Eradikace světa? Dvě jsme přežili, další čtyři probíhají v tichosti. Češi v nich nemají konkurenci

Ani nejmodernější medicína se mnohdy neobejde bez spolupráce úřadů a lidé z celého světa. Zářným příkladem jsou takzvané eradikace, tedy definitivní vymýcení nemocí po celém světě. To se v historii povedlo už dvakrát, a další čtyři procesy v tichosti probíhají. A v mnoha z nich hrají Češi nezastupitelnou úlohu.

Nejznámější, ale nikoliv jedinou, vymýcenou nemocí na světě jsou neštovice. Existují tři typy tohoto onemocnění, přičemž ty pravé, odborně nazývány Variola, se byly vysoce nakažlivým onemocněním s vysokou úmrtností, dosahující až sta procent.

Během 20. století tato choroba zahubila zhruba 500 milionů lidí a jde o první chorobu, na kterou vznikla vakcína. Tu v roce 1798 představil Edward Jenner, který na ni přišel zcela náhodou.

Než ale mohla být zahájena plošná vakcinace, uplynuly další dvě stovky let. Až v 60. letech 20. století připravila Světová zdravotnická organizace největší lékařskou akci všech dob, pokus o totální vymýcení pravých neštovic.

Ten se nakonec povedl. Koncepci celé akce vypracoval český epidemiolog Karel Raška, který navrhnul, že by bylo nejlepší namísto nákladného plošného očkování očkovat pouze obyvatele v místech, kde vypukla největší ohniska nákazy.

Druhou smrtelnou chorobou, kterou se lidstvu podařilo zcela vymýtit, je mor skotu. V tomto případě nejde o lidskou nemoc, ale vysoce nakažlivé virové onemocnění skotu, případně dalších zástupců zvěřiny.

V prvních fázích nemoci se objevuje vysoká , průjem, malátnost, nechutenství, výtok z nosu a očí. Poté se na sliznicích objevují krváceniny, eroze a nekrózy. Postižená skot nakonec umírá.

Mor skotu se na zemi vyskytoval už ti tisíce let před naším letopočtem a určit počty kusů dobytka, které mu podlehly, je nereálné. Jde ale o obrovské číslo, které vedlo světové organizace k tomu, že v roce 1994 započaly jeho postupné vymýcení.

Kompletní eradikace proběhla na téměř všech kontinentech formou pravidelná vakcinace živou atenuovanou vakcínou a svět vyšla na pět miliard dolarů. V říjnu 2010 Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) prohlásila, že mor skotu byl ve světě zcela vymýcen. Světová organizace pro zdraví zvířat vydala oficiální potvrzení o úplném vymýcení nemoci 25. května 2011. 

Dvě nemoci vymýcené, čtyř eradikace probíhají

Navzdory domněnkám více nemocí dodnes vymýceno nebylo. Mezi lidmi se tak stále objevu například černý kašel nebo dětská obrna. A právě ta je jednou ze čtyř nemocí, které se lidstvo nyní snaží zcela vymýtit.

Jediným jejím přenašečem je člověk a onemocnění je tak možné eradikovat. Vakcína byla vynalezena v 50. letech minulého století a Československo se v roce 1960 stalo první zemí na světě, kde byla obrna vymýcena. Přesto v Česku dodnes žijí tisíce lidí, kteří nesou následky tohoto onemocnění.

Úsilí o globální vymýcení započalo v roce 1988 a je do něho zapojena řada mezinárodních organizací jako Světová zdravotnická organizace a UNICEF. V Evropě byla obrna vymýcena v roce 2002 a zůstávají tři státy, které se s nemocí potýkají nadále. Afghánistán, Pákistán a Nigérie. Úplné vymýcení je plánováno na rok 2020.

Další, i když méně známou nemocí, kterou se lidé snaží vymýtit, je drakunkulóza. Jde o  onemocnění způsobené nákazou vlasovcem medinským, který přežívá ve vodě. Člověk je jediným druhem, u kterého dochází k nákaze, a na onemocnění neexistuje dostupný žádný lék nebo vakcína.

