Rotace Země se zpomaluje. Až se zastaví úplně, vypukne apokalypsa

Když před více než 13 miliardami let vznikl Velkým třeskem vesmír a začal se formovat do podoby, v jaké ho známe dnes, obrovská nahromaděná síla vymrštila do prostoru miliardy planet. Díky tomu získaly všechny planety rotaci a dodnes se točí kolem své vlastní osy.

Tato rotace je nezávislá na rotaci kolem slunce, která je zapřičiněna působením gravitace, přesto není nekonečná. Některé planety postupně zpomalují a kolem své osy se točí stále menší rychlostí. V případě Země se rotace zpomaluje zhruba o dvě sekundy za 100 000 let.

Zpomalení rotace Země můžeme pozorovat už nyní. Vědci loni předpovídali, že letos by mohla být příčinou častějších zemětřesení, než je obvyklé. Podle serveru Live Science to naznačil výsledek vědeckého výzkumu, a jak se ukazuje, měl zřejmě pravdu.

"Počet zemětřesení, k nimž došlo v uplynulém století každý rok, je dobře znám. Množství změn rotace Země je také velmi dobře známo," uvedl geofyzik Roger Bilham, který působí na státní univerzitě v coloradském Boulderu a který je spoluautorem příslušné vědecké zprávy. "My jsme tedy jen porovnali dva dobře známé přehledy čísel a informovali o zajímavé a užitečné souvislosti."

Základní myšlenka spočívá v tom, že když se rotace Země mírně zpomalí, rovník se smrští. Avšak tektonické desky se nesmršťují tak snadno, což znamená, že se okraje desek stlačují. Přestože toto stlačování není obrovské, zvyšuje napětí na hranicích desek, na které už působí tlak, tedy tam, kde jsou zemětřesení pravděpodobnější.

Bilham a jeho kolegyně Rebecca Bendicková z Montanské univerzity v Missoule zkoumali historii zemětřesení sedmého nebo vyššího stupně od roku 1900.

V průměru bylo od roku 1900 ročně kolem 15 velkých zemětřesení. Avšak v určitých obdobích planeta zažila ročně 25 až 35 zemětřesení o síle větší než sedm stupňů. Při bližším pohledu tým vědců zjistil, že tato období se shodují s dobou, kdy se Země otáčela pomaleji, což znamená, že dny byly o něco delší.

Co kdyby se Země zastavila?

Co by se ale stalo, kdyby rotace Země začala prudce zpomalovat, až by se zastavila úplně? Jako první by podle National Geographic problém pocítily letecké společnosti, které využívají složitou soustavu satelitů umístěnou na oběžné dráze.

Nenacházely by se totiž tam, kde by měly být, a všechny GPS navigace by přestaly fungovat. V případě automobilové dopravy by o až tak velký problém nešlo, letadla jsou ale na navigacích závislá. A statisíce lidí by se ocitly ve vážném ohrožení.

Zpomalení rotace také ovlivní naše chápání dne jako takového. Ten je nyní rozdělen na 24 hodin, kdy jeho polovinu tvoří světlo a druhou noc, tedy tma. Při zpomalení rotace by ale došlo k prodloužení dne, případně noci, podle toho, kde na Zemi byste se nacházeli. I to je ale problém, který působí v souvislosti s jinými jako banalita.

Ačkoliv se říká, že planeta Země je kulatá, není to pravda. Naše planeta má na rovníků větší průměr, než na pólech, a je tedy spíše šišatá. Pokud se ale rotace Země zpomalí, moře a oceány se začnou stahovat blíže k pólu, neboť je rotace přestane držet na rovníku. Jako první proto začnou státy evakuovat polární oblasti, kde stoupne hladina moří.

Postupně by ale mizely i další státy. Pod vodou by byla většina Evropy, Ameriky i Asie. Veškeré vodstvo by se nalilo k oběma pólům a zaplavilo by prakticky vše, kromě úzkého pásu pevniny na rovníku. Už bychom neměli sedm kontinentů tak, jako dnes, ale jeden velký pruh suché země na rovníku, který by byl zhruba na úrovni Španělska, Itálie a Afriky. Cokoliv výše na server nebo níže na jih by bylo zatopeno vodou.

Ani to ale není to nejhorší, s čím bychom se potkali. Vzhledem k tomu, že Země je tvořena zemskou kůrou, pláštěm a jádrem, každá z těchto částí se přestává otáčet jinou rychlostí. Tím se ale planeta začne sama trhat na kusy. Objeví se ohromná zemětřesení, probudí se sopečná činnost a teplotní změny.

Země se promění k nepoznání

Snížení rotace by také ovlivnilo atmosféru nad námi. Vzduch by začal řídnout a brzy bychom si připadali jako při výstupu na nejvyšší hory světa. Takový vzduch, jaký se nyní nachází v několikakilometrové výšce, by totiž postupně přecházel do nižších poloh. V tu chvíli by už byla většina infrastruktury zničená, zemětřesení a sopky by většinu silnic a železnic zničily a lidstvo by bylo nuceno opustit největší města světa a shluknout se do táborů poblíž rovníku.

Naše chápání dne a noci je v troskách. 24hodinový cyklus je minulostí a den může trvat i třicet hodin a více, v závislosti na rychlosti, s jakou se rotace zpomaluje. To by mělo ohromný dopad na přeživší, zejména po psychické stránce. Lidé nejsou nastaveni na jiný časový a ani zvířecí obyvatelstvo ne. Vzrostl by počet sebevražd a dezorientovaných lidí, které by postupně dostihly deprese.

Svět by radikálně změnil svou tvář. Mapy jsou nepoužitelné, lidé skomírají v rovníkových oblastech a došlo by i k ustálení větrů, které by nahradily masivní bouře. Čtyři roční období jsou také minulostí a svět střídavě pohltí extrémní horko a neméně extrémní zima. Spousta zvířat vyhynula a stejně tak i spousta lidí. Zemědělství nefunguje, potraviny dochází a kde nepanuje ohromné vedro, zamrzne vše, co známe.

Pak se Země zastaví úplně. Den trvá půl roku, noc také. Objevují se ohromné větry a tsunami. Bouře, přívalové deště a hurikány. Oceány zamrzají a umírají další lidé, podle odhadů přežije zkázu pouze necelá miliarda lidí, možná méně.

Jedno je ale jisté, lépe už nebude. Neexistuje žádná hybná síla, která by dokázala uvést Zemi opět do pohybu a nezničit při tom vše živé na planetě. Planetě, kterou obývají pouze nejodolnější formy zvířat a lidé, kteří se dokázali přizpůsobit zcela novému světu.