New York - Americký sociální a experimentální psycholog Stanley Milgram vešel do dějin díky dvěma originálním experimentům o lidské společnosti. Jeden z nich se vědci rozhodli po 50 letech zopakovat, aby zjistili, zda se výsledek změní. A výsledkem byli opravdu překvapeni.
Milgramův experiment z roku 1967 vedl k objevu fenoménu „malého světa“. O co přesně jde? Ve zkratce se ukázalo, že libovolná dvojice obyvatel USA může mezi sebou najít spojení prostřednictvím průměrně šesti osob. Ještě známější je však jeho pokus z roku 1963, který ukázal, jak dalece jsou lidé ochotni poslouchat autoritu, i když je v konfliktu s vlastním svědomím.
K prvnímu pokusu Milgrama inspiroval proces s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem. Zabýval se tím, co všechno jsou lidé ochotni udělat, když jim to nařídí autorita. V pečlivě připraveném pokusu pak řekl dobrovolníkům, že budou hrát učitele a svým žákům v jiné místnosti při špatných nebo žádných odpovědích dávat stále silnější elektrické šoky. „Žáci“ dostali pokyn, že mají od jisté intenzity naříkat a křičet, a pokud „učitelé“ nechtěli pokračovat, experimentátor jim říkal, že to musejí udělat.
Celkem 65 % „učitelů“ dovedlo experiment až do konce a pokud „žáci“ vůbec nereagovali, dovedli jej do konce všichni. Procento těch, kteří odmítli pokračovat, prudce vzrostlo, pokud je výzkumník úkoloval jen telefonem a pokud byli „učitelé“ a „žáci“ ve stejné místnosti. Stejné výsledky vykázali muži i ženy, a to i v mnoha opakovaných pokusech na jiných místech. Obdobné pokusy s „vězni“ a „dozorci“ na Stanfordu v roce 1971 musel prof. Zimbardo dokonce předčasně ukončit, aby neohrozily zdraví pokusných osob.
Vědci z Polska se teď po 50 letech rozhodli, že Milgramův experiment znovu vyzkoušejí v praxi. Své výsledky zveřejnili v magazínu Social Psychological and Personality Science. „Naším cílem bylo zjistit, s jak vysokou úrovní poslušnosti bychom se setkali mezi obyvateli Polska,“ píší autoři. „Je třeba zdůraznit, že testy Milgramova paradigmatu nebyly nikdy provedeny ve střední Evropě. Otázky unikátní historie země v tomto regionu a otázka poslušnosti vůči úřadu se nám zdají mimořádně zajímavé,“ přiznávají vědci.
Do polské studie se zapojilo 80 účastníků – 40 můžu a 40 žen – ve věku mezi 18 až 69 lety. Účastníci měli mačkat až 10 tlačítek, každé mělo vysílat vyšší „šoky“. Výsledky ukazují, že míra poslušnosti účastníků k experimentátorovi je stejně vysoká jako u původní studií Milgrama. Poláci zjistili, že 90% lidí bylo v experimentu ochotno jít na nejvyšší úroveň označenou jako 450 voltů.
„Stojí za zmínku, že počet lidí, kteří odmítali plnit příkazy experimentátora, byl třikrát vyšší, když byla žákem žena. Malá velikost vzorku nám ale neumožňuje vyvodit silné závěry,“ uvádí výzkumníci. Vědci také říkají, že i když Milgramova studie nemůže být přesně replikována kvůli etickým omezením, výsledky byly podobné tomu, co Milgram zjistil před 50 lety.
13. listopadu 2025 18:19
Revoluce ve zdravotnictví na dosah ruky: Lékaři zanedlouho dokáží transplantovat lidem prasečí orgán
Související
Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět
Čína se naplno pustila do boje se stárnutím. Laboratoře pro dlouhověkost slibují, že se dožijeme 150 let
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
V Česku se potvrdilo další ohnisko ptačí chřipky
před 3 hodinami
Zelenskyj i Putin chtějí ukončit válku na Ukrajině, prohlásil Trump
Aktualizováno před 3 hodinami
Nebezpečné počasí hrozí už dnes večer. Výstraha se týká celé ČR
před 4 hodinami
Trump měl na telefonu Putina. Hovor byl dobrý a produktivní, tvrdí šéf Bílého domu
před 5 hodinami
Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo
před 5 hodinami
Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř
před 6 hodinami
Příměří u jaderné elektrárny v Záporoží. Začaly kritické opravy vedení
před 7 hodinami
Muž s nožem v Budějovicích vyhrožoval kolemjdoucím. Policista ho zpacifikoval
před 8 hodinami
Francie oplakává Bardotovou. O dojmy se podělil i prezident Macron
před 9 hodinami
Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany
před 11 hodinami
Hazard, jaký se nevidí. Žena v Krkonoších bruslila na tenkém ledu i s kočárkem
před 12 hodinami
Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová
před 12 hodinami
Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec
před 13 hodinami
Zimní počasí na přelomu roku. Napadnout mohou desítky centimetrů sněhu
před 14 hodinami
Trump přivítá Zelenského. Zbývá deset procent a plán bude hotový, tvrdí Kyjev
před 15 hodinami
Anonym vyhrožoval střelbou v teplickém obchodním domě. Policie po něm pátrá
před 16 hodinami
Předpověď počasí: Poslední týden roku bude ve znamení pravé zimy
včera
"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině
včera
Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry
včera
Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti
Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.
Zdroj: Libor Novák