Projevuje se tím, že v člověku přežívají několik milimetrů velcí červi,které je třeba vytahovat z kůže. V roce 1986 se nemocí nakazilo 3,5 milionu lidí, dnes jsou to jen desítky případů ročně. Nejvíce postiženou zemí je Jižní Súdán a podle lékařů se bude jednat pravděpodobně o první parazitické onemocnění, které se podaří vymýtit.

Třetí nemocí podléhající pokusu o eradikaci je frambézie, kožní onemocnění bakteriálního původu, které postihuje zejména děti. Nemoc se přenáší kontaktem s nakaženým a způsobuje hluboké rány, které mají za následek těžké deformace kůže a kostí.

V 50. letech minulého století se s frambézií potýkalo na 50 milionů lidí po celém světě. Světová zdravotnická organizace proto ve spolupráci s dětským fondem UNICEF zahájila masivní program eliminace choroby. Mezi lety 1952 a 1964 bylo díky němu vymýceno 95 % případů této nemoci. 

Poté se ale od programu ustoupilo a nemoc se opět začala vracet. Dnes jí podle odhadů trpí na půl milionu lidí. Naštěstí na ni ale existuje levná a účinná léčba. Frambézie se léčí jedinou dávkou penicilinu. Proto je předpoklad, že by se nemoc mohla zcela vymýtit.

Poslední nemocí, kterou se lidstvo snaží zlikvidovat, je malárie. Podle odhadů některých lékařů jde o nejvražednější chorobu na světě a má na svědomí až polovinu lidstva, která kdy chodila po Zemi. 

Ročně jí více než milion nemocných podlehne a nejčastěji zabíjí v Africe. Přenašečem na člověka je komár rodu Anopheles a kromě člověka může napadat i jiné živočichy.

Proti nemoci neexistuje očkování a k léčení malárie se ve vážných případech používá chinin. Nemoc se ale často nepodaří vyléčit, navíc se může po letech samovolně vracet. Na malárii umírají ročně až tři miliony lidí a svět se proto snaží nemoc za každou cenu zastavit. V tomto případě je ale účinná pouze prevence, jako moskytiéra či vhodný oděv s dlouhými rukávy, případně antimalarika. 

Podle původních plánů měla být nemoc vymýcena do roku 2015, to se nestalo, WHO ale uvádí, že se výskyt snížil o 60 procent. Do roku 2030 by se měl snížit o 90 procent a podle plánů by nemoc měla zcela vymizet do roku 2040.

Související

Tomio Okamura Komentář

Okamura označuje své voliče za „naše občany“. Jde jen o malou a specifickou část českého národa

Výroky Tomia Okamury k ukrajinské vlajce na Karlově mostě znovu otevírají otázku, kde končí legitimní politický názor a začíná zneužívání ústavní funkce k polarizaci společnosti. Předseda Poslanecké sněmovny se stylizuje do role mluvčího „našich občanů“, ačkoli reprezentuje jen úzký segment voličů. Kritika symbolických projevů solidarity s napadenou Ukrajinou tak neslouží ochraně veřejného zájmu, ale udržování konfliktu jako základního politického nástroje.
Adam Vojtěch přichází na zasedání nové vlády

Co lidé čekají od Babišovy vlády? Nic se nezmění, myslí si polovina z nich. Další se bojí zdražování

Vztah české veřejnosti k nové vládě je v úvodu roku 2026 definován realismem a zaměřením na praktické stránky života. Podle aktuálního průzkumu agentury STEM pro CNN Prima News se ukazuje, že lidé od kabinetu očekávají především zajištění základních životních jistot. Na vrcholu žebříčku priorit se stabilně drží dostupnost zdravotní péče a bydlení, doprovázené otázkami bezpečnosti a celkovou kondicí ekonomiky. Tématům, která se týkají dlouhodobého chodu státu, jako je modernizace úřadů či mezinárodní postavení, přisuzují občané v tuto chvíli menší naléhavost.

Více souvisejících

Lidé nemoci viry a bakterie

Aktuálně se děje

před 55 minutami

Evropská unie, ilustrační fotografie.

