Eradikace světa? Dvě jsme přežili, další čtyři probíhají v tichosti. Češi v nich nemají konkurenci

Ani nejmodernější medicína se mnohdy neobejde bez spolupráce úřadů a lidé z celého světa. Zářným příkladem jsou takzvané eradikace, tedy definitivní vymýcení nemocí po celém světě. To se v historii povedlo už dvakrát, a další čtyři procesy v tichosti probíhají. A v mnoha z nich hrají Češi nezastupitelnou úlohu.

Nejznámější, ale nikoliv jedinou, vymýcenou nemocí na světě jsou neštovice. Existují tři typy tohoto onemocnění, přičemž ty pravé, odborně nazývány Variola, se byly vysoce nakažlivým onemocněním s vysokou úmrtností, dosahující až sta procent.

Během 20. století tato choroba zahubila zhruba 500 milionů lidí a jde o první chorobu, na kterou vznikla vakcína. Tu v roce 1798 představil Edward Jenner, který na ni přišel zcela náhodou.

Než ale mohla být zahájena plošná vakcinace, uplynuly další dvě stovky let. Až v 60. letech 20. století připravila Světová zdravotnická organizace největší lékařskou akci všech dob, pokus o totální vymýcení pravých neštovic.

Ten se nakonec povedl. Koncepci celé akce vypracoval český epidemiolog Karel Raška, který navrhnul, že by bylo nejlepší namísto nákladného plošného očkování očkovat pouze obyvatele v místech, kde vypukla největší ohniska nákazy.

Druhou smrtelnou chorobou, kterou se lidstvu podařilo zcela vymýtit, je mor skotu. V tomto případě nejde o lidskou nemoc, ale vysoce nakažlivé virové onemocnění skotu, případně dalších zástupců zvěřiny.

V prvních fázích nemoci se objevuje vysoká , průjem, malátnost, nechutenství, výtok z nosu a očí. Poté se na sliznicích objevují krváceniny, eroze a nekrózy. Postižená skot nakonec umírá.

Mor skotu se na zemi vyskytoval už ti tisíce let před naším letopočtem a určit počty kusů dobytka, které mu podlehly, je nereálné. Jde ale o obrovské číslo, které vedlo světové organizace k tomu, že v roce 1994 započaly jeho postupné vymýcení.

Kompletní eradikace proběhla na téměř všech kontinentech formou pravidelná vakcinace živou atenuovanou vakcínou a svět vyšla na pět miliard dolarů. V říjnu 2010 Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) prohlásila, že mor skotu byl ve světě zcela vymýcen. Světová organizace pro zdraví zvířat vydala oficiální potvrzení o úplném vymýcení nemoci 25. května 2011. 

Dvě nemoci vymýcené, čtyř eradikace probíhají

Navzdory domněnkám více nemocí dodnes vymýceno nebylo. Mezi lidmi se tak stále objevu například černý kašel nebo dětská obrna. A právě ta je jednou ze čtyř nemocí, které se lidstvo nyní snaží zcela vymýtit.

Jediným jejím přenašečem je člověk a onemocnění je tak možné eradikovat. Vakcína byla vynalezena v 50. letech minulého století a Československo se v roce 1960 stalo první zemí na světě, kde byla obrna vymýcena. Přesto v Česku dodnes žijí tisíce lidí, kteří nesou následky tohoto onemocnění.

Úsilí o globální vymýcení započalo v roce 1988 a je do něho zapojena řada mezinárodních organizací jako Světová zdravotnická organizace a UNICEF. V Evropě byla obrna vymýcena v roce 2002 a zůstávají tři státy, které se s nemocí potýkají nadále. Afghánistán, Pákistán a Nigérie. Úplné vymýcení je plánováno na rok 2020.

Další, i když méně známou nemocí, kterou se lidé snaží vymýtit, je drakunkulóza. Jde o  onemocnění způsobené nákazou vlasovcem medinským, který přežívá ve vodě. Člověk je jediným druhem, u kterého dochází k nákaze, a na onemocnění neexistuje dostupný žádný lék nebo vakcína.

