Jedna z největších kriminálních záhad současnosti? Vyrazili kempovat, našli je v rozřezaných stanech

Záhada vražd u jezera Bodom z počátku šedesátých let minulého století stále trvá. Většina z vážných podezřelých buď spáchala sebevraždu, nebo se nenašel žádný přímý důkaz o jejich vině. Jedním z posledních podezřelých byl jediný přeživší sériové vraždy. Případ nebyl uspokojivě vyšetřen dodnes.

Bodomské vraždy jsou označením pro trojnásobnou vraždu, ke které došlo v roce 1960 ve Finsku. Jezero se nachází necelých 22 kilometrů od finské metropole Helsinki. Na březích jezera tehdy na začátku léta tábořila čtveřice teenagerů. Ubytováni byli ve stanech. Brzy ráno 5. června došlo k zavraždění tří z nich, čtvrtý utrpěl vážná zranění.

Oběti byly pobodány a vykrvácely

Neznámý pachatel nebo skupina pachatelů čin provedla v rozmezí dvou hodin, mezi 4. a 6. hodinou ranní. Vražedným nástrojem se stal nůž a neznámý tupý předmět, možná kámen nebo trubka. Jediným přeživším se stal mladík Nils Wilhelm Gustafsson, poznamenaný hrůznou událostí se stal až o téměř půlstoletí později, v roce 2004, jednou z klíčových osob při objasnění celé události.

Byl jedním z vážných podezřelých. O rok později ho však soud zprostil obvinění. Gustafssonovi bylo v době tragické události pouhých 18 let, ostatním bylo v rozmezí 15-18 let. Všechny tři oběti byly pobodány a následně vykrvácely. Gustafsson utrpěl otřesem mozku a vyvázl se zlomeninami čelisti a mnoha modřinami.

Krátce po hrůzné události se objevili první podezřelí. Jedním z nich byl Pauli Luoma, který byl v té době na útěky z nedalekého pracovního oddělení. Později byl zproštěn viny, ukázalo se, že má silné alibi. Dalším možným pachatelem byl Pentti Soininen, recidivista, který už měl na účtě několik násilných zločinů a majetkových trestných činů.

Právě Soininen se však údajně k vraždám přiznal ve vězení. O Soininenově vině však dodnes nepanuje shoda. Zda byl opravdu chladnokrevným zabijákem mladíků, se však už nedozvíme. V roce 1969 spáchal sebevraždu oběšením.

Údajným vrahem má být muž s černým pláštěm a rudýma očima

Podle svědectví, které sám Gustaffson po události poskytl, v onen den vraždy zpozoroval muže s černým pláštěm a s výrazně červenýma očima. To měl být údajný vrah. V pátrání policii následně pomáhala široká veřejnost. Ani to však nestačilo, dodnes se nenašly žádné relevantnější stopy.

Vážnému podezření čelil také Hans Assmann. Ten se den po vraždách objevil v helsinské nemocnici. Byl špinavý, rozcuchaný a na oblečení měl stopy červené barvy. Lékařům zatajil svou identitu a opakovaně prohlašoval, že si nic nepamatuje. Oblečení Assmanna se mělo podobat tomu, které ve svědectví krátce po vraždě zmínil jediný přeživší Gustafsson.

Assmann také tvrdil, že patří k ruské výzvědné KGB. Původně měl sloužit jako strážník v Osvětimi, následně prý utekl od jednotek SS, následně byl zajat Sověty, kteří ho naverbovali jako agenta. Přímý důkaz o tom, že by byl Assmann vrah, však nalezen nebyl.

Dodnes je jeho osoba v různých konspiračních teorií spojována s vraždou. Existuje teorie, že finská vláda odmítla jeho stíhání z obavy, že by Sověti kvůli obvinění svého agenta vůči zemi zasáhly. Finští detektivové se domnívají, že Assmann mohl být zapojen do dalších až pěti nevyřešených vražd.

Vraždy budí ve finské společnosti rozruch i dnes

Pachatelem mohl být i Valdemar Gyllstrom, majitel nedalekého kiosku, známý svým agresívním chováním. I on se údajně přiznal k vraždě, následně v roce 1969 se však utopil v bodomském jezeře – spáchal sebevraždu. Přímý důkaz, že by byl vrahem on, však neexistuje. Objevují se spekulace, že vyhrožoval své manželce zabitím, pokud prozradí, že v době činu nebyl doma. To bylo ostatně jeho alibi. Žádný z podezřelých tak nebyl nikdy odsouzený a případ zůstává nevyřešený.

Jak bylo zmíněno výše, posledním vážnějším podezřelým byl jediný přeživší, Gustafsson. Ten měl údajně propuknout v žárlivý hněv, v němž smrtelně pobodal svoji dívku Björklund a následně i dva zbylé mladíky. Státní zastupitelství požadovalo pro Gustafssona doživotní žalář. Důkazy byly opatřeny na základě modernějších postupů, které zkoumaly i DNA osob. Obhajoba však údajné důkazy vyvrátila. Mladík by prý nebyl schopen k rozsahu jeho zranění zabít tři lidi. Sproštěn obvinění byl v roce 2005 a finský stát mu musel vyplatit skoro 50 tisíc eur jako odškodné.

Tajemství bodomských vražd vyplouvá na povrch vždy, když se objeví nějaký nový důkaz nebo teorie. Takové zprávy se ve finském tisku už tradičně umísťují na přední stránky novin.