32 let, poté 15 a 13 let. Od pěti miliard (červenec 1987) k šesti (říjen 1999) to bylo 12 let, od šesti k sedmi miliardám (říjen 2011) o rok více (13 let).

Podle odhadů je nyní na světě 7,4 miliardy obyvatel, hranici osmi miliard by svět mohl dosáhnout již za deset let. Do roku 2050 se má populace zvýšit na zhruba deset miliard lidí a o půl století později by mohlo Zemi obývat asi 11,2 miliardy lidí.

Podle odhadů odborníků by nárůst světové populace měl pokračovat stále pomaleji. Před 50 lety byl roční nárůst dvě procenta, loni to bylo 1,2 procenta a za 100 let by se světová populace mohla téměř stabilizovat. Zpomalení růstu světové populace je důsledkem snižování porodnosti. Zatímco v roce 1950 připadalo ve světě na jednu ženu v průměru pět dětí, nyní je to 2,5 dítěte.

Kromě zpomalení populačního růstu bude hlavním trendem růst podílu obyvatel žijících ve městech. Zatímco v roce 1800 žila ve městech pouhá tři procenta světové populace, v současnosti je to přes 50 procent a do roku 2030 by to mělo být 75 procent. Městská populace rozvojových zemí se zdvojnásobí a ztrojnásobí se i plocha měst.

Za 15 let bude ve městech soustředěno 80 procent globálního hrubého domácího produktu. Nejrychleji mají růst menší města s méně než milionem obyvatel, v nichž dnes žije 59 procent městské populace.

Dalším trendem má být snižující se "nadváha" Asie ve prospěch Afriky a čínská ztráta prvenství v počtu obyvatel. Nejlidnatější zemí je stále Čína (1,4 miliardy lidí), ale druhá Indie (1,3 miliardy) pravděpodobně v důsledku vyšší porodnosti Čínu již do roku 2030 předstihne. Obě tyto země spolu se Spojenými státy, Indonésií, Brazílií, Pákistánem a Nigérií mají dohromady 3,85 miliardy obyvatel, tedy více než polovinu světové populace.

Z jednotlivých světadílů je nejlidnatější Asie, kde žije kolem 60 procent lidstva, následovaná Afrikou (15 procent) a Evropou (12 procent). Nadváha Asie se ale bude podle prognóz zmenšovat a v roce 2050 by podíl obyvatel Asie na světové populaci měl činit už "jen" 54 procent, u Afriky by měl tento podíl naopak stoupnout až na 25 procent, u Evropy naopak klesnout na pouhých asi osm procent.

Průměrný věk světové populace je podle odhadů 30 let, u mužů to činí 29,4 roku a u žen 30,9 roku. Zajímavé jsou i další odhady, podle kterých se celkový počet lidí, kteří kdy žili na zeměkouli, odhaduje na asi 108 miliard.

Z jazyků vede s přehledem čínština, kterou podle odhadů OSN hovoří necelá miliarda lidí. Za čínštinou je španělština (přes 400 milionů hovořících) a angličtina (360 milionů). Naopak z náboženství je nejrozšířenější křesťanství (téměř 32 procent; na 2,2 miliardy) před islámem (22,3 procenta; 1,6 miliardy), okolo miliardy je hinduistů i nevěřících.