Co přijde po chemoterapii? Vědci odhalují budoucnost léčby zhoubných nádorů

Při léčbě chemoterapií je nutné, aby pacient podstoupil léčbu několikrát, než jsou vědci vůbec na skenech schopni zachytit, zda se nádor zmenšuje. Výzkumníci z bostonské nemocnice Brigham and Women's Hospital ale vyvinuli způsob, kterým by mohli zjistit umírání rakovinných buněk jen několik hodin po podání léků.

K tomu využili nanočástic, které provedou chemoterapii a v momentě, kdy rakovinné buňky zemřou, zasvítí zeleně. Lékaři tak jsou schopni detekovat, že léčba zabírá.

Tato technika by v budoucnu mohla zaručit, že se pacientům dostane včas správné léčby. Lékaři by takto včas zjistili, že podaná látka nezabírá, a mohli by přejít na jiný způsob léčby.

Zatím vědci tento postup otestovali pouze laboratorně, ale podle serveru se nyní budou snažit zjistit, zda by poznatky z tohoto výzkumu mohly být aplikovány na lidské pacienty.

Vědci z celého světa ale pracují s více teoriemi, které by mohly vést k ultimátnímu léku na tuto nemoc. Podle jedné ze studií by mohl být řešením lék, který se momentálně používá na léčbu řídnutí kostí.

Denosomab, který nyní slouží k léčbě osteoporózy, má totiž i jiný, dosud neznámý efekt - a tím je zabránění růstu nádorové tkáně v prsou. Prokázaly to laboratorní testy.

Dobrou zprávou je, že vzhledem k tomu, že denosomab se už používá k léčbě lidí, budou klinické testy kvůli novému použití léku mnohem kratší než u nových, dosud neprověřených substancí. I tak ale potrvá roky, než se podaří prokázat jeho stoprocentní účinnost. Jestli vůbec.

Na léky sází i studie financovaná Velkou Británií, která zjistila, že určitá kombinace léků u některých žen dokázala rakovinu prsu typu HER2+ vyléčit během 11 dní. Informoval o tom deník The Guardian.

Profesor Nigel Bunred z Manchesterské univerzity uvedl, že jde o přelomový objev. „Je to průlom, protože nám to umožní identifikovat skupinu pacientů, kterým během 11 dní zmizel nádor pouze na základě anti-HER2 terapie a kteří již nemusí vyžadovat chemoterapii."

Rakovina prsu typu HER2+ tvoří 10 % až 15 % všech případů rakoviny prsu ve Velké Británii. Tento typ je agresivnější, ale někdy reaguje na léky. Ačkoliv v současnosti léčba existuje, zahrnuje chemoterapii a obvykle trvá tři až čtyři měsíce.

Podle vědců je velká výhoda v rychlosti, jakou těla žen na podání léku zareagovala. Díky tomu budou lékaři schopni během několika dnů identifikovat, zda žena na léčbu reaguje - pokud ne, přistoupí k alternativě bez toho, aby riskovali další šíření nemoci.

Řešením ale nemusí být pouze léky. Někteří odborníci se domnívají, že lék proti rakovině máme v sobě, jen je třeba jej správně využít. Podle jihokorejských vědců mohou s nemocí bojovat střevní bakterie. A první testy ukazují, že úspěšně.

Bakterie, která by mohla znamenat průlom v boji s rakovinou, je přitom strašák všech lidí, kteří si nemocí, kterou vyvolává, prošli. Řeč je o salmonele, která bývá častou příčinou otravy jídlem, salmonelózy.

Odborníci z Chonnam National University Hwasun Hospital ale tvrdí, že tato bakterie umí mnohem více, než jen upoutat člověka v mučivých křečích na toaletu. Dokáže totiž proniknout až k nádorovým buňkám a zalarmovat imunitní systém, aby dokázal úspěšně ničit nádorové buňky.

Právě způsoby, kterým by lékaři dokázaly ničit nádorové buňky, dnes chybí, nebo mají řadu vedlejších účinků. Na podobném principu sice funguje právě chemoterapie, která způsobuje rozpad rakovinných buněk, s řadou vedlejších účinků a bez stoprocentní úspěšnosti je ale potřeba přijít na lepší řešení, jak s rakovinou bojovat. Imunitní systém sám o sobě při agresivním bujení rakovinných buněk selhává a nedokáže je likvidovat.