Zvířata se smrti nebojí. Proč lidé ano?

Smrt je nedílnou součástí našeho života. Na rozdíl od zvířat si ji plně uvědomujeme a víme, že jednou čeká na každého z nás. Bojíme se však nejen své vlastní smrti, ale i úmrtí kohokoliv okolo nás. Obecně by se tak dalo říct, že člověka děsí nejen umírání, ale i mrtvé tělo. U zvířat je tomu ale přesně naopak. A vědci nyní zjistili proč.

Každý, kdo se někdy dostal do blízkosti mrtvého těla, potvrdí, že zápach s tímto spojený je opravdu velmi nepříjemný. Nyní ale psychologové z Kentské univerzity a vědec z Arkansaské technické univerzity společně tvrdí, že je tento zápach nejen odpudivý, ale že také vyvolává jisté fyziologické reakce, které v lidech vyvolávají pocity děsu a strachu.

Viníkem nepříjemného zápachu je putrescin, chemická látka, která se vylučuje při rozpadu mastných kyselin, obsažených v tkáni. Na základě několika testů vědci zjistili, že po vdechnutí putrescinu se u lidí zvýšila rychlost reakcí a defenzivní chování.

Jinými slovy, lidé se pak chovali podrážděně, ale zároveň byli ve střehu. Podle autorů studie sloučenina „možná slouží jako varující signál, který mobilizuje ochranné reflexy, aby se člověk mohl vypořádat s možnou hrozbou."

Příčinou přitom není nepříjemnost onoho zápachu, jak by se možná mohlo zdát. V rámci testů totiž někteří lidé byli vystaveni zapáchajícímu putrescinu, jiní vodě, která je zcela bez zápachu; další skupina pak ale vdechla amoniak, tedy látku, která rovněž odpudivě zapáchá.

Lidský mozek tak vnímá zápach mrtvého těla jinak než zvířecí. Ostatně pro řadu zvířat, od much až přes největší predátory, je mrtvé maso potravou. Člověka ale smrt děsí z výše uvedených příčin. 

Putrescin, který vzniká při rozkladu mrtvého těla, je přitom jen jednou z látek, které se v těle začnou po skonu hromadit. Proces rozkladu ostatně započne už zhruba po pěti minutách od skonání, kdy začíná dekompozice, rozklad, při kterém dojde k přeměně organických látek na látky anorganické, jako je voda, oxid uhličitý a soli. Buňky trpí nedostatkem kyslíku, hromadí se v nich odpadní produkty a v těle začínají pracovat trávicí enzymy. 

Svaly ochabnou a krev se začíná vlivem gravitace přelévat do nejnižších částí těla, kde vytváří tmavofialové skvrny. Jakmile se kůže zcela odkrví, tělo se zbarví do běla. To vše během první zhruba půl hodiny po smrti.

Po jedné až třech hodinách od úmrtí svaly ztuhnou. V tu chvíli není lehké s lidským tělem pohnout, pokožka navíc chladne a do jednoho dne se kůže začíná scvrkávat a stahovat. Enzymy totiž postupně tráví celé tělo a tento jev se projeví právě tak, že se na kůži vytvoří puchýře a kůže popraská.

Tento proces funguje několik dní bez vnějšího zásahu. Dále však záleží na tom, co se s tělem jako takovým stane. Pokud je zpopelněno, je proměněno v popel a prach. Mnohem zajímavější je ale uložení těla do země. V tu chvíli už v něm naplno probíhají dva různé procesy.

První je závislý na tom, jestli se k tělu dostaly mouchy. Pokud ano, s největší pravděpodobností do něj nakladly vajíčka, ze kterých se líhnou larvy. Ty začínají odumřelé části těla pojídat, ale nejsou na to samy. Lidské tělo je totiž hojně okupováno mikroorganismy, konkrétně bakteriemi, které nám za života velmi pomáhají, po smrti se ale v těle začnou nekontrolovatelně množit. Rozklad tak probíhá jak zevnitř, tak z vnějšku.

Mikroorganismy se živí převážně volně přítomnými cukry a aminokyselinami. Pojídají orgány a měkké tkáně uvnitř našeho těla, které je zvenčí ohlodáváno larvami mušek. Ty se následně zakuklí a promění v dospělé mouchy, které do těla opět nakladou vajíčka. Celý tento proces se opakuje, dokud se mají larvy čím živit. Proběhne zhruba čtyřikrát.

Pokud není tělo uloženo v rakvi nebo není pohřbeno vůbec, nastávají další fáze rozkladu. Tlející ostatky přilákají další zástupce hmyzu, například mravence, kteří nakladou další vajíčka. Larvy se poté živí proteiny a tuky. Následně se objeví první predátoři, kteří se živí právě larvami hmyzu. Objeví se pavouci, ptáci a posléze i větší masožravci.

V případě lidského těla, které je pohřbeno, ale k této fázi většinou nedochází a mikroorganismy v našem těle si vystačí sami, spolu s případnými larvami. Ty na lidském těla pracují zhruba rok, než dojde k rozpadu kůže a měkkých částí. Do dvou let dojde k rozkladu chrupavek, obličeje a břišní dutina je zcela otevřena. Postupně ale dál funguje proces rozkladu, který končí zhruba po deseti letech. Z těla už nezůstalo nic, co by mohly jakékoliv organismy zpracovat, a zůstávají pouze kosti.

Související

Ilustrační obrázek.

Jak přežít krizi? Praktický manuál pro Čechy, kteří postrádají oficiální příručku od státu

Oficiálních návodů, jak přežít krizovou situaci, existuje pro české občany stále žalostně málo. Zatímco například Švédsko, Finsko nebo Rakousko už dlouhodobě vydávají srozumitelné příručky pro domácnosti, v Česku podobné materiály chybí nebo zůstávají málo dostupné veřejnosti. Právě proto pro vás redakce EuroZprávy.cz připravila podrobný a praktický manuál, jak se zachovat v krizových situacích – od přírodních katastrof po jadernou havárii.
Ilustrační foto

NÁVOD: Jak si připravit nouzové zavazadlo pro případ krize?

Jak už server EuroZprávy.cz informoval, Evropská unie vyzývá členské státy, aby připravily pro své občany nouzové balíčky na přežití po dobu 72 hodin v rámci nové strategie připravenosti, kterou ve středu představila Evropská komise. Tento plán, známý jako Preparedness Union Strategy, se zaměřuje na zvýšení zásob základních potřeb, zlepšení spolupráce mezi civilními a vojenskými složkami a posílení odolnosti vůči budoucím krizím.

Více souvisejících

Lidé Zvířata smrt

Aktuálně se děje

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Zelenskyj se snaží přesvědčit Trumpa, že Putin ho vodí za nos. Má šanci uspět?

V napjaté geopolitické hře mezi Kyjevem a Moskvou se zdá, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj aktuálně vítězí v boji o přízeň Donalda Trumpa. Ten se totiž po svém znovuzvolení snaží sehrát roli prostředníka mezi válčícími stranami. Zelenskyj ale doufá, že Trump konečně uvidí realitu — že Vladimir Putin o žádný skutečný mír nemá zájem a jen zdržuje, aby dosáhl svých maximalistických cílů.

včera

Francie na MS v hokeji

Dánové překvapení s Maďary nedopustili, Rakušané poslali Francouze do boje o záchranu

Poté, co ve čtvrtek večer Maďaři inkasovali od českých hokejistů šest branek, se ani ne dvacet čtyři hodin po tomto zápase utkali s domácím Dánskem. Přestože ani tady rozhodně neplnili roli favorita, minimálně ze začátku to vypadalo, že se chtějí vrátit na vítěznou vlnu, na kterou nasedli překvapivě v zápase s Kazachstánem. K šoku domácích fanoušků totiž právě Maďaři vedli nad Dány po téměř sedmi minutách hry. Jenže další branky už v zápase nepřidali, postupně ztráceli síly a na ledě úřadovali už jenom Dánové, kteří pak do závěrečné sirény nasázeli hned osm branek. Ve skupině A si pak Rakušané poradili 5:2 s Francouzi, kteří tak budou mít honičku v bojích o záchranu.

včera

Donald Trump

Lidé v Pásmu Gazy hladoví, ale USA situaci vyřeší, prohlásil Trump

Americký prezident Donald Trump během závěrečného dne své cesty po Perském zálivu prohlásil, že lidé v Pásmu Gazy čelí hladomoru, a slíbil, že Spojené státy „situaci vyřeší“. V Gaze mezitím pokračovalo intenzivní izraelské bombardování, které za posledních 72 hodin znovu vystupňovalo násilí a přineslo stovky dalších obětí.

včera

Donald Trump

Trump: 150 zemím dochází čas, hodiny tikají

Prezident Spojených států Donald Trump v pátek na konci své cesty po Blízkém východě oznámil, že desítky zemí, které se dosud nedohodly na nových obchodních podmínkách se Spojenými státy, brzy pocítí citelné zvýšení cel. Bílý dům podle něj nemá kapacitu jednat najednou se všemi zájemci, a tak v nejbližších týdnech jednostranně rozhodne, jak vysoké budou cla pro každou zemi.

včera

MS v hokeji

Finům k jasné výhře pomohl čtyřmi trefami Tolvanen, Švýcarům stejným způsobem Andrighetto

Ve čtvrtek se roztočil již sedmý hrací den hokejového světového šampionátu. Tento hrací den začal dvěma jasnými výhrami, přičemž se o ně ve skupině A Finové, kteří předvedli svůj rozhodně nejlepší dosavadní výkon na tomto turnaji, a Švýcaři. Seveřané totiž výhrou 9:1 deklasovali Slovince s tím, že k tomuto výsledku pomohl vedle šestkrát asistujícího Teräväinena Tolvanen, jenž zaznamenal čtyři branky. Čtyři branky od jednoho hokejisty pak padly i ve druhém souběžně hraném zápase ve skupině B, přičemž jejich autorem byl Andrighetto. I proto nakonec Švýcaři nad Němci vyhráli 5:1.

včera

Volodymyr Zelenskyj v Praze

Moskva a Kyjev se dohodly na výměně tisíců zajatců. Chceme co mír co nejdřív, řekl Zelenskyj po hovoru s Trumpem

Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj v pátek večer prohlásil, že jeho země je připravena podniknout „nejrychlejší možné kroky“ k dosažení skutečného míru. Učinil tak krátce po důležitém telefonickém hovoru s prezidentem Spojených států Donaldem Trumpem a dalšími evropskými lídry, který se odehrál po skončení mírových jednání mezi Ukrajinou a Ruskem v Istanbulu.

včera

Salman Rushdie

Útočník na Salmana Rushdieho odsouzen na 25 let vězení

Americký soud v pátek poslal na 25 let do vězení Hadiho Matara, sedmadvacetiletého muže z New Jersey, který v srpnu 2022 na veřejném pódiu v New Yorku brutálně zaútočil na britského spisovatele s indickými kořeny, Sira Salmana Rushdieho. Útok, který šokoval světovou veřejnost, zanechal slavného autora trvale postiženého – přišel o zrak na jedno oko, má ochrnutou ruku a utrpěl vážné poranění jater, píše BBC.

včera

Mírová jednání v Istanbulu

Mírové rozhovory mezi Ruskem a Ukrajinou ztroskotaly po méně než dvou hodinách

Mírová jednání mezi Ruskem a Ukrajinou, která se v pátek po více než třech letech znovu odehrála na neutrální půdě v Istanbulu, skončila dříve, než se očekávalo. Podle Sky News trvaly méně než dvě hodiny a nepřinesly žádný hmatatelný pokrok. Ruská strana přesto označila výsledky rozhovorů za „uspokojivé“ a avizovala pokračování dialogu, ovšem Kyjev a západní lídři zůstávají skeptičtí.

včera

včera

včera

včera

Mírová jednání v Istanbulu

Mírová jednání o Ukrajině: Turecko apeluje na okamžité příměří

V pátek se v tureckém Istanbulu uskutečnilo první osobní jednání mezi ruskou a ukrajinskou delegací od jara 2022. Setkání probíhá za předsednictví tureckého ministra zahraničí Hakana Fidana v prezidentském komplexu Dolmabahce a představuje první krok k možnému obnovení mírového dialogu.

včera

včera

Petr Pavel

Prezident Pavel podepsal superdávku

Prezident Petr Pavel v pátek 16. května stvrdil podpisem dva klíčové zákony, které přinášejí zásadní proměnu systému sociální pomoci v České republice. Nově zavedená tzv. „superdávka“ má nahradit několik dosavadních sociálních příspěvků a sjednotit je do jedné dávky. Cílem změn je zvýšit přehlednost systému, zacílit pomoc efektivněji a omezit administrativní zátěž.

včera

Vladimir Putin

Teritoriální ústupky na Ukrajině? Jsou klíčové pro mír a bohužel i pro plány Putina, varují experti

Vladimir Putin 11. května veřejně vyzval k přímému dialogu mezi Ruskem a Ukrajinou, což okamžitě podpořil americký prezident Donald Trump výzvou na sociálních sítích, aby Zelenskyj tuto nabídku přijal „OKAMŽITĚ“. Následné rozhodnutí ukrajinského prezidenta k jednáním přispělo i společné prohlášení lídrů Velké Británie, Francie, Německa a Polska, které volalo po bezpodmínečném 30denním příměří.

včera

Vladimír Putin a Donald Trump

V Istanbulu začalo klíčové jednání USA, Ukrajiny a Turecka. Trump se chce obratem setkat s Putinem

V pátek dopoledne začalo v paláci Dolmabahce v Istanbulu významné třístranné jednání mezi Spojenými státy, Ukrajinou a Tureckem. Hlavními tématy rozhovorů jsou vyhlídky na mírové řešení ruské invaze na Ukrajinu a koordinace mezi západními spojenci a Ankarou. Schůzka se koná za účasti klíčových diplomatických a bezpečnostních představitelů, zatímco v pozadí rezonuje snaha amerického prezidenta Donalda Trumpa osobně se setkat s ruským prezidentem Vladimirem Putinem.

včera

včera

Donald Trump a Ahmad Šara

Trump setkáním se syrským lídrem vyslal Íránu jasný vzkaz: Jde to i bez vás

Americký prezident Donald Trump se v saúdskoarabském Rijádu nečekaně setkal se syrským přechodným prezidentem Ahmedem al-Šárou jen krátce poté, co přislíbil první kroky ke zmírnění sankcí vůči Damašku. Ačkoliv Bílý dům označil schůzku za pouhou „zdvořilostní návštěvu“, její politický význam je nesporný. Washington tím vysílá silný signál Teheránu, že Spojené státy jsou připraveny jednat s jeho spojenci i bez účasti Íránu.

včera

Ilustrační fotografie.

Lotyšsko varuje před špióny z Ruska. Zveřejnilo návod, jak je poznat

Lotyšská zpravodajská služba vydala varování, že v zemi mohou působit ruští agenti a sabotéři. Obyvatelům této pobaltské republiky proto nabízí sadu rad, jak takové jedince rozeznat. Podle nové výroční zprávy lotyšské Obranné zpravodajské a bezpečnostní služby (MIDD) mohou být známkami podezření například zanedbaný vzhled, přehnaná zvídavost nebo výbava neobvyklá pro běžné turisty.

včera

První jednání po třech letech. Dnešek může být pro válku na Ukrajině průlomový

Dnešní den může přinést zásadní posun v dlouho stagnujících mírových rozhovorech mezi Ruskem a Ukrajinou. Do tureckého Istanbulu totiž dorazily delegace obou válčících stran a očekává se, že se vůbec poprvé po třech letech setkají k přímým jednáním. Na místě je rovněž americký ministr zahraničí Marco Rubio, který se má sejít s vysokými tureckými a ukrajinskými představiteli.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy