Zélandie? Před miliony let existoval na Zemi další kontinent. Kam se poděl?

Před téměř 100 miliony let existoval kontinent s názvem Zélandie. Ta se potopila a dnes zbývá jen 7 procent její velikosti. Vědci mají v plánu vydat se k Austrálii a vrtat do zbytků Zélandie, aby zjistili, co ji potopilo.

Zélandie byla velká asi jako polovina Austrálie a kdysi byla propojená s Austrálií a Antarktidou. Před přibližně 80 miliony let se však Zélandie od těchto dvou oddělila a potopila se. Vědci nyní chtějí vrtat do její kůry, aby zjistili, proč k tomu došlo.

Výzkumníci navíc doufají, že díky tomu budou moci zjistit více o procesu subdukce, kdy se jedna litosferická deska zasune pod druhou. Podle Geralda Dickense, který se podílí na vedení expedice, je to ideální místo. „Expedice odpoví na spoustu odpovědí o Zélandii,“ komentoval v tiskovém prohlášení.

Výprava má za úkol vrtat na šesti místech Tasmánského moře, kde je oceán hlunoký 1 až 5 kilometrů. Cílem je posbírat usazeniny zpod mořského dna – na každém místě budou vrtat do hloubky 300 až 800 metrů. Vzorky jim snad pomohou ujasnit to, jak se tyto procesy děly a proč.

Většinu zemské historie tvořily Austrálie, Antarktida a Zélandie tvořily jednu masu. Přibližně 85 milionů let zpátky se však Zélandie odtrhla a potopila, na hladině zůstaly jen ostrovy Nového Zélandu. Že byla Zélandie kontinentem, vědci zjistili proto, že je tvořená z lehčích minerálů, které jsou schopny se vznášet ve vodě.

K potopení došlo v rámci subdukce. Tento proces má na svědomí například tvorbu And v Jižní Africe. U Zélandie došlo k procesu podobnému bájné Atlantidě. Před 50 miliony lety došlo k posunu desek, díky kterému se pacifická deska vsunula pod oblast Nového Zélandu a zvedla ho nad hladinu.

Expedice má za úkol zjistit proč a kdy se to stalo. Měli by přijít i na to, jak to ovlivnilo zbytek Země a její klima. Protože je podle IFL Science období před 50 miliony lety jistým slepým místem v historii Země, výprava by měla pomoci odhalit více a odpovědět na otázky, které vědce trápí.

Související

Věda, ilustrační fotografie

Zapsaly se do historie. Ženy, které obětovaly život pro vědu

Jedenáctý únorový den je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. Osoby něžného pohlaví se v minulosti velmi obtížně prosazovaly na poli vědy. Musely se potýkat s předsudky či urážkami. A některé pro milovanou vědu dokonce obětovaly svůj život.

Více souvisejících

věda Země Austrálie Nový Zéland

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Prezident Trump

Trump poslech vedení armády. Přestal bombardovat Írán

Spojené státy již třetí noc v řadě pozastavily letecké údery na území Íránu. K dočasnému klidu zbraní došlo poté, co špičky americké armády doporučily prezidentu Donaldu Trumpovi bombardovací kampaň přerušit. Paralelně s tím probíhají intenzivní diplomatická jednání, jejichž cílem je zabránit návratu k otevřenému válečnému konfliktu. Na kroky Washingtonu a přerušení bojových akcí již zareagovaly světové trhy, což vedlo k poklesu cen ropy.

před 1 hodinou

Pentagon

Pentagon zveřejnil nová data. Mrtvých a zraněných amerických vojáků v Íránu jsou stovky

Počet amerických vojenských obětí v konfliktu s Íránem překročil hranici šesti set. Americké ministerstvo obrany totiž během soboty aktualizovalo svou oficiální databázi obětí, do níž zpětně zaevidovalo více než sto čtyřicet nově zraněných vojáků. Do systému se navíc vrátila jména čtyř příslušníků armády, kteří zahynuli při nedávných íránských útocích a z oficiálních přehledů dříve z nejasných důvodů zmizeli. K úpravě dat dochází v době, kdy Pentagon čelí sílící kritice za netransparentnost při informování o skutečných ztrátách.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

Donald Trump

Trump 2028. Prezident před novináři vtipkoval o další kandidatuře

Americký prezident Donald Trump se na večeři Bílého domu pro novináře rozhodl opět provokovat své odpůrce. Vtipkoval totiž o čtvrté kandidatuře v prezidentských volbách, která je mu podle zákonů zapovězena, protože momentálně vykonává již druhý mandát ve funkci hlavy státu. 

včera

včera

včera

Oto Klempíř

Knížák ovlivnil několik generací, konstatoval ministr Klempíř

Česko v neděli zasáhla smutná zpráva. Ve věku 86 let zemřel známý výtvarný umělec a hudebník Milan Knížák, někdejší ředitel Národní galerie či rektor Akademie výtvarných umění. Podle ministra kultury Oto Klempíře (Motoristé) odešel autor, který po desítky let utvářel dějiny moderního českého umění. 

včera

Robert Fico

Fico se naštval kvůli tématu slovenské podpory Ukrajiny

Slovensko opět dává ruce pryč od koalice zemí, které pomáhají Ukrajině ve válce se sousedním Ruskem. Premiér Robert Fico (Smer-SD) vzkázal, že Bratislava není součástí tzv. Koalice ochotných. Reagoval tak na nepravdivé informace, které se podle jeho slov objevily v éteru. 

včera

Ilustrační fotografie.

Mladí Češi mají zájem o řízení před 18. narozeninami, ukazují data

Již více než dva a půl roku mohou na silnice vyrazit řidiči už od sedmnácti let pod dohledem zkušeného mentora. Data potvrzují, že zájem o řízení ještě před osmnáctinami v režimu L17 nadále roste. Podíl nových řidičů vstupujících do programu L17 se průběžně zvyšuje a v posledních dvou měsících již přesáhl hranici 30 %. Navíc žádost o řidičák i zápis mentora lze vyřídit on-line na Portálu dopravy.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Fotbalová Sparta hlásí vytouženou posilu. Přivedla bratrance Erlinga Haalanda

Vedení fotbalové Sparty v čele se sportovním ředitelem Tomášem Rosickým bylo sparťanskými fanoušky během letní přípravy kritizováno za nedostatečné posilování kádru. Až těsně před začátkem nového ročníku Chance ligy 2026/27 přišla z pražské Letné tolik očekávané zpráva o opravdu zvučné a silné posile. Spekulovalo se o ní několik posledních dní, až v sobotu během dopoledne přišlo potvrzení. Na Letnou míří norský útočník Jonatan Braut Brunes z polského Krakówa. Mělo by jít o rekordní přestup v historii Sparty.

Zdroj: David Holub

Další zprávy