Bude mít EU vlastní ICE? Lidskoprávní organizace bijí na poplach

Více než 70 lidskoprávních organizací vyzvalo Evropskou unii k odmítnutí nového plánu na zvýšení počtu deportací osob bez platného povolení k pobytu. Podle těchto skupin hrozí, že se veřejné služby a běžné komunitní interakce promění v nástroje tvrdého vymáhání imigračních zákonů po vzoru americké agentury ICE. Varují před vznikem systému založeném na sledování a raziích, které zasáhnou do každodenního života obyvatel kontinentu.

před 1 hodinou

Marco Rubio

Souboj o přízeň Evropy odstartoval. V Mnichově proběhla veřejná přetahovaná mezi USA a Čínou

Na Mnichovské bezpečnostní konferenci se o víkendu odehrál diplomatický souboj o budoucí směřování světového řádu. Jen několik minut poté, co americký ministr zahraničí Marco Rubio ve svém projevu ujistil evropské spojence, že k sobě obě strany patří, vystoupil se svou nabídkou jeho čínský protějšek Wang I. Čínský diplomat prohlásil, že Čína a Evropská unie jsou partnery, nikoliv rivaly. Podle něj je klíčové tento vztah udržet, aby se předešlo rozdělení mezinárodního společenství.

před 2 hodinami

Následky ruského útoku na výškový obytný dům

Opravdu má Putin zájem o mír? Rusko stále častěji míří na civilisty, počet mrtvých na Ukrajině rapidně vzrostl

Počet civilních obětí způsobených výbuchy na Ukrajině vzrostl během roku 2025 o 26 %. Tento nárůst odráží intenzivnější ruské útoky na ukrajinská města a kritickou infrastrukturu. Podle údajů monitorovací skupiny Action on Armed Violence (AOAV) bylo v důsledku výbušného násilí hlášeno 2 248 mrtvých. Dalších 12 493 civilistů utrpělo podle médií zranění.

před 3 hodinami

Mrazivé ráno v Praze

Počasí přinese tento týden další silné mrazy, o víkendu se výrazně oteplí

Nadcházející týden v České republice nabídne velmi rozmanitou meteorologickou podívanou, ve které se vystřídají ledové dny s výrazným oteplením. Zatímco v pracovní dny bude počasí ovládat mráz, o víkendu se dočkáme citelné změny. Víkendový nárůst teplot by mohl teploměry vyhnat až k hranici deseti stupňů Celsia.

včera

včera

Filip Turek (Motoristé) na jednání vlády ČR (9.2.2026)

Motoristé navrhnou nového ministra životního prostředí. Má dělat vše co mu Turek řekne

Vládní strana Motoristé sobě je připravena učinit zásadní ústupek v rámci vleklého sporu o obsazení postu ministra životního prostředí. Poslanec Filip Turek, který byl dosavadním a jediným kandidátem strany na tento úřad, v neděli vpodvečer oznámil, že hnutí nabídne premiéru Andreji Babišovi jiné jméno. Tímto krokem chtějí Motoristé vyřešit několik měsíců trvající patovou situaci.

včera

Lisa Vitozziová

Vitozziová získala ve stíhačce první italské olympijské biatlonové zlato. Voborníková sahala po TOP 10

Po mužském stíhacím závodě jeli svůj stíhací závod v rámci nedělního programu Zimních olympijských her i biatlonistky. Zatímco mezi muži nejlepší Češi uzavírali první dvacítku, v ženském závodě to vypadalo z českého pohledu po většinu času nadějněji, jelikož Tereza Voborníková byla blízko umístění v elitní desítce. To si ale odstřelila dvěma chybami na poslední střelecké položce a nakonec se musela spokojit s 18. místem. Pro nečekané italské zlato si dojela střelecky bezchybná Lisa Vitozziová, která tak pro svou zemi získala první italské olympijské zlato z tohoto sportu.

včera

Eva Adamczyková

Další medaile pro Česko ze snowboardové disciplíny byla daleko. Oba české týmy skončily ve čtvrtfinále

Stalo se zvykem díky posledním Zimním olympijským hrám očekávat cenné kovy pro české sportovce i ze snowboardových disciplín a to především zásluhou Evy Adamczykové a Ester Ledecké. Proto možná mnohé pohledy českých fanoušků směřovaly v neděli i na svah v Livignu v době, kdy se tam jel týmový závod ve snowboardcrossu. Aby také ne, jelikož poprvé v historii nasadila česká výprava do tohoto závodu hned dva páry – Kryštof Choura-Eva Adamczyková a Radek Houser-Karolína Hrůšová. Tentokrát ale naděje třeba i finále s dvojím českým zastoupením zhasly už po čtvrtfinálových jízdách.

včera

včera

Česko na Staroměstském a Václavském náměstí mohutně demonstruje na podporu Pavla

Česko zažije v březnu demonstraci na Letné, oznámil Minář

Předseda spolku Milion chvilek Mikuláš Minář oznámil na sociální síti X ambiciózní plán uspořádat 21. března masivní shromáždění na pražské Letné. Tato akce je podmíněna získáním jednoho milionu podpisů pod výzvu „Stojíme za prezidentem“, k čemuž má spolek aktuálně velmi blízko. K dnešnímu dni se pod petici podepsalo již téměř 770 000 občanů, což organizátory naplňuje optimismem ohledně dosažení stanoveného cíle.

včera

Michal Krčmář

Stíhací závod biatlonistů zvládl nejlépe Švéd Ponsiluoma. Nejlepší Češi uzavírali první dvacítku

Vzhledem k tomu, že ve sprinterském závodě mužů byl nejlepším Čechem až dvacátý Vítězslav Hornig a další Češi do nedělního stíhacího závodu vystartovali až ze zadních pozic, nedalo se bohužel ani v tomto závodě čekat, že se čeští fanoušci získají na této olympiádě v Miláně a Cortině d´Ampezzo první české biatlonové medaile. Nakonec se museli spokojit s dvěma umístěními v elitní dvacítce, neboť nejlepším Čechem byl nakonec Michal Krčmář na 18. místě a jen o místo za ním se umístil Hornig. V tomto závodě byla přerušena francouzsko-norská dominance Švédem Martinem Ponsiluomou, který se ke zlatu vyšvihl ze sedmého místa.

včera

Český hokejový tým

České hokejisty čeká složitější cesta k bojům o medaile. Se Švýcary prohráli v prodloužení

Poslední zápas ve skupině A hokejového turnaje v rámci právě probíhajících Zimních olympijských her v Miláně a Cortině d´Ampezzo mezi Českem a Švýcarskem byl o tom, kdo z těchto týmů bude mít lehčí cestu k bojům o medaile. Bylo tak důležité ho zvládnout. Svěřenci Radima Rulíka začali dobře, když po první třetině vedli 1:0 po krásné akci zakončené Chlapíkem. V závěru druhé třetiny ale přišel podobný blackout jako v zápase s Francií a do třetiny třetiny tak vstupovali Švýcaři s vedením 2:1. Závěr zápasu se Češi snažili soupeře dotáhnout, na první vyrovnání ještě Švýcaři odpověděli, na to druhé v samotném závěru našli odpověď soupeři s helvetským křížem bohužel až v prodloužení. Znamená to tedy, že Češi budou mít složitější cestu k případným medailím.

včera

Česko mohutně demonstruje na podporu Pavla

Tisíce lidí opět vyšly do ulic. Na stovkách míst demonstrují na podporu Pavla

V neděli odpoledne se Česká republika opět stala dějištěm rozsáhlých občanských protestů. Lidé vyšli do ulic ve více než 400 lokalitách, od velkých krajských metropolí až po ty nejmenší vesnice, aby vyjádřili svou podporu prezidentu Petru Pavlovi. Akce, kterou inicioval spolek Milion chvilek pro demokracii, plynule navázala na masivní shromáždění z počátku února v Praze, kde se sešlo na 90 tisíc občanů.

včera

Christine Lagardeová, šéfka Evropské centrální banky

Evropa dostala od Trumpa kopanec do zadku, rozhodně ale nečelí civilizačnímu zániku, shodli se lídři

V rámci Mnichovské bezpečnostní konference vystoupila šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová s ráznou obhajobou evropských hodnot. Reagovala tak na dřívější kritiku amerického ministra zahraničí Marca Rubia, přičemž s jistou dávkou ironie prohlásila, že „woke dekadentní Evropa“ rozhodně nečelí civilizačnímu zániku. Jako důkaz uvedla neutuchající zájem mnoha zemí o vstup do tohoto evropského „klubu“, a to i ze stran států mimo kontinent, jako je například Kanada.

