Z používání mobilu můžete oslepnout, potvrdili lékaři. A co rakovina?

Časté používání mobilních telefonů může způsobit rakovinu. S touto větou jste se již jistě setkali, ačkoliv nemusela být podložena žádnou vědeckou studií. O vlivu mobilů na naše zdraví se vedou dlouhé spory a ani vědci si dodnes nejsou jisti, jak nám nejnovější technologie skutečně škodí. Řada z nich se ale přiklání k tvrzení, že časté používání telefonů nám rozhodně nesvědčí.

Studie organizace National Toxicology Program, která spadá pod americké ministerstvo zdravotnictví, tvrdí, že našla u myší spojitost mezi zářením z mobilních telefonů a rakovinou. Upozornil na ni server Huffington Post. 

Studie, která celkem vyšla na 25 milionů dolarů a probíhala dva roky, zjistila, že u myší, které byly neustále vystaveny záření z mobilních telefonů, došlo ke zvýšení rizika vzniku rakoviny mozku nebo srdce.

Jak server vysvětluje, studie odhalila, že u přibližně 2-3 % myších samců chronické a neustále vystavení rádiovým vlnám z mobilních telefonů způsobilo vznik vzácných nádorových onemocnění v mozku a srdci. U samic bylo toto riziko o něco menší.

Server ale upozorňuje, že důvody k panice zatím nejsou, protože tato studie nijak nepotvrzuje, že stejný vztah existuje i u lidí. Šlo navíc o vystavení velmi extrémním podmínkám.

Na druhou stranu ale podotýká, že tato studie jasně vyvrací předchozí oficiální tvrzení, podle kterých nemají mobilní telefony a jejich záření na živé organismy krom zahřívání tkáně žádný vliv.

„S ohledem na světové rozšíření mobilní komunikace mezi uživateli různého věku může i malé zvýšení výskytu nemoci v důsledku vystavení RFR (rádiovému záření) mít velké dopady na veřejné zdraví," varují výzkumníci z National Toxicology Program.

Server dodává, že ačkoliv u lidí tato vazba zatím prokázána nebyla, lidé mohou v rámci prevence raději používat handsfree zařízení a nenosit telefon v kapsách.

O další výsledky se postarala Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny, skupiny spadající pod Světovou zdravotnickou organizaci (WHO), složená z 31 vědců ze 14 zemí. Ti se probrali desítkami studií o bezpečnosti mobilních telefonů a v roce 2011 došli k závěru, že by mobilní telefony mohly být "potenciálně karcinogenní" - a asi tak škodlivé jako některé čistící chemikálie a pesticidy.

Zároveň skupina dospěla k tomu, že čím dál je zařízení od hlavy uživatele, tím méně je škodlivé. Tudíž posílání zpráv nebo surfování po internetu by nemělo být tak škodlivé jako telefonování, kdy je mobil jen pár centimetrů od mozku.

Existují samozřejmě také studie, které dospěly k opačnému závěru - a možnou škodlivost mobilních telefonů vyloučily. Některé z nich ale přinejmenším částečně financovaly mobilní společnosti či provázané obchodní skupiny.

Doktor Joseph Mercola, který se soustřeďuje na alternativní medicínu a píše o potenciálně škodlivých dopadech mobilních telefonů na lidské tělo, uvádí, že dokud nemá nositelné zařízení zabudované 3G spojení, pak jsou škodlivé následky minimální.

"Radiace vychází z 3G připojení mobilního telefonu, takže zařízení, jako je Jawbone Up a Apple Watch, by měla být v pořádku," řekl. "Pokud si ale koupíte hodinky se zabudovaným mobilním čipem, pak máte na zápěstí přivázaný mobilní telefon," dodal s tím, že to podle něj vůbec není dobrý nápad.

Rakovina není jediná

Ačkoliv se o jiných rizicích spojených s užíváním mobilů příliš nemluví, neznamená to, že neexistují. Své o tom ví lidé, kteří díky telefonům protrpěli částečnou slepotu.

Ve zdravotnickém magazínu New England Journal of Medicine vyšel případ dvou žen ve věku 22 a 40 let, které trpěly celé měsíce přechodnou slepotou. Ženy si stěžovaly, že opakovaně přestanou vidět na 15 minut.

Dlouho dobu si lékaři nevěděli rady, zkoušeli všechny možné prohlídky a testy, ale nic nenacházeli. Pomohl až doktor Gordon Plant, který se postižených žen zeptal na jednoduchou otázku, co ženy dělaly, když ztratily zrak.

Obě ženy měly něco společné, a to, že se dívaly večer na svůj telefon pouze jedním okem, když ležely na straně. Jedno oko bylo přizpůsobeno světlu, druhé tmě. Když pak odložily telefon, oči se musí "zkalibrovat" a upravit se na temné prostředí, což může mít za následek dočasnou slepotu.

Související

Hormuzský průliv

Uzavření Hormuzského průlivu vyvolalo efekt, který nikdy v historii nenastal. Může zdevastovat světové ekosystémy

Uzavření Hormuzského průlivu představuje podle mořských biologů nebezpečí pro globální mořskou biodiverzitu. Tisíce nákladních lodí, které uvízly v Perském zálivu květnu a červenci v důsledku vojenského konfliktu, by totiž po obnovení provozu mohly do celého světa roznést vysoce invazivní druhy. Voda v této strategické oblasti je plná nehybně stojících plavidel, jejichž trupy se postupně stávají útočištěm pro nejrůznější mořské organismy – od mikroobů a řas až po svijonožce a další bezobratlé.
Vědci

Čína devastuje evropský chemický průmysl. Zasáhněte, než bude pozdě, žádají firmy EU

Evropská komise intenzivně připravuje nová opatření na podporu unijního chemického průmyslu, který se kvůli masivnímu přílivu levného čínského dovozu ocitl na pokraji kolapsu. Tímto problémem se budou unijní lídři podrobně zabývat na nadcházejícím summitu ve dnech 18. až 19. června. Evropští výrobci chemikálií však důrazně varují, že bruselský aparát postupuje příliš pomalu a tvorba ochranných mechanismů může trvat měsíce či roky, které domácí průmysl k dispozici nemá. Podle vyjádření zástupců sektoru celý obor v Evropě krvácí a současný stav označují za průmyslovou sebevraždu.

Více souvisejících

Vědci lékaři rakovina mobily

Aktuálně se děje

před 16 minutami

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Část světa může čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi, varuje Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v pátek prohlásil, že obyvatelé Ukrajiny nezůstanou bez potravin ani přes pokračující blokádu Černého moře. Varoval však, že jiné země světa by mohly čelit závažnému nedostatku jídla a globální potravinové krizi. V souvislosti s rostoucí intenzitou ruských útoků zároveň vyzval ke krizovému zpřísnění sankcí vůči Moskvě ze strany Spojených států amerických. K situaci se vyjádřil během svého vystoupení na konferenci Jalta European Strategy.

před 1 hodinou

Vladimir Putin

ISW: Putin je přesvědčen, že válku vyhrává, protože nezná realitu. Armádu mu lže

V ruské armádě se podle vojenských analytiků rozšířila hluboce zakořeněná kultura lhaní ohledně zisků přímo na bojišti. Tento stav vede k tomu, že má ruský prezident Vladimir Putin značně zkreslený pohled na reálnou situaci na ukrajinské frontě. Na tento problém upozornil ve své zprávě americký Institut pro studium války na základě poznatků ruských vojenských blogerů. Zpravodajci uvádějí, že zkreslená hlášení přímo ovlivňují rozhodování na nejvyšší úrovni.

před 2 hodinami

Mrakodrapy

Saúdská Arábie odstavila hlavní ropovod. Zaútočily na něj drony

Klíčový ropovodní systém v Saúdské Arábii se stal terčem útoků bezpilotních prostředků, což si vyžádalo jeho dočasné odstavení. Saúdskoarabské ministerstvo energetiky potvrdilo, že Východo-západní ropovod čelil vícenásobnému napadení a byl z preventivních důvodů uzavřen. Událost si podle oficiálních míst vyžádala několik zraněných a vyvolala požáry v blízkosti čerpacích stanic.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Chybí morálka, peníze i rekruti. Rozvědka spočítala, do kdy Rusko přijde o všechny své vojáky

Šéf ukrajinské vojenské rozvědky generálporučík Oleh Ivaščenko předpovídá, že ruská armáda by mohla vyčerpat své lidské i vojenské zdroje do roku 2028. Podle jeho slov je morálka v řadách moskevských jednotek na velmi nízké úrovni a vojáci ztrácejí ochotu bojovat. Ivaščenko uvedl, že současné zdroje Ruské federace vystačí už jen na přibližně šestnáct měsíců. V rozhovoru pro deník The Times upřesnil, že vojenské a ekonomické kapacity Ruska pokryjí potřeby nadcházejícího roku, ale konec zdrojů odhaduje právě na rok 2028.

před 6 hodinami

včera

včera

včera

včera

Dálnice, ilustrační fotografie.

Ministerstvo odhalilo, kolik vynaloží na dopravní stavby

Ministerstvo dopravy chce do výstavby nových dálničních úseků, důležitých obchvatů, modernizace železnice a rozvoje vodních cest v příštím roce investovat prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) rekordních 183,1 miliard korun. Informovalo o tom v tiskové zprávě. Je to o 13,8 miliard korun více než ve schváleném rozpočtu fondu na rok 2026. Počítá s tím návrh rozpočtu SFDI na rok 2027, který v úterý schválil Výbor SFDI a vzala na vědomí Dozorčí rada fondu.

včera

včera

Medvědi, ilustrační fotografie.

Medvědi jsou v Beskydech, výskyt potvrdili experti

Svědectví o možném výskytu medvědů v Beskydech se zakládají na pravdě. Experti z Agentury ochrany přírody a krajiny (AOPK) potvrdili, že obávané šelmy se v oblasti pohybují. Lidé z regionu proto dostali několik dobře známých doporučení. 

včera

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Ruská armáda poprvé zaútočila na Ukrajinu pomocí proudových bezpilotních letounů

Ruská armáda zasáhla v Kyjevě čerpací stanice pomocí proudových bezpilotních letounů, čímž bombardování ukrajinského hlavního města vstoupilo do nové fáze intenzity. Podle starosty Vitalije Klička si ranní údery v dopravní špičce vyžádaly nejméně dva mrtvé a dvanáct zraněných. Útoky zasáhly celkem dvě benzínové stanice v průběhu jednoho rána. Všechna zasažená zařízení provozuje státní společnost Ukrnafta.

včera

Poslanecká sněmovna

Sněmovna schválila vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky

Poslanecká sněmovna schválila novelu zákona o spotřebitelském úvěru, která má zajistit vyšší ochranu lidí žádajících o půjčky. Předloha zavádí přísnější pravidla včetně zastropování maximálních nákladů na úvěry a omezení reklamy. Opatření se dotkne také pravidel pro posuzování schopnosti žadatelů splácet své závazky. Po schválení dolní komorou nyní novou právní úpravu posoudí Senát.

včera

Teroristé Hamásu

Politico: Hamás plánoval teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni

Palestinské teroristické hnutí Hamás plánovalo koordinované teroristické útoky v Berlíně a ve Vídni, které měly připadnout na výročí masakru v Izraeli. Záměr zasáhnout izraelské a židovské cíle v obou evropských metropolích odhalila rozsáhlá obžaloba německého spolkového státního zastupitelství. 

včera

11. září 2001. Jeden z posledních záběrů budov Světového obchodního centra po teroristickém útoku.

Jak si USA připomínají 11. září? S muslimským starostou a bez Trumpa

New York si připomíná pětadvacáté výročí teroristických útoků, které zásadním způsobem proměnily Spojené státy i celý svět. Vzpomínkové akce na místě zničeného Světového obchodního centra se však účastní významní političtí představitelé bez přítomnosti úřadujícího prezidenta. Donald Trump se rozhodl uctít památku obětí na jiném místě a zamířil do sídla ministerstva obrany. Absence šéfa Bílého domu v New Yorku přitahuje značnou pozornost médií i veřejnosti.

včera

včera

Donald Trump

Trump narazil. Tisíce dolarů bez souhlasu Kongresu Američanům dát nemůže, návrh se nelíbí ani Republikánům

Americký prezident Donald Trump vyvolal pozornost svým extravagantním příslibem vyplatit všem občanům Spojených států částku pět tisíc dolarů v případě, že republikáni zvítězí v nadcházejících průběžných kongresových volbách. Tento neobvyklý návrh zazněl během jeho hlavního projevu na stranickém sjezdu v texaském Dallasu. Příslib finanční odměny přišel až v průběhu rozsáhlého vystoupení ve chvíli, kdy pozornost přítomného publika postupně opadala.

včera

AfD (Alternativa pro Německo)

Úspěch AfD se stal vzorem pro další krajně pravicová hnutí po celé Evropě

Volební vítězství Alternativy pro Německo (AfD) v Sasku-Anhaltsku zpochybňuje dosavadní předpoklady o tom, jak populistické strany získávají moc. Strana v krajských volbách získala 44 procent hlasů a ukázala novou cestu spočívající v radikalizaci namísto umírňování. Výsledek narušil představu hlavního evropského politického proudu, že radikální pravice se musí na cestě k moci postupně posunout do středu. Úspěch německé formace rezonuje napříč celou Evropou a nabízí nový vzor pro další krajně pravicová hnutí.

včera

25 let od 11. září: Dalo se největšímu teroristickému útoku v dějinách předejít?

Hlavním úkolem každé vlády je zajistit bezpečnost svých občanů, v čemž Spojené státy podle BBC při rozsáhlých teroristických útocích selhaly. Americké zpravodajské služby měly k dispozici informace o síti Al-Káida i o jejím vůdci Usámovi bin Ládinovi, nedokázaly je však včas vyhodnotit a propojit. Tragická série útoků si tehdy vyžádala 2 977 lidských životů. Následné vyhlášení takzvané války proti teroru pak na čtvrt století zásadně proměnilo globální bezpečnostní i zahraniční politiku.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy