Vědci zopakovali jeden z nejotřesnějších experimentů v historii. A byli skutečně překvapeni

New York - Americký sociální a experimentální psycholog Stanley Milgram vešel do dějin díky dvěma originálním experimentům o lidské společnosti. Jeden z nich se vědci rozhodli po 50 letech zopakovat, aby zjistili, zda se výsledek změní. A výsledkem byli opravdu překvapeni.

Milgramův experiment z roku 1967 vedl k objevu fenoménu „malého světa“. O co přesně jde? Ve zkratce se ukázalo, že libovolná dvojice obyvatel USA může mezi sebou najít spojení prostřednictvím průměrně šesti osob. Ještě známější je však jeho pokus z roku 1963, který ukázal, jak dalece jsou lidé ochotni poslouchat autoritu, i když je v konfliktu s vlastním svědomím.

K prvnímu pokusu Milgrama inspiroval proces s nacistickým zločincem Adolfem Eichmannem. Zabýval se tím, co všechno jsou lidé ochotni udělat, když jim to nařídí autorita. V pečlivě připraveném pokusu pak řekl dobrovolníkům, že budou hrát učitele a svým žákům v jiné místnosti při špatných nebo žádných odpovědích dávat stále silnější elektrické šoky. „Žáci“ dostali pokyn, že mají od jisté intenzity naříkat a křičet, a pokud „učitelé“ nechtěli pokračovat, experimentátor jim říkal, že to musejí udělat.

Celkem 65 % „učitelů“ dovedlo experiment až do konce a pokud „žáci“ vůbec nereagovali, dovedli jej do konce všichni. Procento těch, kteří odmítli pokračovat, prudce vzrostlo, pokud je výzkumník úkoloval jen telefonem a pokud byli „učitelé“ a „žáci“ ve stejné místnosti. Stejné výsledky vykázali muži i ženy, a to i v mnoha opakovaných pokusech na jiných místech. Obdobné pokusy s „vězni“ a „dozorci“ na Stanfordu v roce 1971 musel prof. Zimbardo dokonce předčasně ukončit, aby neohrozily zdraví pokusných osob.

Vědci z Polska se teď po 50 letech rozhodli, že Milgramův experiment znovu vyzkoušejí v praxi. Své výsledky zveřejnili v magazínu Social Psychological and Personality Science. „Naším cílem bylo zjistit, s jak vysokou úrovní poslušnosti bychom se setkali mezi obyvateli Polska,“ píší autoři. „Je třeba zdůraznit, že testy Milgramova paradigmatu nebyly nikdy provedeny ve střední Evropě. Otázky unikátní historie země v tomto regionu a otázka poslušnosti vůči úřadu se nám zdají mimořádně zajímavé,“ přiznávají vědci.

Do polské studie se zapojilo 80 účastníků – 40 můžu a 40 žen – ve věku mezi 18 až 69 lety. Účastníci měli mačkat až 10 tlačítek, každé mělo vysílat vyšší „šoky“. Výsledky ukazují, že míra poslušnosti účastníků k experimentátorovi je stejně vysoká jako u původní studií Milgrama. Poláci zjistili, že 90% lidí bylo v experimentu ochotno jít na nejvyšší úroveň označenou jako 450 voltů.

„Stojí za zmínku, že počet lidí, kteří odmítali plnit příkazy experimentátora, byl třikrát vyšší, když byla žákem žena. Malá velikost vzorku nám ale neumožňuje vyvodit silné závěry,“ uvádí výzkumníci. Vědci také říkají, že i když Milgramova studie nemůže být přesně replikována kvůli etickým omezením, výsledky byly podobné tomu, co Milgram zjistil před 50 lety.

Související

Při výběru bydlení začínají lidé zohledňovat i energetickou úspornost. Původní zpráva

Nový trend v bydlení nabírá na popularitě. Je ale třeba zvážit mnoho faktorů, upozorňují experti

Pasivní a energeticky úsporné domy se stávají stále populárnějšími, a to i přes vyšší počáteční investice. Banky jako Raiffeisenbank a ČSOB dle svých slov nabízejí řadu výhod, které motivují k investicím do udržitelných staveb, jež přinášejí dlouhodobé úspory, zlepšují komfort bydlení a přispívají k ochraně životního prostředí. 

Více souvisejících

Lidé Vědci

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 25 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Donald Trump

Trumpova politika Ameriky na prvním místě: Jaké bude mít globální důsledky?

Známé rčení, že „když Amerika kýchne, zbytek světa dostane rýmu“, vystihuje nejen ekonomický vliv USA, ale také dopad zahraniční politiky Spojených států, zvláště v éře Donalda Trumpa. Trumpova politika „Amerika na prvním místě“ (America First) slibuje izolacionismus, přehodnocení spojenectví a výrazné změny v globálních vztazích, což nutí světové lídry hledat nové strategie. Uvádí to analýza serveru CNN.

před 3 hodinami

Uprchlíci, ilustrační foto

Nemám vůbec strach. Trump bude problém, ale pro zločince, říkají migranti v USA

Gabriela, původem z Bolívie, vstoupila do Spojených států před více než dvěma desetiletími skrytá pod hromadou kukuřičných stvolů v kufru auta pašeráka. Dnes, jako hospodyně v Marylandu, patří mezi nejméně 13 milionů nelegálních migrantů, kteří v USA žijí. Tito lidé sem přišli buď nelegálně, překročili povolenou délku pobytu na víza, nebo mají dočasnou ochranu před deportací.

před 4 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Temná stránka války na Ukrajině: Veteráni v Rusku prolévají krev, společnost se jich bojí

Irina zažila noční můru, když byla napadena v ruském městě Artyom na Dálném východě mužem, který se představil jako veterán "speciální vojenské operace" na Ukrajině. Když se vracela domů z večerní zábavy, útočník ji kopal a bil berlou s takovou silou, že ji o ni zlomil. Při příjezdu policie muž předložil dokumenty potvrzující jeho službu na Ukrajině a prohlásil, že díky svému nasazení mu nic nehrozí.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Ruská armáda, ilustrační foto

Rusko tlačí Ukrajinu do kouta. Samo ale čelí vážným problémům

Ukrajina čelí dalším problémům v době, kdy Rusko pokračuje v získávání taktických výhod na klíčových místech východní a jihovýchodní fronty, přičemž stále podniká intenzivní vzdušné útoky na ukrajinská města. Současně Moskva připravuje protiútok v ruské Kurské oblasti, kde Kyjev letos zaznamenal jediný významný vojenský úspěch. Podle prezidenta Volodymyra Zelenského zde Rusko soustředilo téměř 50 tisíc vojáků, mezi nimiž jsou i čerstvě nasazení severokorejští vojáci.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

Češi slaví 17. listopad na Národní třídě

35 let po sametové revoluci potřebuje Česko další transformaci

Oslavám výročí událostí 17. listopadu 1989, které v Československu zahájily pád diktatury komunistické strany, každoročně dominuje pohled do historie. Bývá připomínán represivní charakter a ekonomická stagnace předlistopadového zřízení. Do kontrastu jsou naopak stavěny následné etablování pluralitní demokracie a hospodářská transformace, která začala přibližovat naši zemi k vyspělým západním ekonomikám. Ačkoliv má toto srovnání své opodstatnění, při výročí sametové revoluce se můžeme také zamyslet nad tím, kam polistopadový vývoj momentálně v Česku směřuje a zda některé recepty ordinované v předchozích 35 letech nepotřebují kritické přehodnocení. 

před 10 hodinami

včera

Lukáš Vácha

Hradecký asistent Vácha zná trest za rasismus. Vedle dvouměsíční stopky zaplatí 40 000 korun

Začátkem listopadu byl na programu fotbalové Fortuna ligy třaskavý duel mezi Hradcem Králové a pražskou Slavií (1:1). Třaskavý byl na tolik, že nebylo nouze o rozmíšky hráčů na hřišti, ale i mezi střídačkami. Vrcholem všeho byla rasistická poznámka vůči slávistovi Ondřeji Lingrovi ze strany hradeckého asistenta Lukáše Váchy, který fotbalistu nazval „cikánem“. Na případ po zápase upozornil slávistický předseda představenstva Jaroslav Tvrdík, který ho dal do souvislosti s tím, že před tímto zápasem se hradecký klub zaujal postoj proti rasismu na tribunách. I když se pak Lukáš Vácha za svoji poznámku omluvil, trest od disciplinární komise ho neminul. Dostal stopku dva měsíce a musí zaplatit pokutu ve výši 40 000 korun. 

včera

Ondřej Smetana

Slovácko představilo nového trenéra Smetanu. Přišel z Ružomberoku za 100 000 eur

Fotbalové Slovácko už ví, kdo je nástupcem nedávno odvolaného kouče Romana Westa. Stal se jím dvaačtyřicetiletý stratég Ondřej Smetana, jenž se s vedením uherskohradišťského klubu dohodl na spolupráci až do léta roku 2027. Osud vedl rok slovenský Ružomberok, se kterým se Slovácko dohodlo podle serveru isport.cz na odkupu tohoto trenéra. Ten nakonec přišel za 100 000 eur (v přepočtu 2,5 milionu korun). 

Aktualizováno včera

včera

Organizace spojených národů

COP29 selhal, oči se upírají k summitu G20. Jednejte, nebo přijde zkáza, vyzvala státy OSN

Na setkání G20, které se koná tento týden v Riu de Janeiru, čelí světoví lídři naléhavé výzvě k řešení klimatické krize. Organizace spojených národů (OSN) varuje, že pokud se bohaté země nezavážou poskytnout stovky miliard dolarů na pomoc nejchudším zemím při snižování emisí a přizpůsobování se extrémním klimatickým podmínkám, hrozí „ekonomická zkáza“, uvedl server The Guardian.

včera

včera

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie

Svět se učí od Ukrajiny. Válka proti Rusku přináší zkušenosti, do světa je posílá malý tým vojáků

Americké armádní jednotky umístěné v Evropě, od malých oddílů až po velitelské štáby, získávají cenné zkušenosti z konfliktu na Ukrajině. Tyto poznatky jsou nyní klíčovou součástí druhé fáze modernizačního programu, uvedli zástupci armády na tiskové konferenci pořádané v rámci výročního setkání Asociace americké armády (AUSA) ve Washingtonu.

včera

Mír za každou cenu? Bývalý Trumpův poradce prozradil, jak chce dosáhnout konce války

Budoucí administrativa prezidenta Donalda Trumpa se podle jeho bývalého poradce Bryana Lanzy zaměří spíše na dosažení míru na Ukrajině než na její snahu získat zpět území okupovaná Ruskem. Upozornil na to server BBC.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy