Dan Brown v tom má jasno, ale kdo by věřil novodobému spisovateli bestsellerů. Jak je to tedy s mysteriózní odnoží novodobé zbožnosti- ovládné Opus dei svět nebo jde jenom o modernizaci katolické víry? Dostatek důkazů jde najít pro obě interpretace.
Začněme tou divočejší možností, tedy co když měl Dan Brown pravdu? Existuje hned několik indicií, které nevrhají na celé sdružení Opus dei zrovna pozitivní světlo. Nařčení se pohybují od obnovení středověkého flagelantství -sebemrskačství, přes sadomasochistickou sektu až po intrikánskou skupinu nepodobnou iluminátům známým z nejrůznějších konspiračních teorií, kteří dokázali svými zástupci infiltrovat politickou reprezentaci nejednoho státu.
Jedním z nevýraznějších a nejčastěji kritizovaných prvků je právě dobrovolné způsobování bolesti ve snaze o napodobení Kristova utrpení . Podle vyjádření oficiálních představitelů jsou v rámci Opus Dei rozšířeny pouze mírné metody sebetrýznění, tzv. umrtvování těla. Kromě půstu, jde o odpuštění si dalších tělesných slastí jako je třeba sex. Mimo je také povoleno cilicium, tzv. žíněné roucho. Jde okovaný řetěz s ostrými trny obrácenými k tělu kajícníka, nejčastěji se nosí v oblasti stehen. To má pomoci přemáhat sobectví a posílit lásku k Bohu a bližním. Podle neoficiálních a nepotvrzených informací, ale jdou mnozí členové mnohem dále a je pravdou, že samotný zakladatel hnutí často používal k umrtvování těla i středověký bič – pětiocasý karabáč.
Kritizováno bývá opus Dei i za údajný seznam zakázaných knih, nebo problematické náborové techniky, které častokrát zavání psychologickou manipulací, alespoň podle představitelů ODAN -Opus Dei Awarness network. Členové tohoto sdružení jsou vesměs bývalí členové Opus Dei, kteří si dali za cíl upozorňovat na pochybné praktiky sdružení. Nedobré pověsti rozhodně neprospívá snaha o utajování informací o vnitřním chodu instituce, to vždy tvoří úrodnou půdu pro jakékoliv konspirační teorie. Nejdrsnější konspirace o Opus dei tvrdí, že jde o modernizovanou verzi Inkvizice, která působí jako papežská tajná služba, podporuje fašismus a má své členy mezi představiteli hned několika významných států.
Pokud se budeme soustředit na oficiálně dostupné informace, tak se před námi otevírá příběh neobyčejně úspěšného církevního sdružení. Opus Dei založil španělský kněz Josemaría Escrivá de Balaguer roku 1928. Jeho cílem bylo dosáhnout oživení katolické zbožnosti skrze propojení profesní práce s povinnostmi křesťana. Toto poselství narazilo na názory běžné v církvi tehdejší doby, že k dosažení svatosti se dostanou pouze řeholníci nebo kněží. Dnes ale bývá prelatura považována za spíše ultrakonzervativní část katolické církve, která klade důraz na dodržování přísné mariánské úcty, askeze a celibátu pro výše postavené členy. V roce 1933 bylo otevřeno první centrum Opus dei, tzv. Academia DYA a od té doby spadá pod Opus Dei mnoho vzdělávacích institucí, včetně několika uznávaných vysokých škol.
Pověsti Opus Dei příliš neprospělo období druhé světové války, protože někteří jeho členové se stali členy vlády fašistického diktátora generála Franca. Na druhou stranu jiní členové byli i touto vládou pronásledováni a tak pravděpodobně není možné uvažovat o nějaké organizované podpoře režimu sdružením Opus dei. Samotný zakladatel Escriva se přestěhoval do Říma za účelem rozšíření hnutí do světa. A to se mu nakonec opravu velmi rychle podařilo V následujících letech cestoval po celé Evropě, aby připravoval započetí práce Opus Dei v různých zemích. Do České republiky Opus Dei přišlo v roce 1990.
Velmi rychle se propracovalo Opus dei i ke schválení katolickou církevní hiearchií, od roku 1947 je schváleno Svatým stolcem, posléze dokonce dosáhlo na status osobní prelatury, díky čemuž je hnutí podřízeno v některých ohledech přímo papeži, přestože řadoví členové zůstávají zároveň členy svých diecézí. Vůbec extrémně rychle proběhlo svatořečení zakladatele hnutí, Josemaría Escriva se stal svatým pouhých 16 let po své smrti. I tyto fakty přispívají k nejednomu konspiračnímu podezření, ale také může jít pouze o výjimečný úspěch způsobený charismatem hlavního představitele.
Související
MONITOR: Církevní sexuální skandály nejsou zdaleka u konce, obává se vlivný deník
Jak se něco takového mohlo v demokracii stát? Papeže šokoval útok na Kongres USA
římskokatolická církev , Církev , sekty
Aktuálně se děje
před 26 minutami
Karel III. o Vánocích neuvidí dva prince. Do Sandringhamu nepřijedou
před 1 hodinou
Schick pokračuje ve výtečné fazóně. Čtyřmi góly proti Freiburgu přeskočil Kollera
před 1 hodinou
Útočník z Magdeburgu míří do vazby. Bilance páteční tragédie se změnila
před 2 hodinami
Počasí se ochladilo a déšť se mění ve sníh. Meteorologové poskytli předpověď
před 3 hodinami
RECENZE: Americký muzikálový hit Čarodějka protíná Hollywood a TikTok
před 3 hodinami
Robert Fico je u Putina v Kremlu
před 4 hodinami
Ukrajinci zaútočili na Kazaň. Putin teď slibuje mnohem větší destrukci na Ukrajině
před 4 hodinami
Poslední šance si vyřídit všechno potřebné. Pošta sdělila, jak bude mít otevřeno
před 5 hodinami
Davidovou trápí vyhřezlá ploténka. Na operaci se však zatím nechystá
před 6 hodinami
Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové
před 6 hodinami
Prosincové projevy politiků: Pavel bude poslední v řadě. Promluví i Zeman
před 8 hodinami
Důchody dostanou lidé do Štědrého dne. Příští rok už to bude o Vánocích jinak
před 10 hodinami
Rok od střelby na FF UK: Oběti se spravedlnosti nedočkají, přestože viníka smrti 14 lidí známe
před 11 hodinami
Otevírací doba o Vánocích. Pořádky se nemění, zákon mluví jasně
před 13 hodinami
Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii
Aktualizováno před 21 hodinami
OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala
včera
Kate a William dojali Brity vánoční pohlednicí. Zachycuje klíčový moment tohoto roku
včera
Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce
včera
Policii znepokojuje, co se děje na D1 před Brnem. Ukázala záběry nebezpečných nehod
včera
Nobelova cena pro Trumpa? Při splnění jednoho předpokladu může být kandidátem
Pokud budoucí americký prezident Donald Trump dokáže docílit vyřešení konfliktu na Ukrajině, mohl by dostat Nobelovu cenu míru. V komentáři pro server Foreign Affairs napsal americký politolog Michael McFaul.
Zdroj: Jakub Jurek