Máte staršího sourozence? Pak si jistě vzpomenete na dětská léta, kdy jste kvůli němu byli odstrkováni, nebo se vám naopak dopřávalo větší péče ze strany rodičů, než vašemu bratrovi či sestře. Mezi sourozenci je ale více rozdílů, než by se mohlo zdát, a výzkumy ukázaly, že někteří z nich jsou dokonce chytřejší, než jiní.
Psychologové se dlouhé roky snažili zjistit, zda váš charakter ovlivní pořadí, v jakém jste se narodili. Vlastnosti prvorozených, prostředních a nejmladších sourozenců jsou totiž neuvěřitelně podobné. Přesto nějaké rozdíly lze nalézt.
Podle posledních teorií se děti odlišují hlavně způsobem, kterým si získávají pozornost a přízeň rodičů. Prvorození mají větší autoritu, sebedůvěru a sklony být svědomití. Nejmladší naopak autoritu zpochybňují, jsou více společenští, ale i neurotičtí.
Jedna z nedávných studií týkající se prvorozených přímo hovoří o vyšším inteligenčním kvocientu (v průměru o 1,5 bodu). To je podle vědců z Lipska důsledkem interakce mezi bratry a sestrami, která stimuluje poznávací schopnosti a také schopnost učit se.
Nejhůře jsou na tom podle průzkumů prostřední děti. Mají pocity frustrace a odcizení od rodiny, připadá jim, že se pohybují na neznámé a neurčité půdě. Disponují ale diplomatickými schopnostmi, protože v dětství většinou vyjednávali "mír" mezi sourozenci.
Psychologové také hovoří o tzv. middle-child syndromu, který pojmenovává zklamání z toho, že nemají stejné výsady jako nejstarší a nejmladší sourozenec. Prvorození mají totiž různá privilegia, zatímco mladším dětem rodiče více ustupují.
Obecně z průzkumů vyplývá, že prvorození jsou konformní a zodpovědní, prostřední diplomatičtí a nedůtkliví, nejmladší kreativní a buřičští. O tom ale podle vědců nerozhoduje přímo pořadí narození, ale nálepka, kterou dostanou už v raném věku.
Dva britské výzkumy, do nichž se zapojilo víc než 400 tisíc lidí, potvrdily, že vliv pořadí je zanedbatelný. Sourozence ale odlišuje jejich rozdílná úloha v rodině, boj o přízeň otce a matky a jejich různý přístup k dětem, životní zkušenosti a prostředí.
Související
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
Aktuálně se děje
před 1 minutou
Noční útoky zasáhly Rusko i Ukrajinu. Oběti jsou hlášeny z obou zemí
před 47 minutami
Exministr Blažek si stěžoval u Ústavního soudu. Narazili i další obvinění
před 1 hodinou
Nečekaná smrt slavné herečky. Zemřela Hayden Panettiere
před 2 hodinami
Trump hodlá omezit americkou účast na cvičení s Jihokorejci
před 3 hodinami
Vražda ženy v Českých Budějovicích. Policie dopadla podezřelého
před 4 hodinami
Počasí přineslo do Česka v uplynulém týdnu rekordní tropy i mrazy
včera
Írán vypsal odměnu na hlavy amerických vojáků. Ženám vyplatí dvojnásobek
včera
Kyjev poslal drony na Rusko, Moskva zaútočila balistickými raketami. Počet mrtvých na obou stranách roste
včera
AI bude řídit, lidé rozhodovat. NATO vybuduje na východě rozsáhlou dronovou síť
včera
Počty rekrutů jsou výrazně nižší, než ztráty na Ukrajině. Náborové příspěvky už nefungují, Rusko se bojí mobilizace
včera
USA povolí Turecku prodat své zbraně Ukrajině. Moskva se bouří, hrozí a chce vysvětlení
včera
Stíhačka NATO sestřelila dron nad Rumunskem, zřejmě byl ruský
včera
Netanjahuovo odmítnutí nevadí. Hamás zahájil jednání o mírovém plánu pro Pásmo Gazy
včera
Vraťte se do reality, vzkázal Írán Trumpovi po slovech o ovládnutí Hormuzského průlivu
včera
Ukrajina podnikla jeden z největších letošních útoků na Rusko
včera
Další země svádí boj s plameny. Belgii zasáhl největší požár v moderní historii země
včera
Rusko buduje vlastní variantu Starlinku. Rychleji, než se předpokládalo
včera
Flamingo v akci: Ukrajina poprvé udeřila v ruském vnitrozemí střelami vlastní výroby
včera
Počasí příští týden: Po krátkém ochlazení se vrátí tropy
15. srpna 2026 21:59
Maďarsko začalo potápět lodě na Dunaji, aby udrželo v chodu jedinou jadernou elektrárnu
Maďarské úřady přistoupily k netradičnímu opatření, aby udržely v provozu jedinou jadernou elektrárnu v zemi. Poblíž zařízení v Paksi začaly řízeně potápět dvě osmdesát metrů dlouhé lodi. Důvodem je extrémní vlna horka a sucha v celé Evropě, kvůli níž hladina Dunaje klesla na rekordní minima. Řeka přitom slouží jako klíčový zdroj vody pro chlazení reaktorů.
Zdroj: Libor Novák