Opus Dei: Mysteriózní sekta, které se bojí celý svět?

Dan Brown v tom má jasno, ale kdo by věřil novodobému spisovateli bestsellerů. Jak je to tedy s mysteriózní odnoží novodobé zbožnosti- ovládné Opus dei svět nebo jde jenom o modernizaci katolické víry? Dostatek důkazů jde najít pro obě interpretace.

Začněme tou divočejší možností, tedy co když měl Dan Brown pravdu? Existuje hned několik indicií, které nevrhají na celé sdružení Opus dei zrovna pozitivní světlo. Nařčení se pohybují od obnovení středověkého flagelantství -sebemrskačství, přes sadomasochistickou sektu až po intrikánskou skupinu nepodobnou iluminátům známým z nejrůznějších konspiračních teorií, kteří dokázali svými zástupci infiltrovat politickou reprezentaci nejednoho státu.

Jedním z nevýraznějších a nejčastěji kritizovaných prvků je právě dobrovolné způsobování bolesti ve snaze o napodobení Kristova utrpení . Podle vyjádření oficiálních představitelů jsou v rámci Opus Dei rozšířeny pouze mírné metody sebetrýznění, tzv. umrtvování těla. Kromě půstu, jde o odpuštění si dalších tělesných slastí jako je třeba sex. Mimo je také povoleno cilicium, tzv. žíněné roucho. Jde okovaný řetěz s ostrými trny obrácenými k tělu kajícníka, nejčastěji se nosí v oblasti stehen. To má pomoci přemáhat sobectví a posílit lásku k Bohu a bližním. Podle neoficiálních a nepotvrzených informací, ale jdou mnozí členové mnohem dále a je pravdou, že samotný zakladatel hnutí často používal k umrtvování těla i středověký bič – pětiocasý karabáč.

Kritizováno bývá opus Dei i za údajný seznam zakázaných knih, nebo problematické náborové techniky, které častokrát zavání psychologickou manipulací, alespoň podle představitelů ODAN -Opus Dei Awarness network. Členové tohoto sdružení jsou vesměs bývalí členové Opus Dei, kteří si dali za cíl upozorňovat na pochybné praktiky sdružení. Nedobré pověsti rozhodně neprospívá snaha o utajování informací o vnitřním chodu instituce, to vždy tvoří úrodnou půdu pro jakékoliv konspirační teorie. Nejdrsnější konspirace o Opus dei tvrdí, že jde o modernizovanou verzi Inkvizice, která působí jako papežská tajná služba, podporuje fašismus a má své členy mezi představiteli hned několika významných států.

Pokud se budeme soustředit na oficiálně dostupné informace, tak se před námi otevírá příběh neobyčejně úspěšného církevního sdružení. Opus Dei založil španělský kněz Josemaría Escrivá de Balaguer roku 1928. Jeho cílem bylo dosáhnout oživení katolické zbožnosti skrze propojení profesní práce s povinnostmi křesťana. Toto poselství narazilo na názory běžné v církvi tehdejší doby, že k dosažení svatosti se dostanou pouze řeholníci nebo kněží. Dnes ale bývá prelatura považována za spíše ultrakonzervativní část katolické církve, která klade důraz na dodržování přísné mariánské úcty, askeze a celibátu pro výše postavené členy. V roce 1933 bylo otevřeno první centrum Opus dei, tzv. Academia DYA a od té doby spadá pod Opus Dei mnoho vzdělávacích institucí, včetně několika uznávaných vysokých škol.

Pověsti Opus Dei příliš neprospělo období druhé světové války, protože někteří jeho členové se stali členy vlády fašistického diktátora generála Franca. Na druhou stranu jiní členové byli i touto vládou pronásledováni a tak pravděpodobně není možné uvažovat o nějaké organizované podpoře režimu sdružením Opus dei. Samotný zakladatel Escriva se přestěhoval do Říma za účelem rozšíření hnutí do světa. A to se mu nakonec opravu velmi rychle podařilo V následujících letech cestoval po celé Evropě, aby připravoval započetí práce Opus Dei v různých zemích. Do České republiky Opus Dei přišlo v roce 1990.

Velmi rychle se propracovalo Opus dei i ke schválení katolickou církevní hiearchií, od roku 1947 je schváleno Svatým stolcem, posléze dokonce dosáhlo na status osobní prelatury, díky čemuž je hnutí podřízeno v některých ohledech přímo papeži, přestože řadoví členové zůstávají zároveň členy svých diecézí. Vůbec extrémně rychle proběhlo svatořečení zakladatele hnutí, Josemaría Escriva se stal svatým pouhých 16 let po své smrti. I tyto fakty přispívají k nejednomu konspiračnímu podezření, ale také může jít pouze o výjimečný úspěch způsobený charismatem hlavního představitele.

Související

Církev

MONITOR: Církevní sexuální skandály nejsou zdaleka u konce, obává se vlivný deník

V týdnu zveřejněná zpráva nezávislé komise rozkrývá rozsah sexuálního násilí páchaného duchovními i laickými členy katolické církve na dětech ve Francii od padesátých let, poukazuje editorial serveru Washington Post. Prestižní deník ji považuje za šokující připomínku toho, že ani dvě desetiletí poté, co se jim dostává široká veřejná pozornost, odhalení prohřešků a snahy zakrývat ze strany největší křesťanské církve nejsou ani zdaleka u konce.

Více souvisejících

římskokatolická církev Církev sekty

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj

Válka se dnes vede s iPady, AI bude brzy operovat rychleji než jakýkoli člověk, prohlásil Zelenskyj v Londýně

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého významného projevu v Londýně apeloval na evropskou jednotu. Evropu označil za „globální sílu“, kterou svět nezbytně potřebuje a které se žádná jiná mocnost nedokáže postavit, pokud zůstane jednotná. Podle jeho slov je povinností současné generace lídrů jednat tak, aby budoucí pokolení mohla říci, že jejich předchůdci nezaváhali v rozhodujících chvílích a zajistili lidem bezpečný život.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Výbušné téma v USA: Američanům se představa vojáků na půdě Íránu ani trochu nelíbí

Představa amerických vojáků přímo na íránské půdě, kterou administrativa Donalda Trumpa ještě před devíti měsíci rezolutně odmítala, se po dvou týdnech intenzivního válečného konfliktu stává reálnou, byť politicky extrémně výbušnou variantou. Zatímco viceprezident JD Vance v červnu 2025 tvrdil, že USA nemají zájem o „boty na zemi“, dnešní rétorika Bílého domu se změnila. Prezident Trump tuto možnost odmítá vyloučit a strategické okolnosti naznačují, že by k nasazení pozemních sil mohlo dojít dříve, než se očekávalo.

včera

Volodymyr Zelenskyj se setkal s Keirem Starmerem

Pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny k Íránu, prohlásil Starmer na setkání se Zelenským

Britský premiér Keir Starmer v úterý v Downing Street přivítal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského s jasným vzkazem: pozornost světa se nesmí odvrátit od Ukrajiny, a to ani v době probíhající války v Íránu. Starmer zdůraznil, že ruský prezident Vladimir Putin nesmí být tím, kdo bude těžit z blízkovýchodního konfliktu, ať už prostřednictvím rostoucích cen ropy, nebo uvolňování sankcí.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Macron končí, Starmer mě zklamal, jsme nejmocnější a o pomoc od NATO nestojíme, zuří Trump

Americký prezident Donald Trump vyostřil svou rétoriku vůči spojencům a v sérii útočných prohlášení na své síti Truth Social označil Severoatlantickou alianci za „jednosměrnou ulici“. Reagoval tak na odmítavý postoj většiny členských států NATO, které se nechtějí zapojit do americké vojenské operace proti Íránu. Trump se nechal slyšet, že ho toto jednání nepřekvapuje, a zdůraznil, že Spojené státy ochraňují ostatní země za stovky miliard dolarů, aniž by se jim dostalo pomoci v čase potřeby.

včera

Ropa, ilustrační fotografie

Ceny ropy na světových trzích dnes opět letí vzhůru. Situaci v regionu vyhrotily nové incidenty