Aktualizováno včera

Ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová

Macinka se na MSC střetl s Clintonovou, obhajoval Trumpovu politiku

Sobotní večerní program Mnichovské bezpečnostní konference vyvrcholil prestižní panelovou diskuzí, která se věnovala hlubokému rozkolu uvnitř západní společnosti. Hlavními aktéry ostré názorové výměny se stali ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Tématem nebyla jen bezpečnostní situace, ale především střet mezi konzervativním viděním světa a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech ovládl veřejný prostor na Západě.

včera

Nově zvolený předseda ODS Martin Kupka

Ostuda, mnichovský trapas, truhlík z okresního přeboru vyhořel... Opozice tepe Macinku za hádku s Clintonovou

Mnichovská bezpečnostní konference se v sobotu večer stala dějištěm mimořádně ostrého diplomatického střetu. V rámci panelové diskuze o rozkolu západní společnosti proti sobě stanuli český ministr zahraničí Petr Macinka a bývalá šéfka americké diplomacie Hillary Clintonová. Debata se rychle stočila od bezpečnosti k hlubokému ideologickému sporu mezi konzervatismem a progresivismem, který podle Macinky v posledních letech zcela ovládl západní veřejný prostor.

včera

Kaja Kallasová, MSC 2025 | 14. – 16.02.2025

EU zatím nemůže nabídnout Ukrajině datum vstupu, shodují se někteří lídři

Evropská unie není v tuto chvíli připravena nabídnout Ukrajině konkrétní datum vstupu do bloku. Shodli se na tom lotyšský prezident Edgars Rinkēvičs a šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová během bezpečnostní konference v Mnichově. Ačkoliv oba zdůrazňují, že Ukrajina do Evropy patří, proces naráží na potřebu vyřešit širší geopolitické souvislosti a vnitřní připravenost členských států.

včera

Hokejisté Slovenska

Hokejisté Slovenska nečekaně postupují přímo do čtvrtfinále, i přes svou prohru se Švédy

Svým dalším hracím dnem pokračoval v olympijském Miláně hokejový turnaj. Tou asi nejvýznamnější zprávou je, že dalším přímým postupujícím do čtvrtfinále tohoto ostře sledovaného turnaje je vedle Kanady i Slovensko. Stalo se tak paradoxně poté, co naši východní sousedé prohráli svůj poslední zápas ve skupině B se Švédskem 3:5, ovšem právě rozdíl dvou branek byla pro přímý postup důležitá. Definitivně o slovenském přímém postupu rozhodla vysoká výhra Finska nad Itálií 11:0. Lotyšům se povedlo ve skupině C otočit a zvítězit v zápase s Německem. USA pak večer porazila Dánsko 6:3, i když ze začátku měly se svým severským soupeřem potíže.

včera

Marco Rubio

Rubio na MSC vyzval Evropu, aby se připojila k Trumpovu novému světovému řádu

Americký ministr zahraničí Marco Rubio na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzval Evropu, aby se připojila k úsilí Trumpovy administrativy o přetvoření globálního řádu. Podle šéfa americké diplomacie by se nový systém měl zaměřit na suverenitu, reindustrializaci a vojenskou sílu. Rubio ve svém sobotním projevu neprojevil lítost nad snahami Washingtonu o anexi Grónska ani nad ostrou kritikou kontinentu, zvolil však smířlivější tón a zdůraznil touhu „oživit staré přátelství“.

včera

Zelenskyj v Mnichově formuloval podmínky, za kterých Ukrajina přistoupí k podpisu mírové dohody

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na bezpečnostní konferenci v Mnichově jasně formuloval podmínky, za kterých je jeho země ochotna přistoupit k podpisu mírové dohody. Klíčovým požadavkem je bezpečnostní záruka ze strany Spojených států na minimálně 20 let. Tato podmínka přichází před důležitými trilaterálními jednáními mezi Ukrajinou, Ruskem a USA, která mají začít příští týden.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy