Můžeme "chytit" rakovinu? Lékaři bourají mýty a tvrdí: Za těchto okolností je nakažlivá

Pojďme se nejprve podívat na to, proč není za normálních okolností rakovina nakažlivá. Nádory obsahují takzvané molekuly MHC (Major Histocompatibility Complex), kterým se u lidí říká HLA (Human Leucocyte Antigen). Ty mimo jiné slouží i jako určité poznávací znamení rakoviny.

V praxi tak lze s nadsázkou říct, že tyto molekuly vytvářejí určitou poznávací značku rakoviny v buňce. A pokud se taková buňka dostane do jiného těla, imunitní systém to pozná a v zárodku tyto buňky zlikviduje. Prokázaly to i pokusy na vězních, kterým byly v minulosti vpravovány do těla rakovinné buňky.

Vzhledem k tomu, že u nich nedošlo k postupnému bujení, jako u klasického případu rakoviny, ale o vpravení už nemocných buněk, jejich imunita nemoc včas zlikvidovala. K nákaze tak nikdy nedošlo.

Molekuly HLA jsou ostatně i důvodem, proč někdy lidské tělo nepřijme transplantovaný orgán. Proto dostávají lidé po transplantaci léky na oslabení imunity, aby se tělo se svou novou částí lépe sžilo.

Právě transplantace je ale jednou z možností, jak lze za určitých okolností rakovinu "chytit". Pokud měl dárce rakovinu v časném stádiu, kterou lékaři neodhalili, může se jí nový příjemce díky účinnosti oslabujících léků nakazit. Jde ale o výjimečné případy.

Nejde však o jedinou možnost, jak se lze rakovinou nakazit. Zhruba pětina případů nádorového onemocnění je infekčního původu, a právě viry způsobující rakovinu lze také chytit. Je prokázáno, že takzvané lidské papilomaviry, jejichž objev byl před deseti lety oceněn Nobelovou cenou, jsou původcem rakoviny děložního čípku, ale není vyloučen ani jiný typ nádorového onemocnění.

S virovou či bakteriální infekcí přitom celosvětově souvisí zhruba 20 procent všech nádorů, a z toho třetina připadá právě na papilomaviry. Kromě rakoviny děložního čípku ale mohou způsobovat i nádory v oblasti konečníku a genitálií, karcinom hlavy, krku nebo kůže.

Další možnost nákazy je skrze viry, které způsobují hepatitidu (žloutenku) typu B a C. Ty mohou vyvolat nádory jater. Herpetické viry mohou pro změnu vyvolat nádory v oblasti nosohltanu a lymfatických uzlin. A spekuluje se, že další typ viru může způsobit rakovinu žaludku.

Nakažlivost nepřenosných nemocí? Není to jen rakovina

Nakazit se lze ale i jinými nemocemi, u kterých to dříve bylo pokládáno za nemožné. Britští chirurgové varují například před nebezpečím, které může přinést neopatrná operace. Zjistili, že mozkové choroby jsou přenosné z pacienta na jiného člověka. Vědci tak mají nyní poprvé důkaz o přenosu těchto nemocí mezi lidmi.

Nejznámější mozkovou nemocí nejčastější příčinou demence je Alzheimerova choroba. Britským vědcům se nyní povedlo zjistit, že tato nemoc je, podobně jako řada dalších, přenosná na jiného člověka ve chvíli, kdy pacient podstupuje chirurgický zákrok. 

Britští vědci, kteří své výsledky zveřejnili v časopisu Nature, na průlomový objev přišli náhodně, když zkoumali úmrtí pacientů s Creuzfeldt-Jákobovým onemocněním, tedy s "nemocí šílených krav". Zjistili, že jejich mozek byl kontaminován prostřednictvím chirurgických nástrojů. 

Mozky osmi pacientů, kterým lékaři kdysi podali růstový hormon z mrtvých dárců a měli příznaky nemoci šílených krav, vědci podrobili následné analýze.

Šest pacientů později vykazovalo i známky Alzheimerovy choroby. Překvapující bylo, že šlo o relativně mladé lidí ve věku mezi 36 až 51 let bez genetických variant, které by vedly k počátkům Alzheimerovy choroby.

Podle britského chirurga Sally Daviese dodržují lékaři přísná hygienická opatření a pacienti jsou velmi dobře chráněni. Z výzkumu tedy nevyplývá, že by se jiný člověk mohl nemocí nakazit samovolně, mozkové degenerativní poruchy je možné chytit pouze při zanedbání preventivních opatření během operací.

Objev je také průlomový v tom, že se poprvé podařilo dokázat, že Alzheimerova choroba, která je v současnosti neléčitelná, by při některých lékařských zákrocích mohla být přenesena z člověka na člověka.

Vědci se podle zahraničních serverů nyní pokouší zjistit, zda i krevní transfuze mohou vést k přenosu mozkových onemocnění a spekuluje se, zda se nelze těmito nemocemi nakazit například u zubaře, a to i navzdory sterilizaci nástrojů.

Předchozí výzkumy na myších potvrdily, že přenos Alzheimerovy choroby je teoreticky možný, musí ale dojít ke kontaminaci. Chorobu tedy v žádném případě nelze chytit tak, že je člověk v obyčejném kontaktu s nemocnou osobou.