Ceny ropy na světových trzích v úterý opět zamířily vzhůru v reakci na stupňující se íránské útoky proti energetické infrastruktuře na Blízkém východě. Globální referenční cena ropy Brent vzrostla o 3 % na přibližně 103 dolarů za barel, zatímco americká lehká ropa WTI posílila o 3,7 % na zhruba 97 dolarů. Napětí se promítá i přímo do peněženek amerických řidičů, kde průměrná cena benzinu u čerpacích stanic dosáhla 3,79 dolaru za galon, což je nejvyšší hodnota od října 2023.

včera

Petr Pavel a Andrej Babiš

Babiš s prezidentem řešil rozpočet. Pavel jej podepíše v pátek

V úterý odpoledne proběhlo na Pražském hradě pravidelné jednání mezi premiérem Andrejem Babišem a prezidentem Petrem Pavlem. Hlavním výstupem schůzky je potvrzení, že hlava státu v pátek podepíše zákon o státním rozpočtu na letošní rok. Tento krok následuje po schválení návrhu Poslaneckou sněmovnou, která počítá se schodkem ve výši 310 miliard korun. O rozpočtu prezident hovořil již v pondělí s ministryní financí Alenou Schillerovou, která tehdy avizovala, že prezident neplánuje přijetí normy nijak zdržovat ani ji vetovat.

včera

USS Tripoli

Na Blízký východ míří vrtulníková loď USS Tripoli, na palubě má tisíce mariňáků

Americká výsadková loď USS Tripoli, která má na palubě tisíce mariňáků a námořníků, byla v úterý 17. března spatřena poblíž Singapuru. Podle údajů z námořních sledovacích systémů loď směřuje k Malackému průlivu a dále na Blízký východ. Pohyb plavidla v oblasti s hustým provozem doprovází zapnutý odpovídač AIS, což je běžný postup pro zajištění bezpečnosti v rušných vodách, přestože se válečné lodě jindy pohybují v utajení.

včera

Jan Vitula

Židlochovice se staly terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Hackeři požadují výkupné

Městský úřad v Židlochovicích se stal o víkendu terčem sofistikovaného kybernetického útoku. Napadení radnice odhalila v neděli ráno víceméně náhodou, když při prověřování nefunkční aplikace pro občany IT pracovníci zjistili, že v systému právě probíhá proces šifrování dat. Útok byl okamžitě nahlášen Policii ČR a odborníkům z Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost, kteří nyní celý incident analyzují.

včera

Prezident Trump navštívil ministerstvo spravedlnosti

S Izraelci původně spolupracovat nechtěl, Evropu poslal hlídat Arktidu. Trumpovy požadavky se mění každý týden

Donald Trump o víkendu vyzval Spojené království, Čínu, Francii nebo Japonsko, aby se zapojily do námořního doprovodu ropných tankerů protékajících Hormuzským průlivem. Tato žádost přišla ve chvíli, kdy se naplno ukázalo, že Bílý dům postrádá jasnou strategii vůči Íránu. Washington totiž zřejmě nepředpokládal, že se Teherán pokusí Západu způsobit citelné ztráty právě útoky na obchodní lodě a spojenecké základny v Perském zálivu.

včera

Francouzské námořnictvo

My válku nezačali, on nemá plán. Proč se státy NATO nechtějí připojit k Trumpovu tažení proti Íránu?

Snaha Donalda Trumpa zapojit spojence z NATO do řešení krize v Hormuzském průlivu naráží na silný odpor a nedůvěru. Trumpovo prohlášení, že nezajištění této klíčové vodní cesty by mohlo mít „velmi špatný dopad na budoucnost NATO“, vyvolalo mezi evropskými lídry značné pozdvižení. Generál Sir Nick Carter, bývalý náčelník britského obranného štábu, pro BBC uvedl, že NATO vzniklo jako obranná aliance, nikoliv jako nástroj, který by měl ostatní členy zavazovat k účasti v útočné válce jednoho ze spojenců.

včera

Alí Larídžání

Faktický vládce Íránu a mozek represí. Kdo byl Alí Larídžání?

Izraelský ministr obrany Israel Katz v úterý potvrdil, že noční letecký úder v Teheránu úspěšně eliminoval Alího Larídžáního, jednu z nejvlivnějších postav současného íránského režimu. Larídžání, který zastával funkci tajemníka Nejvyšší rady národní bezpečnosti, byl v posledních měsících považován za faktického vůdce země a hlavního architekta íránské válečné strategie.

včera

Izraelská armáda, ilustrační fotografie

Izraelská armáda zabila pravou ruku Chameneího, šéfa bezpečnostní rady, a velitele jednotek Basídž

Izraelský ministr obrany Israel Katz oznámil, že během nočních leteckých úderů v Íránu byl zlikvidován jeden z nejvýše postavených představitelů tamního režimu, Alí Larídžání. Ten zastával klíčovou funkci tajemníka íránské Nejvyšší rady národní bezpečnosti. Podle vyjádření ministra se Larídžání po útoku symbolicky připojil k ostatním eliminovaným členům „osy zla“ a k samotnému duchovnímu vůdci Chameneímu.

včera

Libanon

EU důrazně varovala Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu

Lídři Francie, Německa, Itálie, Velké Británie a Kanady v pondělí večer ve společném prohlášení důrazně varovali Izrael před pozemní ofenzívou v Libanonu. Vyzvali představitele obou zemí, aby namísto další vojenské eskalace hledali politické řešení. Podle státníků by rozsáhlá operace měla katastrofální humanitární dopady a mohla by vyústit v dlouhotrvající konflikt, kterému je nutné za každou cenu zabránit.

včera

Castillo de la Fuerza v Havaně, autor: Angelo Lucia

Trump si našel další cíl. Pokouší se převzít Kubu

Prezident Donald Trump v pondělí v Oválné pracovně prohlásil, že by pro něj bylo ctí „převzít Kubu“. Tato slova zazněla v den, kdy se energetická síť tohoto komunistického ostrova poprvé celonápadně zhroutila poté, co Spojené státy efektivně zablokovaly toky ropy do země. Trump uvedl, že o této možnosti slyší celý život a věří, že s ostrovem může udělat cokoli, ať už půjde o jeho osvobození, nebo ovládnutí v jakékoli formě.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Trump u spojenců tvrdě narazil. Rozpoutal válku, se kterou nechce nikdo nic mít.

První týdny íránské krize potvrdily vojenskou převahu Spojených států a Izraele. Írán na tuto situaci reaguje asymetricky, zatímco v přímém vojenském střetu, tedy ve vertikální eskalaci, tahá za kratší konec. Americké a izraelské síly si udržují dominantní postavení, jelikož íránské pokusy o údery na jejich zařízení mají stále klesající účinek

včera

16. března 2026 22:03

16. března 2026 21:27

Radko Gudas

Gudas si znepřátelil v NHL fanoušky. Tvrdým hitem ukončil sezónu Matthewsovi

O českém hokejovém obránci Radku Gudasovi se dlouhodobě ví, že pro tvrdé střety nikdy nechodí daleko. Na nedávných zimních olympijských hrách jeho tvrdost poznal kapitán Kanady Sidney Crosby. Nyní v rámci kanadsko-americké NHL poznal tuto tvrdost americký kapitán Toronta Austona Matthewse. Nutno však říct, že tentokrát Gudas svou tvrdost přehnal, jelikož se jednalo o tvrdý faul kolenem, po němž český reprezentant zaslouženě vyfasoval trest do konce zápasu, stejně tak jako další trest ze strany oddělení pro hráčskou bezpečnost. Gudas se nyní také stal terčem útoků ze strany fanoušků, kteří volají i po jeho konci v nejslavnější hokejové soutěži.

16. března 2026 20:52

16. března 2026 20:08

Bubeníčková si ve dvacetikilometrovém závodě doběhla pro svoji čtvrtou medaili z paralympiády

Je jednoznačnou českou hvězdou letošní paralympiády v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Právě ona se postarala o nejvíce cenných kovů pro českou výpravu. A v závěrečný soutěžní den této paralympiády tomu nemohlo být jinak. Po stříbrech z biatlonového individuálního závodu a běžeckého desetikilometrového závodu a bronzu z biatlonové stíhačky přidala v neděli teprve sedmnáctiletá zcela nevidomá paralympionička kombinující biatlon a běžecké lyžování Simona Bubeníčková další stříbro, tentokrát z běžeckého dvacetikilometrového závodu. Nestačila jen na ruskou reprezentantku Anastasiji Bagijanovou.

Zdroj: David Holub

Další zprávy