Opus Dei: Mysteriózní sekta, které se bojí celý svět?

Dan Brown v tom má jasno, ale kdo by věřil novodobému spisovateli bestsellerů. Jak je to tedy s mysteriózní odnoží novodobé zbožnosti- ovládné Opus dei svět nebo jde jenom o modernizaci katolické víry? Dostatek důkazů jde najít pro obě interpretace.

Začněme tou divočejší možností, tedy co když měl Dan Brown pravdu? Existuje hned několik indicií, které nevrhají na celé sdružení Opus dei zrovna pozitivní světlo. Nařčení se pohybují od obnovení středověkého flagelantství -sebemrskačství, přes sadomasochistickou sektu až po intrikánskou skupinu nepodobnou iluminátům známým z nejrůznějších konspiračních teorií, kteří dokázali svými zástupci infiltrovat politickou reprezentaci nejednoho státu.

Jedním z nevýraznějších a nejčastěji kritizovaných prvků je právě dobrovolné způsobování bolesti ve snaze o napodobení Kristova utrpení . Podle vyjádření oficiálních představitelů jsou v rámci Opus Dei rozšířeny pouze mírné metody sebetrýznění, tzv. umrtvování těla. Kromě půstu, jde o odpuštění si dalších tělesných slastí jako je třeba sex. Mimo je také povoleno cilicium, tzv. žíněné roucho. Jde okovaný řetěz s ostrými trny obrácenými k tělu kajícníka, nejčastěji se nosí v oblasti stehen. To má pomoci přemáhat sobectví a posílit lásku k Bohu a bližním. Podle neoficiálních a nepotvrzených informací, ale jdou mnozí členové mnohem dále a je pravdou, že samotný zakladatel hnutí často používal k umrtvování těla i středověký bič – pětiocasý karabáč.

Kritizováno bývá opus Dei i za údajný seznam zakázaných knih, nebo problematické náborové techniky, které častokrát zavání psychologickou manipulací, alespoň podle představitelů ODAN -Opus Dei Awarness network. Členové tohoto sdružení jsou vesměs bývalí členové Opus Dei, kteří si dali za cíl upozorňovat na pochybné praktiky sdružení. Nedobré pověsti rozhodně neprospívá snaha o utajování informací o vnitřním chodu instituce, to vždy tvoří úrodnou půdu pro jakékoliv konspirační teorie. Nejdrsnější konspirace o Opus dei tvrdí, že jde o modernizovanou verzi Inkvizice, která působí jako papežská tajná služba, podporuje fašismus a má své členy mezi představiteli hned několika významných států.

Pokud se budeme soustředit na oficiálně dostupné informace, tak se před námi otevírá příběh neobyčejně úspěšného církevního sdružení. Opus Dei založil španělský kněz Josemaría Escrivá de Balaguer roku 1928. Jeho cílem bylo dosáhnout oživení katolické zbožnosti skrze propojení profesní práce s povinnostmi křesťana. Toto poselství narazilo na názory běžné v církvi tehdejší doby, že k dosažení svatosti se dostanou pouze řeholníci nebo kněží. Dnes ale bývá prelatura považována za spíše ultrakonzervativní část katolické církve, která klade důraz na dodržování přísné mariánské úcty, askeze a celibátu pro výše postavené členy. V roce 1933 bylo otevřeno první centrum Opus dei, tzv. Academia DYA a od té doby spadá pod Opus Dei mnoho vzdělávacích institucí, včetně několika uznávaných vysokých škol.

Pověsti Opus Dei příliš neprospělo období druhé světové války, protože někteří jeho členové se stali členy vlády fašistického diktátora generála Franca. Na druhou stranu jiní členové byli i touto vládou pronásledováni a tak pravděpodobně není možné uvažovat o nějaké organizované podpoře režimu sdružením Opus dei. Samotný zakladatel Escriva se přestěhoval do Říma za účelem rozšíření hnutí do světa. A to se mu nakonec opravu velmi rychle podařilo V následujících letech cestoval po celé Evropě, aby připravoval započetí práce Opus Dei v různých zemích. Do České republiky Opus Dei přišlo v roce 1990.

Velmi rychle se propracovalo Opus dei i ke schválení katolickou církevní hiearchií, od roku 1947 je schváleno Svatým stolcem, posléze dokonce dosáhlo na status osobní prelatury, díky čemuž je hnutí podřízeno v některých ohledech přímo papeži, přestože řadoví členové zůstávají zároveň členy svých diecézí. Vůbec extrémně rychle proběhlo svatořečení zakladatele hnutí, Josemaría Escriva se stal svatým pouhých 16 let po své smrti. I tyto fakty přispívají k nejednomu konspiračnímu podezření, ale také může jít pouze o výjimečný úspěch způsobený charismatem hlavního představitele.

Související

Církev

MONITOR: Církevní sexuální skandály nejsou zdaleka u konce, obává se vlivný deník

V týdnu zveřejněná zpráva nezávislé komise rozkrývá rozsah sexuálního násilí páchaného duchovními i laickými členy katolické církve na dětech ve Francii od padesátých let, poukazuje editorial serveru Washington Post. Prestižní deník ji považuje za šokující připomínku toho, že ani dvě desetiletí poté, co se jim dostává široká veřejná pozornost, odhalení prohřešků a snahy zakrývat ze strany největší křesťanské církve nejsou ani zdaleka u konce.

Více souvisejících

římskokatolická církev Církev sekty

Aktuálně se děje

před 40 minutami

Bílý dům, Washington D.C., USA

Bílý dům: Evropské jednotky v Grónsku Trumpův názor nijak nezmění

Snahy evropských zemí o posílení bezpečnosti v Arktidě zatím narážejí na neoblomný postoj Washingtonu. Bílý dům ústy své mluvčí Karoline Leavittové potvrdil, že Donald Trump nehodlá ustoupit od svého záměru ovládnout Grónsko. Podle americké administrativy nemá vyslání vojáků z Evropy na toto strategické území žádný vliv na prezidentovy plány. Washington argumentuje tím, že převzetí ostrova je nezbytné kvůli rostoucímu vlivu Ruska a Číny v regionu.

před 1 hodinou

Poslanecká sněmovna

Sněmovna vyzvala prezidenta, aby jmenoval Turka ministrem. Stanovisko se nemění, opáčil Hrad

Poslanecká sněmovna v pátek přijala usnesení, ve kterém důrazně vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby dodržoval Ústavu ČR a bez zbytečných průtahů jmenoval členy vlády navržené premiérem. Dokument, který podpořila vládní koalice ANO, SPD a Motoristů, reaguje na prezidentovo odmítnutí jmenovat Filipa Turka (Motoristé) ministrem životního prostředí. Podle zákonodárců nepřísluší hlavě státu kádrovat kandidáty, ale má je na návrh předsedy vlády pouze formálně jmenovat.

před 1 hodinou

USS Abraham Lincoln

USA přesouvají na Blízký východ letadlovou loď. Netanjahu přesvědčil Trumpa, aby neútočil na Írán

Spojené státy přesouvají do oblasti Blízkého východu jednu ze svých nejsilnějších válečných lodí, letadlovou loď USS Abraham Lincoln. Tento krok Pentagonu přichází v době extrémně napjatých vztahů s Íránem, které vyvolalo brutální potlačování protivládních protestů v Teheránu. Podle satelitních dat se celá úderná skupina, zahrnující stíhací letouny, torpédoborce s řízenými střelami a útočnou ponorku, přesunula z indopacifického regionu směrem na západ.

před 2 hodinami

Jun Sok-jol

Padl první verdikt nad jihokorejským exprezidentem: Jun Sok-jol dostal pět let vězení

Bývalý jihokorejský prezident Jun Sok-jol byl odsouzen k pěti letům vězení. Jde o první rozsudek v sérii procesů souvisejících s jeho kontroverzním pokusem o vyhlášení stanného práva v prosinci 2024. Soud v Soulu uznal Juna vinným ze zneužití pravomoci, maření spravedlnosti a bránění vlastnímu zatčení, čímž podle soudce uvrhl zemi do hluboké politické krize.

před 3 hodinami

Petr Macinka přichází na zasedání nové vlády

Čech vězněný ve Venezuele byl propuštěn, oznámil Macinka. Letí pro něj speciál

Český občan Jan Darmovzal je po více než roce na svobodě. Dobrou zprávu v pátek dopoledne potvrdili premiér Andrej Babiš a ministr zahraničí Petr Macinka. Darmovzal byl propuštěn z venezuelské vazby v brzkých ranních hodinách našeho času a v současné době se již nachází v Caracasu, odkud stihl telefonicky kontaktovat své nejbližší.

před 4 hodinami

Alí Chameneí, íránský ajatolláh

Íránský režim nedokáže po brutálním potlačení protestů udržet kontrolu, varuje známý filmař

Íránský režim vedený ajatolláhem Alím Chameneím již nedokáže po brutálním potlačení nejnovějších protestů udržet kontrolu nad společností. Předpovídá to jeden z nejuznávanějších tamních filmařů Džafar Panahí, jehož nejnovější snímek Drobná nehoda (It Was Just an Accident) získal loni Zlatou palmu v Cannes a nyní patří k favoritům na Oscara. Podle něj si íránští lídři uvědomují, že jejich vláda je neudržitelná, a jejich jediným cílem je nyní totální zkáza země.

před 4 hodinami

Donald Trump

Trump dostal od Machadové Nobelovku za mír. Výbor pro udílení cen obratem zareagoval

Během čtvrtečního soukromého setkání v Bílém domě se odehrála neobvyklá scéna, když venezuelská opoziční vůdkyně María Corina Machadová předala Donaldu Trumpovi svou zlatou medaili Nobelovy ceny za mír. Politička tento krok vysvětlila jako uznání prezidentova výjimečného nasazení v boji za svobodu její země. Machadová získala toto prestižní ocenění v loňském roce za svůj dlouhodobý odpor proti autoritářskému režimu Nicoláse Madura.

před 5 hodinami

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

Trump se chystal na "nevyhnutelný" útok na Írán. Proč jej nakonec odvolal?

Americká administrativa se ocitla na prahu vojenského zásahu v Íránu, ale prezident Donald Trump se nakonec rozhodl vyčkat. Rozhodující moment nastal po nočním jednání v krizovém štábu, kde poradci prezentovali drastické záběry poprav íránských demonstrantů. Trumpa silně zasáhly zprávy o plánované popravě mladého aktivisty Erfana Soltáního a hrozil Teheránu tvrdými následky, pokud režim nepřestane s krveprolitím.

před 7 hodinami

Aktualizováno včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Demonstrace v Íránu

V Íránu umírají občané Kanady i humanitární pracovníci. G7 hrozí sankcemi

Mezinárodní tlak na íránský režim v reakci na brutální potlačování protivládních protestů prudce narůstá. Ministři zahraničí zemí G7 (Kanady, Francie, Německa, Itálie, Japonska, Velké Británie a USA) spolu s šéfem diplomacie Evropské unie vydali ve čtvrtek společné prohlášení, v němž vyjadřují „vážné znepokojení“ nad aktuálním vývojem. Skupina nejvyspělejších ekonomik světa ostře odsoudila „úmyslné používání násilí“ proti civilistům a pohrozila Teheránu dalšími citelnými sankcemi.

včera

María Corina Machadová a Edmundo González Urrutia

Trump se dnes v Bílém domě setká s Machadovou

Prezident USA Donald Trump dnes v Bílém domě přivítá Maríi Corinu Machadovou, lídryni venezuelské opozice a čerstvou držitelku Nobelovy ceny za mír za rok 2025. Setkání přichází necelé dva týdny po šokující operaci amerických speciálních jednotek, které 3. ledna v Caracasu zajaly diktátora Nicoláse Madura a převezly ho do věznice v New Yorku. Ačkoliv svět očekával, že moc převezme právě Machadová, realita v „osvobozené“ Venezuele je mnohem komplikovanější.

včera

Prezident Trump

Vesmírný štít bez nutnosti anexe? Trump ke své „Zlaté kopuli“ Grónsko nepotřebuje

Prezident USA Donald Trump v posledních dnech úzce propojil svou snahu o ovládnutí Grónska s budováním ambiciózního obranného systému Golden Dome (Zlatá kopule). Podle jeho slov je vlastnictví tohoto největšího ostrova světa „naprosto nezbytné“ pro národní bezpečnost a fungování nového protiraketového štítu. Odborníci na obranu a vojenští analytici však upozorňují, že tato argumentace stojí na hliněných nohách – Spojené státy totiž k vybudování své „kopule“ Grónsko vlastnit nemusí, a v mnoha ohledech ho k tomu dokonce ani nepotřebují.

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel potají dorazil na Ukrajinu

Český prezident Petr Pavel ve čtvrtek zahájil svou v pořadí již třetí oficiální návštěvu Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho cesta začala ve Lvově, kde se setkal s klíčovými představiteli místní správy a vlády. Tato návštěva potvrzuje pokračující českou podporu zemi, která se již téměř čtyři roky brání agresorovi. Hlavním bodem prezidentova programu je také plánované setkání s ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským.

včera

Ukrajina přiznává krizi v armádě: 200 tisíc vojáků dezertovalo, další miliony se vyhýbají odvodu

Nově jmenovaný ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov šokoval veřejnost i poslance, když ve středu otevřeně popsal kritický stav lidských zdrojů v tamních ozbrojených silách. Během svého nominačního projevu v parlamentu uvedl, že přibližně 200 tisíc vojáků opustilo své pozice bez povolení a jsou vedeni jako zběhové. Je to vůbec poprvé, kdy vysoký ukrajinský představitel oficiálně potvrdil takto vysoký rozsah dezerce, o kterém se dosud pouze spekulovalo v kuloárech.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy