Jedna z největších záhad historie: Vybuchla na Zemi před tisíci lety atomová bomba?

Může se to zdát jako scifi. Vědci ale přesto dodnes neví, co se vlastně ne Zemi stalo. Představte si svět v roce 775, kdy v dobách hlubokého středověku neexistovaly jaderné elektrárny a lidé tehdy ani žádnou radiaci neznali. Přesto se stalo něco, co dodnes nedokáže nikdo vysvětlit. Něco, čeho si tehdejší lidé zřejmě ani nevšimli.

Existuje jen málo věcí z naší historie, o kterých skoro nic nevíme. Archiváři a kronikáři zapisovali vše, co se na planetě odehrálo, od bitev přes popis obyčejného života až po anomálie, které tehdy nedokázali vysvětlit. V roce 775 našeho letopočtu se ale odehrála událost, která je z hlediska vědy významnější, než jakékoliv jiné, přesto ji dodnes nikdo nedokáže vysvětlit. A jakékoliv dobové záznamy chybí.

Skupina japonských vědců z University v Nagoya pod vedením profesora Fusa Miyake zjistila, že naši planetu v osmém století ovlivnila vesmírná událost. Při rozboru materiálu z japonských cedrů odborníci nalezli anomálie v jednom z izotopů uhlíku, konkrétně v uhlíku 14, který vzniká při dopadu kosmického záření na Zemi.

V roce 775 cedry zachytily silný energetický tok, který způsobil, že obsah radioaktivního izotopu vzrostl o více než procento. Z matematického hlediska se zdá, že nejde o nic převratného, opak je ale pravdou. Množství uhlíku totiž běžně kolísá na bázi několika promile, nikdy však ne o celé procento. Až na rok 775.

Pro představu se jedná o takové množství, jako kdyby v atmosféře vybuchla jaderná bomba nebo explodovala atomová elektrárna. Obě možnosti jsou ale vyloučeny, protože lidé tehdy radiaci neznali. Jediné možné vysvětlení je, že záření přišlo z kosmu. I to má ale háček.

Způsobit takto silné anomálie může například ohromná sluneční erupce. Ta by ale zničila atmosféru na naší planetě. Vyloučena je také možnost, že by u naší planety vybuchla supernova. Nejen, že by si toho tehdejší kronikáři z celého světa museli všimnout, zbytky supernovy by ale i dnes musely být zachytitelné.

Odborníci podle časopisu Nature zkrátka vyloučili možnost pozemského zavinění, protože lidstvo tehdy nemělo možnost, jak izotopy uhlíku ovlivňovat. Neznalo je. Stejně tak jsou vyloučeny výbuchy supernovy a sluneční erupce. Na rozdíl od současných vesmírných anomálií se tato musela odehrát v těsné blízkosti planety Země, vzhledem k její síle si to totiž odborníci jinak vysvětlit nedokáží.

Někteří lidé se domnívají, že by tak silná radiace mohla být způsobena vesmírnou bitvou mimozemských civilizací, která se odehrála poblíž naší planety. Ačkoliv zní tato teorie zajímavě, s největší pravděpodobností bude i ta mylná. Opět lze totiž očekávat, že by si lidé všimli podivných záblesků na obloze.

Vědci mají několik teorií, kterými odhadují, co se tehdy mohlo stát. Podle jedné z nich mohlo jít o vzdálenější výbuch hypernovy, která uvolnila velké množství gama záření. Jiná teorie se odkazuje na Anglosaskou kroniku, která v roce 774 popisuje podivný rudý úkaz nad Anglií. Ten by mohl doplnit teorii o hypernově, která se zhroucením přeměnila v černou díru.

Teorie o gama paprscích zatím zůstává tou nejreálnější, na jakou vědci dosud přišli. Potvrzovala by i to, že si lidé ničeho nevšimli, proto gama záření je běžným okem neviditelné. S určitostí ale zatím nedokáží přesně říct, co se skutečně v roce 775 odehrálo, a konspirační teoretici proto i nadále věří v kosmickou bitvu o planetu Zemi.

Související

Země

Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak

Myšlenka, že Země je kulatá, není novinkou vědy, která se zrodila v moderní době. I tak se ještě dnes můžeme setkat s názory, které tvrdí opak. Ostatně ukázal to i nedávný průzkum na Slovensku, kde v placatou Zemi věří až alarmují počet respondentů. Obyčejná myšlenka, že by Země nemusela být plochá, se přitom zrodila už dávno před počátkem našeho letopočtu, ale až pozdější pozorování a experimenty z myšlenky udělaly ověřený fakt. 

Více souvisejících

Země historie

Aktuálně se děje

před 19 minutami

před 1 hodinou

Vít Rakušan (STAN)

Pavel toho vyjedná více než vy, udeřil Rakušan v diskuzi s Macinkou

Stále nevyjasněná otázka účasti prezidenta Petra Pavla na červencovém summitu NATO v Turecku vyvolává vášnivé diskuze mezi sněmovními politiky. Podle exministra Víta Rakušana (STAN) není pochyb o tom, že prezident toho může na jednání vyjednat více než ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zemřela česká trenérská fotbalová legenda Petr Uličný

V době, kdy celý svět žije ve čtvrtek zahájeným fotbalovým světovým šampionátem, přišla pro český fotbal nesmírně bolestná a smutná zpráva. Ve věku 76 let totiž po dlouhé vážné nemoci zemřela tuzemská trenérská fotbalová legenda Petr Uličný, který jako trenér zaznamenal úspěchy s Brnem nebo Olomoucí. Tam zakončil i svou hráčskou kariéru, během které nastupoval i za Spartu a Plzeň.

před 5 hodinami

Zdena Mašínová

Pohřeb Zdeny Mašínové proběhne příští týden v Olomouci

Česko v tomto týdnu zasáhla jedna velmi smutná zpráva, když ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. Od pátku je známo, kdy a kde se uskuteční poslední rozloučení s vyznamenanou dámou. 

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

včera

včera

Alexus Grynkewich

Státy NATO zvažují zásadní změnu. Chtějí udělit nejvyššímu veliteli pravomoc sestřelovat drony

Členské státy Severoatlantické aliance usilují o to, aby měl nejvyšší vojenský velitel NATO v Evropě větší pravomoci při sestřelování cizích bezpilotních letounů. Nový návrh by měl být schválen do nadcházejícího červencového summitu lídrů v Ankaře. Podle informací od aliančních diplomatů a představitelů by tak americký generál Alexus Grynkewich získal podstatně větší flexibilitu při operativním přesouvání prostředků protivzdušné obrany a určování stupňů bojové pohotovosti bez nutnosti zdlouhavého schvalování.

včera

Elon Musk

Tolik peněz, že je nemá šanci do konce života utratit. Elon Musk se stal prvním bilionářem na světě

Vstup vesmírné a technologické společnosti SpaceX na akciový trh zajistil Elonu Muskovi historické prvenství, neboť se stal vůbec prvním dolarovým trilionářem, resp. bilionářem na světě. Hodnota jeho majetku, který spočívá převážně v akciových podílech automobilky Tesla a právě SpaceX, se odhaduje na astronomických 1,11 bilionu dolarů. Takto obrovské jmění, představující milion milionů, se zcela vymyká běžnému lidskému chápání.

včera

včera

včera

Evropská unie

Bohaté státy Evropské unie se bouří. Chtějí razantní škrty

Skupina bohatých států ze severu Evropské unie v čele s Německem a Nizozemskem se vzbouřila proti novému návrhu unijního rozpočtu na období let 2028 až 2034. Kypr, který v současnosti předsedá Radě EU, totiž ve svém vyjednávacím dokumentu navrhl snížení původního plánu Evropské komise o pouhá dvě procenta, což představuje zhruba 32,8 miliardy eur. Podle fiskálně konzervativních zemí je takové snížení naprosto nedostatečné, neboť celkový objem rozpočtu ve výši dvou bilionů eur zůstává v době omezených finančních možností evropských vlád neúnosně vysoký.

včera

včera

Fotbal, ilustrační fotografie.

Zahajovací zápas fotbalového MS zvládlo domácí Mexiko. JAR dohrávala o devíti lidech

Fotbaloví fanoušci se dočkali. Ve čtvrtek večer středoevropského času vypuklo 23. fotbalové mistrovství světa, navíc takové, jaké svět dosud neviděl. Poprvé se koná ve třech zemích (v USA, Kanadě a Mexiku) a poprvé se ho účastní rekordních 48 týmů. První z trojice pořadatelských zemí se představila již v první hrací den, konkrétně Mexiko. To v Mexico City hostilo v zahajovacím zápase šampionátu (mimochodem, stejný zahajovací duel mělo fotbalové MS před 16 lety) Jihoafrickou republiku v rámci skupiny A. Africký celek doplatil na své chyby v obraně a nedisciplinovanost. Mexičané toho díky své síle dokázali využít a dokráčeli si k radosti domácích příznivců pro úvodní výhru 2:0.

včera

CNN: Dohoda USA s Íránem má jen prodloužit příměří a znovu otevřít Hormuzský průliv

Prozataimní dohoda mezi Spojenými státy a Íránem by měla prodloužit příměří, znovu otevřít strategický Hormuzský průliv a připravit půdu pro další rozhovory o íránském jaderném programu. Diplomat obeznámený se situací ro CNN potvrdil, že obě strany se již shodly na textu memoranda o porozumění. Celý dokument však v tuto chvíli stále ještě čeká na závěrečný oficiální podpis.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy