Masová poprava před 2500 lety? Řečtí archeologové odkrývají unikátní pohřebiště

Nejsou zde žádné monumenty ani náhrobní nápisy jako na jiném hřbitově antických Atén Kerameikos, ale prosté hrobky vyhloubené v písčité půdě. Archeologové od roku 2012 odkrývají podivuhodné kostry: ruce mrtvých byly svázány na zádech nebo na břiše, někdy byly svázané i nohy a někteří mrtví spočívali tváří k zemi, jako by měli být ještě ve smrti poníženi.

Výzkum vyvrcholil loni, kdy byla odkryta hrobka s ostatky 80 mužů svázaných řetězy. "Takový nález nemá v Řecku obdoby," říká archeoložka Stella Chrysulakiová.

Podle prvních zkoumání jde o mladé a dobře živené muže, kteří byli uloženi do hrobky ve třech řadách, někteří na zádech, jiní na břiše a 52 z nich bylo pohřbeno s rukama nad hlavou. Jejich život ukončila rána do hlavy. Zřejmě šlo o popravu z politických důvodů, kterou lze podle nálezu dvou hrnců nalezených v hrobce datovat do doby 675 až 650 př. n. l., vysvětluje Chrysulakiová.

Byla to doba utváření městského státu a přechodu k demokracii na pozadí silných politických otřesů a napětí mezi tyrany, aristokraty a obyčejnými občany, říká bioarcheoložka Elenna Prevedoruová, která vede vyšetřování smrti těchto osob na Americké archeologické škole v Aténách.

Archeologové na základě líčení antických historiků Hérodota a Thúkydida uvažují o možnosti, že mrtví mohli být stoupenci aristokrata a bývalého olympijského vítěze Kylóna, které vyvraždil mocný klan Alkmeónovců po zmařeném pokusu nastolit tyranii.

"I mrtví bez příběhu, zejména stovky dětí nízkého věku, mohou vypovídat o životním stylu a tehdejších chorobách a vrhnout tak další světlo na antické Atény," říká Panajotis Karkanas, ředitel supermoderní laboratoře Malcom Wiener při Americké archeologické škole. Nezastupitelnou roli tu podle něho hraje bioarcheologie, která může zkoumat zblízka člověka, jeho životní prostředí i jeho každodenní život.