Nebezpečí na obzoru? Kolem supervulkánu v Yellowstonu se dějí divné věci, vědci zaznamenali stovky zemětřesení

Podrobnější geologické průzkumy a satelitní monitoring v druhé polovině 20. století podaly přímé důkazy o existenci supervulkánu v Yellowstonském národním parku. Pod kráterem sopky je v hloubce pět až 14 kilometrů jezero magmatu dlouhé skoro 90 kilometrů a široké téměř 30 kilometrů. Je v něm podle odhadu vědců 200 až 600 kilometrů krychlových kilometrů lávy.

V případě, že by vulkán opravdu vybuchl, mohlo by to způsobit celosvětovou katastrofu. Nejvíce zasaženy by samozřejmě byly USA, kde by okamžitě zemřelo 87.000 lidí a dvě třetiny země by se kvůli popelu vychrlenému do atmosféry a zablokování slunečního světla staly okamžitě neobyvatelnými.

Jak se na první pohled zdá, situace v parku se stále zhoršuje. Jen za poslední dva týdny bylo v oblasti zaznamenáno 878 otřesů. Vědci z  United States Geological Survey (USGS) však uklidňují a uvádí, že neexistuje prakticky žádné riziko, že by sopka vybuchla, uvádí server Newsweek. Stupeň výstrahy sopky je i po této silné aktivitě normální.

Institut YVO, který dlouhodobě sleduje zemětřesení a sopečnou činnost v okolí parku, však upozornil, že ke dni 26. června bylo zaznamenáno 878 události. „Roj se skládá z jednoho zemětřesení v rozsahu velikosti 4, pět zemětřesení v rozsahu 3, 68 zemětřesení v rozmezí velikosti 2, 277 zemětřesení v rozmezí velikosti 1, 508 zemětřesení v rozsahu velikosti 0 a 19 zemětřesení s velikostí menší než nula,“ uvedl v nejnovější zprávě profesor Jamie Farrell.

Zatímco zvýšená seismická aktivita může signalizovat, že se sopka chystá vybuchnout, nejnovější roj zemětřesení prý nepředstavuje žádný důvod k obavám. Jacob Lowenstern z YVO uvedl, že v minulosti byly zaznamenány větší roje. „Roj v roce 2010 na Madison Plateau trval nejméně tři týdny. V roce 1985 trval několik měsíců,“ říká s tím, že výstraha zůstává na zeleném, tedy nízkém, stupni.

„Současná geologická aktivita v Yellowstonu zůstává relativně konstantní už více než 30 let, tedy od doby, kdy vědci poprvé začali sledovat tamní aktivitu,“ uvedla správa parku na svých internetových stránkách. „Dalším kalderou vytvořená erupce je teoreticky možná, ale je velmi nepravděpodobná v příštích tisíc nebo dokonce desetitisících letech. Vědci také nezjistili žádný údaj o hrozící menší erupce lávy.“

Šance na to, že supervulkán tento rok vybuchne, se podle vědců pohybují někde kolem 1:730 000, ukazují data US Geological Survey. Pokud by ale k explozi došlo, měl by na okolní oblasti extrémní dopady. Popel by okamžitě zasypal oblast do vzdálenosti asi 800 kilometrů a jeho vrstva by měla šířku až 10 centimetrů, takže by negativně ovlivnila pěstování plodin na středozápadě, píše server Business Insider.

Spolu s popelem by se ze supervulkánu vychrlila láva o teplotě asi tisíc stupňů a spousta plynů, včetně oxidu siřičitého, který může způsobit  kyselé deště i globální ochlazování, protože by odrážel sluneční paprsky od Země. Výbuch by pravděpodobně nevyhladil lidský život, ale určitě by byl zničující - zejména v západní části USA.