Zbytky stolice odhalují detaily o stravování předků

Takzvaným sekvencováním DNA je podle studie možné získat mnohem lepší výsledky než zkoumáním pomocí mikroskopů, které se dosud používalo. Tým kolem Martina Söa zkoumal staré latríny v Bahrajnu, Jordánsku, Dánsku, Nizozemsku a Litvě. V nich našli vědci vajíčka mnoha parazitů, včetně škrkavky dětské a tenkohlavce lidského, kteří - jak už jména napovídají - parazitují na člověku.

Někteří z identifikovaných parazitů se přenášejí z člověka na člověka, jiní přes zvířecího mezihostitele, například prase nebo rybu. Ze studia těchto cizopasníků vyplynulo mimo jiné to, že na jídelníčku lidí v severní Evropě byly kdysi ryby a vepřové maso, které byly prakticky ještě syrové. Analýza vajíček odhalila také to, že dávní obyvatelé severní Evropy chovali jako domácí zvířata ovce, koně, psy a prasata.

Kromě vajíček parazitů zkoumali vědci také rostlinnou a živočišnou DNA nalezenou ve zbytcích exkrementů na místě starých latrín. I to přineslo informace o tom, jak lidé kdysi lovili a jak se stravovali. V Dánsku například podle studie v letech 1000 až 1400 lovili především plejtváky myšoky, srny a zajíce. Navíc jedli hodně zelí a pohanky, ale také ječmen, hrách a další luštěniny, jahody, švestky, hrušky, rebarboru a lesní plody.

Podobnou studii v loňském roce provedli také britští vědci, kteří zkoumali parazity ve zbytcích stolice staré tisíce let. Zjišťovali tehdy, jakými chorobami trpěli staří Řekové.