New York - Tvrdíte, že Země je placatá a že člověk není odpovědný za změny klimatu? Tak to děláte chybu a musíte si vybrat. Jedna konspirační teorie totiž vyvrací tu druhou.
Pokud věříte v některou z výše uvedených tezí, nejste sami. Podle posledních průzkumů si 16% Američanů myslí, že naše planeta nemá přesně takový tvar, jako tvrdí vědci. Dále se 40% obyvatel USA domnívá, že za změny klimatu není odpovědný člověk.
Vyznavači jedné z teorií tak například tvrdí, že Země je vlastně jakýsi disk. Podle nich neexistuje jižní a severní polokoule a póly. Tento disk pak létá vesmírem a obíhá kolem Slunce.
Popírači globálního oteplování pak naopak tvrdí, že důkazem o jeho neexistenci jsou teplotní extrémy, jichž se dočkáme každý rok jak v létě, tak v zimě. Obě myšlenky ale vylučují samy sebe. Pokud by Země byla disk, žádná roční období by neexistovala.
Konspirační teorie také mají společného jmenovatele, kterým je nedůvěra k autoritám, vládám a veřejným institucím, jako například NASA. Konspirační teoretici se stále častěji objevují i ve veřejném prostoru a patří k nim i někteří politici.
Pokud se ale „vládě“ (ať už pod tento poněkud vágní pojem konspirátoři skrývají cokoliv) nedá věřit, co vše se jí vlastně nedá věřit? Kde je ona hranice mezi tím, kdy vědci říkají pravdu a kdy podle konspiračních teoretiků lžou o tvaru Země a změnách klimatu?
Možná by se ale mohli konspirátoři od vědců něčemu přiučit. Věda totiž není jen o studiu a vědomostech, ale i o kritickém přístupu k informacím. Vědec totiž nesmí věřit kdejaké senzační, nepodložené pohádce, kterou najde při procházení internetu. Možná by se tímto mohli inspirovat i konspirační teoretici.
13. listopadu 2025 18:19
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Související
Proč nemůže být Země placatá? Jednoduše to prostě nejde, ačkoliv si část Slováků myslí opak
Češi věří vědě, Slováci konspiracím. Průzkum o placaté zemi ukazuje na tragický stav tamního vzdělávání
Země , Konspirační teorie , globální oteplování , věda
Aktuálně se děje
včera
Experti rozebrali chování prince Harryho. Návrat domů není vyloučen
včera
Papír s informací o růstu důchodů už nepřijde každému, upozornil úřad
včera
V USA padl první trest v případu smrti herce Matthewa Perryho
včera
Nedorozumění vedlo k policejnímu zásahu ve škole v Praze
Aktualizováno včera
Zemřel populární moderátor Patrik Hezucký
včera
Německo schválilo dobrovolnou vojenskou službu. Čekají se protesty mladých
včera
Obchod roku: Vzniká obří streamovací gigant, Netflix kupuje Warner Bros., HBO a CNN
včera
Trump varuje Evropu před „civilizačním vymazáním“. V novém dokumentu kritizuje EU i migraci
včera
Občanské demokraty čeká kritické období. Kuba mohl svůj odchod dohodnout s Babišem, tvrdí analytik
včera
Pomoc Ukrajině je i v našem zájmu, prohlásil Rutte před summitem NATO
včera
Nejdůležitější je nezpanikařit. Hasiči pro EZ radí, jak prožít advent v bezpečí a bez požárů
včera
Izrael v Eurovizi zůstane, ohlásila EBU. Čtyři země budou největší soutěž světa bojkotovat
včera
Internet po celém světě opět kolabuje. Cloudflare hlásí problémy, výpadky má LinkedIn, X nebo Zoom
včera
Putin v Indii vyjednává jednu dohodu za druhou. Země obnoví dodávky paliv z Ruska
včera
Putin: Rusko se za každou cenu zmocní celého Donbasu
včera
Počasí způsobí problémy řidičům či chodcům. Platí výstraha
včera
Opozice zpochybňuje Babišovo řešení. Měl Agrofert prodat, zní od Pirátů
včera
Rusko má kapacity napadnout nejen Evropu. Rádo jich využije, když vycítí slabost
včera
S Turkem ve vládě nemá problém pouze prezident, ukázal průzkum
včera
Merz na poslední chvíli mění plány. Nečekaně pojede kvůli Ukrajině do Bruselu
Německý kancléř Friedrich Merz odcestuje v pátek večer do Bruselu, aby se pokusil přesvědčit belgické vedení k podpoře půjčky pro Ukrajinu ve výši 165 miliard eur. Tato reparační půjčka má být financována z peněžní hodnoty zmrazených ruských státních aktiv, které jsou uloženy na belgickém území. Merz zrušil své původní cestovní plány do Osla, aby se mohl zúčastnit klíčové večeře s belgickým premiérem Bartem De Weverem a předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou.
Zdroj: Libor Novák