Smrt z vesmíru? Obří explozi se podařilo zachytit živě

Gamma záblesky (v originále gamma-ray bursts či GBR) mají přiléhavou přezdívku. Říká se jim smrt z vesmíru. Jejich síle a energii se nic nevyrovná a pro člověka je nepředstavitelná. Mezinárodní tým astronomů nyní jednu z těchto masivních explozí zachytil živě v detailech, které se nikdy dříve nepodařilo získat. Vzdálená gigantická hvězda tak vybuchla v přímém přenosu.

„Gamma záblesky jsou katastrofické události, které se odehrávají při výbuchu hvězd, které jsou zhruba padesátkrát větší, než naše Slunce,“ vysvětlila jedna z výzkumnic Eleonora Troja z univerzity v Marylandu. „V průběhu několika sekund celý proces vydá tolik energie, jako hvězda velikosti Slunce za celý svůj život,“ přirovnala Troja.

Intenzivní záblesky energie se zřejmě objevují po celém vesmíru, ale naštěstí v galaxiích miliardy světelných let od té naší, což Zemi ušetří od zásahů energie umírajících hvězd. Neexistuje žádné varování, že se takový jev stane. I proto je pro vědce tak náročné ho zachytit. Mimo jiné i proto, že celé představení trvá jen pár sekund.

Tento byl výjimečný

Čím byl tedy zachycený výbuch tak zvláštní? Byl namířený (byť ze slušné dálky) přímo na planetu Zemi. Lidské teleskopy jej tak dokázaly zachytit a v reálném řase přenášet. „Gamma záblesky se objevují ve vesmíru náhodně a nemůžeme tedy předvídat, kdy se nějaký objeví,“ uvedla členka astronomického týmu Carole Mundell z britské univerzity v Bathu pro časopis IBTimes.

„Byl to velmi jasný a krátký záblesk, který trval asi jednu sekundu před samotným výbuchem. Ten nás upozornil. Díky tomu byly naše teleskopy připraveny vše zachytit. Výbuch byl navíc tak mocný a jasný, že by šel zachytit i pouhým dalekohledem. To je pro tento typ jevu výjimečné.“ doplnila vědkyně.

Kdy se to stává?

Vědci předpokládají, že za gamma záblesky stojí exploze umírající hvězdy, která se poté stane černou dírou. Do dnešního dne nebylo jasné, zda za výbuchy stojí hmota či magnetické pole. Nová data získaná touto událostí naznačují, že podíl má obojí. „Gamma záblesky mají duální, hybridní podstatu,“ vysvětlila Troja. Kompletní zpráva vyšla v časopise Nature.