Konec domorodých kmenů v Amazonii? Vědec vytvořil varovnou mapu

Antenor Vaz vytvořil mapu, která ilustruje, do jaké míry jsou domorodé izolované kmeny v Amazonském pralese ohrožené lidskou činností. Developeři se svými projekty počítají čím dál blíže jádrovým oblastem pralesů, kde domorodci žijí.

Projekty developerů v oblasti jihoamerického Amazonského pralesa, jako jsou cesty, ropná a plynová zařízení nebo přehrady, zasahují do lesů, které jsou posledním útočištěm tisíců domorodých lidí, kteří se nadále vyhýbají kontaktu s vnějším světem. Trend dokládá studie, která se zabývá rozmístěním jednotlivých kmenů. 

Antenor Vaz, který zkoumá domorodé obyvatelstvo Jižní Ameriky, prostudoval stovky záznamů o mapování potvrzených nebo domnělých lokalit izolovaných skupin v sedmi jihoamerických zemích: v Bolívii, Brazílii, Ekvádoru, Kolumbii, Paraguayi, Peru a Venezuele. Poté mapu, kterou podle údajů sestavil, překryl s tou, s jakou počítají developeři a budovatelé staveb všeho typu. 

Ačkoliv většina izolovaných domorodých skupin je uvnitř chráněných částí pralesa, smyčka kolem takové oblasti se čím dál víc stahuje a domorodci se stávají obklíčenými všemi velkými projekty. Vaz mapu prezentoval na konferenci Společnosti pro antropologii nížinné Jižní Ameriky, která se konala letos v červenci. 

Podle Vaze by mapa měla posloužit jako varování. "Tento rychlý rozvoj je největším rizikovým faktorem pro izolované domorodé lidi a pro ty, kteří jsou s nimi v kontaktu," cituje jeho slova server Sciencemag. Izolovaní lidé, kteří žijí tradičním životem v lese, postrádají imunitu vůči běžným nemocem a jsou vystaveni riziku pokaždé, když se dostanou do kontaktu s cizinci. A to ještě mapa, kterou Vaz sestavil, nezahrnuje všechny potřebné spojovací silnice a komunikace. A právě silnici jsou jednou  z hlavních hrozeb pro domorodce, protože jejich výstavba je spojena s masivním odlesňováním a tím i další fragmentací lesů. 

Posuvná mapka Amazonského pralesa je dostupná online: ZDE.

V Brazílii navíc domorodce ohrožuje i neustálá politická destabilizace v zemi. Vláda v lednu předala odpovědnost za čerpání a těžbu pralesa na ministerstvo spravedlnosti. Podle kritiků to ale z rozhodování v těchto záležitostech vylučuje odborníky, jako jsou například antropologové. I přesto mohou ochránci domorodého obyvatelstva slavit dílčí vítězství, Nejvyšší soud v Brazílii v týdnu rozhodl v prospěch dvou kmenů, které napadly opatření, které by výrazně omezilo práva domorodých obyvatel. Kmeny, které by nedoložily, že na určitém území pobývaly minimálně od října 1988, by na území ztratily nárok. Soud však v případě třetího kmene, který si stěžoval na podobnou věc, ještě nevydal rozhodnutí. 

Během posledních dvou desetiletí byla oficiální politika Brazílie vůči domorodým kmenům taková, že chránila území, která obývají. Inspirovaly se jí i další země jako je Peru. I přesto však pomalu ale jistě dochází k postupnému kontaktu domorodců a světové civilizace. Podle odborníků je prý důležité, aby při navázání kontaktu byl přítomen vyškolený antropolog, lingvista či zdravotník. Až čtyři generace může následně trvat proces, při kterém si domorodci vytvoří protilátky na běžné onemocnění, jako je chřipka. 

Setkání má ale často zcela neformální podobu. Horníci či obchodníci s drogami působí i na vzdálených místech. Letecké fotografie v loňském roce ukázaly nelegální zlatokopy, kteří byli do 20 kilometrů od izolované skupiny lidí z Yanomami v severním brazilském státě Roraima.

Související

Amazonský prales, ilustrační fotografie

Počasí zabíjí víc, než si myslíme. Kácení tropických pralesů připravilo o život půl milionu lidí

Mýcení lesů v tropických oblastech, jako jsou Amazonie, Kongo a jihovýchodní Asie, vedlo za posledních dvacet let k úmrtí více než půl milionu lidí. Podle studie zveřejněné v časopise Nature Climate Change je příčinou zejména lokální zvyšování teploty, které je přímým důsledkem odlesňování. Odlesňování totiž snižuje stín, omezuje srážky a zvyšuje riziko lesních požárů.

Více souvisejících

Amazonský prales Příroda Lidé Brazílie

Aktuálně se děje

před 31 minutami

Igor Červený (Motoristé)

Stát opět jedná se společností Sev.en, obce prý o peníze nepřijdou

Ministerstvo životního prostředí v úterý jednalo se zástupci těžební společnosti Severní energetická o poskytnutí části finanční rezervy na sanace a rekultivace pro rozvoj místních obcí zasažených těžbou. Jde o prostředky, které firma nevyužije díky tomu, že část původního dolu byla ponechána přírodě. Prostředky jsou určeny na projekty pro tento region postižený hornickou činností. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Donald Trump

Trump vyhlásil Íránu ekonomickou válku historických rozměrů

Americký prezident Donald Trump vyhlásil spuštění nové fáze konfliktu s Íránem. Teheránu slíbil ekonomickou válku a izolaci historicky nevídané úrovně. Šéf Bílého domu zároveň pohrozil všem zemím, které by se pokusily Íránu pomoci s obcházením sankcí. 

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

včera

včera

Ilustrační fotografie.

Více lékařů a zdravotníků pro české zdravotnictví. Programy nesou první výsledky

Ministerstvo zdravotnictví společně s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a Asociací děkanů lékařských fakult ČR vyhodnotilo výsledky dlouhodobých programů na podporu vzdělávání lékařů a nelékařských zdravotnických pracovníků. Oba programy podle hodnocení úspěšně plní svůj účel a zapojené školy naplňují stanovené závazky. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Ruský politik Mironov navrhl, aby se Orešnikem zaútočilo na Británii

Ruský politik Sergej Mironov pohrozil Velké Británii útokem, při němž by mohla být použita raketa Orešnik. Cílem by byly továrny, v nichž se na Ostrovech vyrábějí bezpilotní stroje, které slouží ukrajinské armádě při útocích na cíle v Rusku. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy