Ve střevech máme půl kilogramu bakterií. K čemu je potřebujeme?

Škodí jim náhlé změny jídelníčku nebo detoxikace, prospívá pravidelný pohyb, kysané mléčné výrobky či zelí a vláknina. Novinářům to dnes řekli zástupci Fóra zdravé výživy.

Podle internisty a gastroenterologa pražské Thomayerovy nemocnice Pavla Kohouta je pro zdravý mikrobiom důležité mít dost pohybu a pestrou, vyváženou stravu obsahující vlákninu. "Strava by měla být, pokud možno, čerstvá nebo konzervovaná metodami, které zachovají bakterie ve stravě, ať už kysáním nebo sušením, nikoliv převařením nebo konzervováním chemickými látkami," řekl Kohout.

V opačném případě bude v lidském střevě menší množství bakterií nebo jejich méně pestré složení. "Pokud nemáme pestrý mikrobiom a dostane se bakterie nebo virus zvenku, tak se s ní tělo nedokáže vypořádat," dodal. Organismus je více náchylný k virovým či bakteriálním gastroenteritidám, jako jsou například střevní chřipky nebo různé další průjmy a zvracení. Zvyšuje se také riziko poškození jater, stav mikrobiomu souvisí i s autoimunitními onemocněními a civilizačními chorobami.

Bakterií v lidském střevě je stejné množství jako všech ostatních buněk v těle, jejich genů je ale stokrát víc než u člověka. U každého je navíc specifický, podobně jako otisky prstů. Vliv má i způsob porodu a kojení, děti porozené císařským řezem mají jiné složení. Mikrobiom se zhoršuje v seniorském věku.