Záhadná deprese: Proč jde o jedinou psychickou nemoc, kterou trpí i zvířata?

Opice sklánějící hlavu a svěšující ramena je zjevně smutná. Zmocnila se jí pouhá melancholie, nebo prožívá depresi srovnatelnou s těmi, které potkávají moderního člověka? Tuto otázku si položil tým čínských a amerických vědců, kteří analyzovali chování tisícovky makaků dlouhoocasých žijících v zajetí v Su-čou v provincii Ťiang-su v Číně.

Ve svých závěrech, které publikoval časopis Scientific Reports, identifikovali u padesátky makaků, tedy u jednoho až dvou jedinců v jedné sociální skupině čítající 17 až 22 opic, následující známky deprese: zhroucený a skleslý tělesný postoj, pokles zájmu o potravu a sex a minimální komunikace a spolupráce s ostatními zvířaty. 

Autoři připisují tyto chronické příznaky stresu a spatřují v tom sociální kořeny. "Podobně jako je tomu v mnoha moderních lidských společnostech jsou omezené zdroje, které tvoří základ sociálního soupeření vedoucího k tlaku (jde například o potravu či sex), rozdělovány nerovnoměrně mezi různé sociální třídy." Ten, kdo je ovládán, může propadnout depresím, soudí.

Makak dlouhoocasý je velmi společenské zvíře. Vědci již prokázali, že jedinec izolovaný od ostatních ve své skupině může vykazovat známky podobající se depresi. Tyto faktory však podle studie neprokazují nezvratně možnost psychického onemocnění.

Aby bylo možné hovořit u člověka o depresi, je třeba, aby tento stav vykazoval mnohačetné a jasně charakterizované známky narušení nálady, které se vyskytují téměř trvale po dobu nejméně dvou týdnů a významným způsobem narušují citový, sociální a profesionální život postižené osoby.

Na rozdíl od lidí ale nelze předpokládat, že by zvířata vedly k depresím stejné důvody. Mezi ně patří špatné návyky, jako je zkracování doby spánku, přílišná konzumace alkoholu nebo výčitky.

Škodit může nedostatek fyzické námahy. Fyzická aktivita má klíčovou roli při udržování dobrého psychického stavu a přispívá ke zmírňování příznaků deprese a úzkosti. Pravidelné cvičení má pozitivní vliv na aktivní chemické látky v mozku a na hormony, které regulují náladu, a může obnovit sebedůvěru. Na začátku zkuste chodit denně 15 až 20 minut. Studie prokázaly, že i malá dávka fyzické aktivity je spojena se zlepšením nálady.

Zdrojem psychického neklidu může být i nepořádek v domácnosti. Bylo prokázáno, že nepořádek je spojen s depresí, úzkostí a nabíráním na váze. Jestliže jste nějakou věc v uplynulých 12 měsících nepotřebovali, dejte ji pryč. Místo toho, abyste vynakládali peníze na hromadění věcí, zajděte si na dobrou večeři nebo jeďte na dovolenou. Výzkumy ukázaly, že pěkné zážitky přinášejí více radosti než vlastnictví předmětů.

Škodlivé je i to, když je člověk zavřený doma nebo v kanceláři. Připravuje nás to o klíčové prvky ovlivňující duševní zdraví, jako je vitamin D, který tělo produkuje, když je vystaveno slunečnímu záření. Bylo prokázáno, že vitamin D chrání proti depresi. Dobře ale na naše podvědomí působí příroda obecně. Nedávná studie ukázala, že ten, kdo se prochází v parku je klidnější a méně frustrovaný než člověk, který si vyjde do chaotických městských ulic.

Tyto faktory ale u zvířat nenajdeme. Lékaři ale již delší dobu spekulují, že by mohla existovat souvislost mezi depresí a zánětem. Nová studie tuto domněnku přímo potvrzuje. 

Kolem 50 procent pacientů trpících vzácnou nemocí mastocytózou trpí zároveň depresivními příznaky. Konstatovali to profesoři Olivier Hermine z Institutu Imagine a Raphaël Gaillard z Pasteurova ústavu.

Mastocytóza je onemocnění, kdy je přítomen abnormální růst a hromadění mastocytů. Tyto buňky jsou součástí imunitního systému a v případě onemocnění se hromadí v jednom nebo více orgánech (například v kůži, kostní dřeni, játrech či slezině). Tyto buňky jsou zodpovědné za alergické či zánětlivé reakce. Mastocytóza se projevuje buďto kožní formou, většinou benigní, anebo systémovou, kdy je závažnější a postihuje kosti či trávicí soustavu. 

Vědci analýzou depresivního onemocnění a krve prokázali, že pacienti měli nižší koncentrace aminokyseliny tryptofanu a vyšší podíl neurotoxických derivátů tryptofanu, jako je kyselina chinolinová. Organismus přeměňuje tryptofan na serotonin, neurotransmiter, jehož množství v mozku se dnešní lékařství snaží zvýšit pomocí antidepresiv.