Ani nejmodernější medicína se mnohdy neobejde bez spolupráce úřadů a lidé z celého světa. Zářným příkladem jsou takzvané eradikace, tedy definitivní vymýcení nemocí po celém světě. To se v historii povedlo už dvakrát, a další čtyři procesy v tichosti probíhají. A v mnoha z nich hrají Češi nezastupitelnou úlohu.
Nejznámější, ale nikoliv jedinou, vymýcenou nemocí na světě jsou neštovice. Existují tři typy tohoto onemocnění, přičemž ty pravé, odborně nazývány Variola, se byly vysoce nakažlivým onemocněním s vysokou úmrtností, dosahující až sta procent.
Během 20. století tato choroba zahubila zhruba 500 milionů lidí a jde o první chorobu, na kterou vznikla vakcína. Tu v roce 1798 představil Edward Jenner, který na ni přišel zcela náhodou.
Než ale mohla být zahájena plošná vakcinace, uplynuly další dvě stovky let. Až v 60. letech 20. století připravila Světová zdravotnická organizace největší lékařskou akci všech dob, pokus o totální vymýcení pravých neštovic.
Ten se nakonec povedl. Koncepci celé akce vypracoval český epidemiolog Karel Raška, který navrhnul, že by bylo nejlepší namísto nákladného plošného očkování očkovat pouze obyvatele v místech, kde vypukla největší ohniska nákazy.
Druhou smrtelnou chorobou, kterou se lidstvu podařilo zcela vymýtit, je mor skotu. V tomto případě nejde o lidskou nemoc, ale vysoce nakažlivé virové onemocnění skotu, případně dalších zástupců zvěřiny.
V prvních fázích nemoci se objevuje vysoká , průjem, malátnost, nechutenství, výtok z nosu a očí. Poté se na sliznicích objevují krváceniny, eroze a nekrózy. Postižená skot nakonec umírá.
Mor skotu se na zemi vyskytoval už ti tisíce let před naším letopočtem a určit počty kusů dobytka, které mu podlehly, je nereálné. Jde ale o obrovské číslo, které vedlo světové organizace k tomu, že v roce 1994 započaly jeho postupné vymýcení.
Kompletní eradikace proběhla na téměř všech kontinentech formou pravidelná vakcinace živou atenuovanou vakcínou a svět vyšla na pět miliard dolarů. V říjnu 2010 Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) prohlásila, že mor skotu byl ve světě zcela vymýcen. Světová organizace pro zdraví zvířat vydala oficiální potvrzení o úplném vymýcení nemoci 25. května 2011.
Dvě nemoci vymýcené, čtyř eradikace probíhají
Navzdory domněnkám více nemocí dodnes vymýceno nebylo. Mezi lidmi se tak stále objevu například černý kašel nebo dětská obrna. A právě ta je jednou ze čtyř nemocí, které se lidstvo nyní snaží zcela vymýtit.
Jediným jejím přenašečem je člověk a onemocnění je tak možné eradikovat. Vakcína byla vynalezena v 50. letech minulého století a Československo se v roce 1960 stalo první zemí na světě, kde byla obrna vymýcena. Přesto v Česku dodnes žijí tisíce lidí, kteří nesou následky tohoto onemocnění.
Úsilí o globální vymýcení započalo v roce 1988 a je do něho zapojena řada mezinárodních organizací jako Světová zdravotnická organizace a UNICEF. V Evropě byla obrna vymýcena v roce 2002 a zůstávají tři státy, které se s nemocí potýkají nadále. Afghánistán, Pákistán a Nigérie. Úplné vymýcení je plánováno na rok 2020.
Další, i když méně známou nemocí, kterou se lidé snaží vymýtit, je drakunkulóza. Jde o onemocnění způsobené nákazou vlasovcem medinským, který přežívá ve vodě. Člověk je jediným druhem, u kterého dochází k nákaze, a na onemocnění neexistuje dostupný žádný lék nebo vakcína.
Projevuje se tím, že v člověku přežívají několik milimetrů velcí červi,které je třeba vytahovat z kůže. V roce 1986 se nemocí nakazilo 3,5 milionu lidí, dnes jsou to jen desítky případů ročně. Nejvíce postiženou zemí je Jižní Súdán a podle lékařů se bude jednat pravděpodobně o první parazitické onemocnění, které se podaří vymýtit.
Třetí nemocí podléhající pokusu o eradikaci je frambézie, kožní onemocnění bakteriálního původu, které postihuje zejména děti. Nemoc se přenáší kontaktem s nakaženým a způsobuje hluboké rány, které mají za následek těžké deformace kůže a kostí.
V 50. letech minulého století se s frambézií potýkalo na 50 milionů lidí po celém světě. Světová zdravotnická organizace proto ve spolupráci s dětským fondem UNICEF zahájila masivní program eliminace choroby. Mezi lety 1952 a 1964 bylo díky němu vymýceno 95 % případů této nemoci.
Poté se ale od programu ustoupilo a nemoc se opět začala vracet. Dnes jí podle odhadů trpí na půl milionu lidí. Naštěstí na ni ale existuje levná a účinná léčba. Frambézie se léčí jedinou dávkou penicilinu. Proto je předpoklad, že by se nemoc mohla zcela vymýtit.
Poslední nemocí, kterou se lidstvo snaží zlikvidovat, je malárie. Podle odhadů některých lékařů jde o nejvražednější chorobu na světě a má na svědomí až polovinu lidstva, která kdy chodila po Zemi.
Ročně jí více než milion nemocných podlehne a nejčastěji zabíjí v Africe. Přenašečem na člověka je komár rodu Anopheles a kromě člověka může napadat i jiné živočichy.
Proti nemoci neexistuje očkování a k léčení malárie se ve vážných případech používá chinin. Nemoc se ale často nepodaří vyléčit, navíc se může po letech samovolně vracet. Na malárii umírají ročně až tři miliony lidí a svět se proto snaží nemoc za každou cenu zastavit. V tomto případě je ale účinná pouze prevence, jako moskytiéra či vhodný oděv s dlouhými rukávy, případně antimalarika.
Podle původních plánů měla být nemoc vymýcena do roku 2015, to se nestalo, WHO ale uvádí, že se výskyt snížil o 60 procent. Do roku 2030 by se měl snížit o 90 procent a podle plánů by nemoc měla zcela vymizet do roku 2040.
Související
Rady na extrémně teplý víkend. Víme, kteří lidé by vůbec neměli chodit na slunce
Odmítnutí švýcarského populačního stropu je mírně pozitivní zprávou i pro Česko
Aktuálně se děje
před 20 minutami
Policie našla tělo pohřešovaného při pátrání na jezeře Most
před 1 hodinou
Turek poprvé reagoval na zahájení trestního řízení. Nadále věří ve svou nevinu
před 1 hodinou
Moravský teplotní rekord se měnil potřetí za tři dny. Ve Strážnici bylo 41 stupňů
včera
Trumpův mírový plán pro Gazu kolabuje. Netanjahu jej nepodepsal
včera
Ukrajinská armáda provedla čtyřicetidenní dronovou kampaň s cílem přinutit Kreml k mírovým jednáním
včera
Na německém letišti našli dron s výbušninou. Policie nasadila robota
včera
Počet mrtvých po ruském útoku stoupá. Ukrajině chybí interceptory
včera
Metnar řešil situaci ve španělské Ceutě. Česko vyzvalo ke změnám v ochraně hranic EU
včera
České dráhy přepravily nejvíce cestujících od roku 2019
včera
Mohli jste zachránit životy, kritizuje Zelenskyj spojence po útoku na Kyjev
včera
Do Británie doputovala krásná zpráva z Portugalska. Eugenie porodila holčičku
včera
Policie zahájila trestní řízení kvůli nehodě poslance Filipa Turka
včera
Trump stále nevylučuje další použití síly proti Íránu
včera
Česko opět zasáhnou silné bouřky. Hrozit budou i ráno a dopoledne
včera
Policejní pátrání na jezeře Most. Dva lidé se pohřešují po úterní bouřce
včera
Trumpovi chodil ozbrojený muž po golfovém hřišti. Našly se u něj zbraně
včera
Česko netrápí jen tropy. V Praze a dvou krajích se vyskytuje smog
včera
Kyjev čelil raketám a dronům. Nejméně 14 mrtvých, další lidé jsou zranění
včera
EU zpřísňuje Ukrajincům podmínky pro dočasnou ochranu. Problém hrozí zejména mužům
včera
Horké letní počasí má úřadovat i po víkendu, naznačuje výhled
V Česku dnes vyvrcholí aktuální vlna veder. Poměrně vysoké teploty se nicméně očekávají i v úvodu příštího srpnového týdne. Nejvyšší teploty vystoupají až na 35 stupňů, vyplývá z výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Zdroj: Jan Hrabě