Projevuje se tím, že v člověku přežívají několik milimetrů velcí červi,které je třeba vytahovat z kůže. V roce 1986 se nemocí nakazilo 3,5 milionu lidí, dnes jsou to jen desítky případů ročně. Nejvíce postiženou zemí je Jižní Súdán a podle lékařů se bude jednat pravděpodobně o první parazitické onemocnění, které se podaří vymýtit.

Třetí nemocí podléhající pokusu o eradikaci je frambézie, kožní onemocnění bakteriálního původu, které postihuje zejména děti. Nemoc se přenáší kontaktem s nakaženým a způsobuje hluboké rány, které mají za následek těžké deformace kůže a kostí.

V 50. letech minulého století se s frambézií potýkalo na 50 milionů lidí po celém světě. Světová zdravotnická organizace proto ve spolupráci s dětským fondem UNICEF zahájila masivní program eliminace choroby. Mezi lety 1952 a 1964 bylo díky němu vymýceno 95 % případů této nemoci. 

Poté se ale od programu ustoupilo a nemoc se opět začala vracet. Dnes jí podle odhadů trpí na půl milionu lidí. Naštěstí na ni ale existuje levná a účinná léčba. Frambézie se léčí jedinou dávkou penicilinu. Proto je předpoklad, že by se nemoc mohla zcela vymýtit.

Poslední nemocí, kterou se lidstvo snaží zlikvidovat, je malárie. Podle odhadů některých lékařů jde o nejvražednější chorobu na světě a má na svědomí až polovinu lidstva, která kdy chodila po Zemi. 

Ročně jí více než milion nemocných podlehne a nejčastěji zabíjí v Africe. Přenašečem na člověka je komár rodu Anopheles a kromě člověka může napadat i jiné živočichy.

Proti nemoci neexistuje očkování a k léčení malárie se ve vážných případech používá chinin. Nemoc se ale často nepodaří vyléčit, navíc se může po letech samovolně vracet. Na malárii umírají ročně až tři miliony lidí a svět se proto snaží nemoc za každou cenu zastavit. V tomto případě je ale účinná pouze prevence, jako moskytiéra či vhodný oděv s dlouhými rukávy, případně antimalarika. 

Podle původních plánů měla být nemoc vymýcena do roku 2015, to se nestalo, WHO ale uvádí, že se výskyt snížil o 60 procent. Do roku 2030 by se měl snížit o 90 procent a podle plánů by nemoc měla zcela vymizet do roku 2040.

Související

Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.

Více souvisejících

Lidé nemoci viry a bakterie

Aktuálně se děje

včera

včera

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Influencer skončil pro podezření z obchodování s lidmi ve vazbě

Policie v těchto dnech potvrdila, že stíhá několik osob, které jsou podezřelé z obchodování s lidmi. Podle médií v případu figuruje i známý influencer Adam Kajumi, jenž je v opravdu velkých problémech. Právě jemu totiž policisté věnují největší pozornost. 

včera

včera

Radovan Vítek

Vítkovi ve Francii nařídili zbourat obří vilu. Už potřetí

Vážný problém řeší jeden z českých miliardářů. Francouzský nejvyšší soud posvětil dřívější rozhodnutí odvolacího soudu a potvrdil nařízenou demolici vily v obci Gordes. Místní média sice neuvádějí jméno boháče, ale podle dřívějších zjištění serveru Investigace jde o Radovana Vítka. 

včera

včera

včera

Petr Pavel na konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost. (12.3.2024)

Pavel se kvůli summitu NATO osobně zúčastní jednání vlády

Prezident Petr Pavel se v nadcházejícím pondělí osobně zúčastní schůze vlády, což oficiálně potvrdil Pražský hrad. Hlavním důvodem jeho návštěvy má být projednání koordinace a zastoupení nejvyšších ústavních činitelů na jednáních mezinárodních organizací. Hlava státu o svém záměru osobně informovala premiéra Andreje Babiše na začátku tohoto týdne.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Donald Trump

Trump potvrdil, že označil Netanjahua za šíleného. Experti popsali, co se děje v Bílém domě

Americký prezident Donald Trump se stal dalším šéfem Bílého domu, který se dostal do ostrého sporu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem. Důvodem jejich neshody jsou vojenské akce Izraele v Libanonu, které uvrhly americkou diplomacii vůči Íránu do hluboké krize. Teherán totiž v reakci na izraelské údery pohrozil úplným přerušením rozhovorů se Spojenými státy, což by pro Trumpa znamenalo zásadní komplikaci v jeho snaze vymanit se z nepopulární války.

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

O víkendu nastane průlom ve vztazích s Íránem, slibuje Trump. Vždyť jsme nikam nepokročili, tvrdí Teherán

Jednání o ukončení války na Blízkém východě prozatím nepřinesla žádný hmatatelný pokrok, jak po středečních rozhovorech uvedl íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí. K tomuto prohlášení dochází v době, kdy křehké příměří vystavily vážné zkoušce nové vzájemné údery mezi Spojenými státy a Íránem. Podle kuvajtských úřadů zasáhl obnovený konflikt také mezinárodní letiště v Kuvajtu, kde útok íránského dronu na pasažérský terminál usmrtil jednoho indického státního příslušníka a dalších 63 osob zranil.

včera

Evropská unie

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čínské společnosti podporující Rusko

Evropská unie plánuje uvalit sankce na čtyři čínské společnosti, které obviňuje z podpory ruské agrese proti Ukrajině. Tyto firmy by měly být zařazeny do nejnovějšího sankčního seznamu, jehož schválení se očekává na zasedání ministrů zahraničí EU v polovině června. Podle unijních představitelů dotčené čínské podniky pomáhají ruské stínové flotile tankerů, dodávají chemikálie pro vojenské účely a zajišťují komponenty, které Moskva využívá k výrobě útočných dronů.

včera

Su-25 ruského letectva

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu výrazně nabraly na intenzitě

Ruské vzdušné útoky na Ukrajinu v posledních měsících výrazně nabraly na intenzitě. Moskva zasahuje zemi rekordním množstvím dronů a vysokorychlostních raket v době, kdy se její pozemní síly potýkají s problémy a nedaří se jim dosáhnout významnějšího postupu na bojišti. Podle odborníků je tato masivní strategie navržena tak, aby zahltila ukrajinskou protivzdušnou obranu postupnými vlnami levných bezpilotních letounů, po nichž následují balistické střely a střely s plochou dráhou letu.

včera

izraelská vlajka, ilustrační fotografie

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří

Izrael a Libanon se dohodly na obnovení křehkého příměří a na vytvoření několika takzvaných pilotních bezpečnostních zón uvnitř Libanonu. Podle oznámení Ministerstva zahraničí USA v těchto zónách budou mít operativci hnutí Hizballáh zakázaný přístup. 

včera

3. června 2026 21:01

Sídlo Světové zdravotnické organizace

Země kvůli ebole zavádí zákazy cestování. WHO je silně proti

Cestovní omezení, která zavedlo více než tucet zemí, negativně ovlivňují schopnost Světové zdravotnické organizace efektivně reagovat na epidemii eboly v Demokratické republice Kongo. Podle generálního ředitele organizace Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse tato opatření narušují dodavatelské řetězce a brání účinnému zásahu. 

3. června 2026 19:47

Evropu spaluje stále extrémnější počasí. Proč s tím vlády nic nedělají?

Začátek meteorologického léta s sebou přinesl spalující horka, která kontinent zasáhla ještě před koncem jara. Ačkoliv západní Evropa se již z velké části vymanila z vlivu horké vzduchové hmoty, která v předchozích dnech překonala květnové teplotní rekordy ve Velké Británii a Irsku, celý region se již nyní připravuje na další extrémně horké léto. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy