Nemocniční dezinfekce jsou k ničemu? Vědci varují před problémy, které mohou ohrozit pacienty

Experti upozorňují, že nemocnice budou muset již brzy nasadit nové strategie pro boj proti bakteriím. Zjistili totiž, že jeden typ superbakterie je stále odolnější vůči alkoholu - klíčové složce současných dezinfekčních prostředků na ruce.

Dezinfekce na ruce na bázi alkoholů se staly ve zdravotnictví samozřejmostí. Přestože se jejich používání spojuje s přínosy včetně snížení míry nemocničních infekcí zlatého stafylokoka rezistentních  vůči  methicilinu (MRSA) , nový výzkum naznačuje, že by používání takových dezinfekcí mohlo mít i neočekávané následky.

Vědci zjistili, že bakterie známé jako enterokoky rezistentní vůči vankomycinu (VRE), jsou zřejmě také více odolné i vůči alkoholu. „Nemocniční týmy, které se věnují kontrolám šíření infekcí se musí probudit. Pokud totiž chceme lépe zabránit vzniku VRE, musíme udělat víc, než se jen spoléhat na dezinfekční prostředky na bázi alkoholu," varuje profesor Timothy Stinear, spoluautor výzkumu z University of Melbourne.

Nová opatření by podle něj mohla zahrnovat nejen lepší dodržování současných režimů, ale i používání dezinfekčních prostředků na bázi chloru a větší screening pacientů na infekce.

Jeden z nejběžnějších druhů VRE je bakterie Enterococcus faecium. Infekce VRE mohou být vážné a někdy dokonce i smrtelné. „Problémem je, že tato bakterie se může usadit ve střevu a potom projít do krevního oběhu pacientů, kde způsobí sepsi - infekci krevního řečiště. Je velmi těžké se jí zbavit, protože je odolná vůči téměř všem antibiotikům," vysvětlil. Také se může usídlit v srdečních chlopních a implantátech protetických přístrojů.

Běžní pacienti v ohrožení nejsou, podle Stineara bakterie ovlivňuje pouze nejcitlivější osoby – tedy lidi, kteří podstupují chemoterapii, transplantace orgánů či dialýzu. Právě to jsou nejohroženější skupiny.

Magazín Science Translational Medicine popisuje, že Stinear a jeho kolegové odebrali bakterie E. faecium získané od pacientů a vystavili je v laboratoři na pět minut roztoku na bázi isopropanolu. Celkově bylo použitých 139 takových vzorků, které pocházely ze dvou nemocnic v Melbourne od roku 1997 do roku 2015.

Výsledky ukázaly, že bakterie E. faecium se během tohoto období staly odolnějšími vůči alkoholu. „Zjistili jsme, že nové izoláty po roce 2010 byly desetkrát více odolné vůči vystavení alkoholu než předchozí izoláty," popisuje Stinear.

Avšak alkoholový roztok v experimentu nebyl tak koncentrovaný, jako byl použit v nemocnicích, takže tým provedl další kolo experimentů. Odebrali čtyři izoláty E. faecium, z nichž dva byly tolerantní vůči alkoholu, a umístili je na povrch různých klecí. Potom setřeli každou klec použitím Isopropanolový tampónů používaných v nemocnicích.

Do klecí pustili myši a nechali jejich pohybovat se v nich asi hodinu. Po týdnu jejich střeva otestovali na bakterie. Výsledky ukázaly, že izoláty odolné vůči alkoholu byly schopnější vydržet čištění a že mnohem větší podíl myší vystavených těmito izoláty skončil s bakteriemi ve střevech.

Další práce zúčastněného týmu studovala genetické mutace v izolátech E. faecium odolných vůči alkoholu, což naznačuje, že bakterie se vyvíjejí, aby se staly více tolerantními. Australský tým tvrdí, že je nyní důležité zjistit, zda je se taková tolerance vůči alkoholu objevuje i v jiných zemích.