Lidstvo strašila tisíce let. Vrací se choroba, kterou lidé měli za mrtvou

Kurděje jsou staré jako lidstvo samo. Už starověcí Egypťaně a Féničané věděli, že pokud je tato nemoc schvátí, nikdo jim nedokáže pomoci. Zjistili, že na ni pomáhají semena rostlin, která s sebou brávali na námořní výpravy. Právě tam totiž hrozilo riziko vypuknutí choroby nejvíce.

Do podvědomí veřejnosti se kurděje dostaly pořádně až v 15. století, kdy začaly být obrovským problémem pro celý svět. V době, kdy světem křižovaly tisíce lodí a desítky tisíc námořníků mapovaly svět, kosily kurděje postupně jednoho po druhém. Obrana proti nim neexistovala, zejména proto, že lodní příděly byly chudé a ne příliš pestré.

Zlom přišel v 18. století, kdy lékař James Lind zjistil, že vitamíny jsou prevencí, která dokáže nemoci nejen zabránit v propuknutí, ale případně ji i za vhodných podmínek zastavit. Kurděje jako takové totiž způsobuje nedostatek vitamínu C, o kterém tehdy svět ještě sice nevěděl, námořníci a chudí lidé ho ale měli pramálo.

Ani po tomto objevu se ale nepodařilo úmrtnost výrazně snížit. Ačkoliv s sebou námořníci na delší cesty stále častěji brávali ovoce, zeleninu nebo luštěniny, posádce tato strana mnohdy příliš nechutnala, a proto procházela tepelnou úpravou. A ta jak známo vitamíny zabíjí.

S kurdějemi nejdéle bojovalo britské námořnictvo, jehož královské loďstvo kosila tato nemoc ještě v 19. století. I ve 20. století zabíjela, byla totiž největším postrachem polárních expedic. 

Mnoho lidí má dnes kurděje za vymýcené, opak je ale pravdou. Paradoxně se totiž nemoc vrátila, tentokrát do rozvojových zemí. Tamní obyvatelé totiž nemají dostatečný přísun vitamínu C, protože se běžně nedostanou k potravinám, které ho obsahují. To je důvodem výskytu podvýživy a také kurdějí.

Ve vyspělých krajinách by se nemoc objevovat neměla, jak ale upozorňují američtí lékaři, z nějakého důvodu se s ní setkávají stále častěji. Lékař Eric Churchill působící ve městě Springfield v americkém státě Massachusetts, tvrdí, že jeho tým za posledních šest let diagnostikoval desítky nových případů kurdějí ve Spojených státech.

To je poměrně vysoké číslo, obzvláště když odborníci tvrdí, že kurděje je choroba z dávné minulosti. Podle lékařů za tím stojí fakt, že mnozí lidé mají problém se zásobami jídla a mají tendenci přejít na vysoce kalorické potraviny s velkým obsahem tuků.

Pokud totiž mají omezený rozpočet na jídlo, koupí si raději takové, které je zasytí a ne ovoce či zeleninu. Proto jsou osoby s nižším socioekonomickým statusem v bohatých státech dodnes postiženy touto chorobou.

Mezi příznaky kurdějí se řadí především únava a slabost, ke které se přidají otoky a krvácení z dásní, vypadávání zubů, špatné hojení ran, krvácení do kloubů, kůže i do okostice, v poslední fázi nemoci také krvácení ze sliznic, jako je konečník, nos nebo pohlavní orgány. 

Léčba spočívá především v podávání dávek vitamínu C, a to i injekční formou, je-li to třeba. Neléčené jsou kurděje vždy smrtelné.