Zprávy o průletu asteroidu kolem planety Země nejsou ničím výjimečným, ve skutečnosti jsou ale častější, než by se na první pohled mohlo zdát. Každý rok nás totiž ohrožuje zhruba 1500 takových objektů, a je pomalu zázrak, že se naše planeta ještě se žádným nesrazila. Co by se ale stalo, kdyby opravdu hrozilo, že k tomu dojde?
Tvrdit, že se planeta Země úspěšně vyhýbá všem asteroidům, tak úplně nelze. Sem tam totiž na povrch nějaký dopadne, většinou ale relativně malý a nezpůsobí větší poškození či zranění. Každý den navíc na zem zamíří několik desítek tun asteroidů, drtivá většina z nich ale shoří v atmosféře. Větším rizikem jsou asteroidy o velikosti několika desítek či stovek metrů, které by napáchaly mnohem větší škody.
Podle NASA evidují astronomové každý rok zhruba 1500 takových potenciálních rizik, což v průměru vychází na zhruba pět za den. Jedním z posledních je asteroid 2015 BN509, který je velký asi 200 metrů a široký asi 400 metrů. Je vyšší než Empire State Building v New Yorku a podle NASA je "potenciálně nebezpečný". Kvůli své oběžné dráze ve vesmíru by se jednoho dne mohl srazit se Zemí.
Nejde ale o první ani poslední objekt, který vyděsil lidstvo. Odborníci z observatoře Arecibo, která se nachází asi 20 kilometrů na jihozápad od portorického stejnojmenného města, však varují, že srážce s asteroidem se dá zabránit.
Planetární obrana prakticky neexistuje
Ačkoliv zní planetární obrana stále ještě jako plán ze sci-fi filmu, NASA připravuje plán na boj proti potenciálně smrtícímu nebezpečí z vesmíru. Vesmírné horniny, které jsou schopné devastace na zemském povrchu, kolem nás prolétávají se znepokojující frekvencí. Analýza navíc ukázala, že u typického Američana existuje 30krát vyšší pravděpodobnost úmrtí kvůli asteroidu než kvůli teroristickému útoku.
Podle serveru The Guardian je více než 90 procent objektů v blízkosti Země větších než jeden kilometr a mohly by teoreticky způsobit devastaci planety Země. Nebezpečná ale mohou být i menší tělesa.
Jejich počet NASA v rozsahu 8741 kilometrů od Země odhaduje na 1748. Ačkoliv jde o poměrně velké množství objektů, které by se mohly srazit se Zemí, odborníci takový scénář zatím nepředpokládají. Kdyby k němu ale došlo, máme se jak bránit?
Teorii máme, a praxe?
Lidstvo je na obranu země připraveno aspoň teoreticky. Ve chvíli, kdy se bude k Zemi blížit asteroid schopný vyhladit lidstvo, obdrží 12 vědců zprávu o hrozícím nebezpečí. Ti začnou zkoumat objekt zachycený jedním z teleskopů mapujících mezihvězdný prostor a pokud potvrdí, že se asteroid opravdu řítí na planetu Zemi, bude nám odhadem zbývat pouze několik dní do ničivé srážky.
Poté, co vědci propočítají velikost a trajektorii vesmírného objektu, odešlou zprávu do Bílého domu, který vydá oficiální prohlášení pro veřejnost. Tou dobou už zřejmě ale lidé budou vědět, že se něco děje. Informace může prosáknout do médií a objektu si může všimnout i spousta amatérských astronomů.
Následně začne tvorba plánu na destrukci vesmírného tělesa. Nejlepším řešením je stavba speciální rakety, která by v případě nebezpečí dokázala asteroid vychýlit z dráhy a zajistit, aby Zemi minul. Ale i kdybychom takovou raketu měli, její přesné zaměření by mohlo trvat i dva roky. A tolik času lidstvo zřejmě mít nebude.
Spekuluje se například o laseru, který by dokázal asteroid odklonit z jeho trajektorie. Teoreticky je také možné asteroid zničit či odklonit, například nárazem cizího tělesa, vše je ale pouze hypotetické a není jisté, že by něco takového mohlo fungovat.
Zkrátka a dobře nejsme na takoví scénář připraveni a kdyby nastal, zůstává otázkou, jak by si s ním odborníci poradili. Krizové scénáře totiž počítají s řadou přírodních katastrof včetně zemětřesení, výbuchů sopky či s tornády, ne však s kosmickými vlivy. Na ně nedokážeme zareagovat tak rychle, jak by bylo potřeba, což nás činí velmi zranitelnými.
Související
Víme, co pijeme? Vědce znepokojil nový objev, čistírny vody v jednom případě nedokáží zničit viry a bakterie
Největší biologická konference OSN v historii skončila fiaskem. Politikům je příroda ukradená, tvrdí vědci
Aktuálně se děje
před 22 minutami
Den, který navždy změnil Česko. 17. listopad odstartoval odpor Čechů proti komunistickému režimu
před 51 minutami
35 let po sametové revoluci potřebuje Česko další transformaci
před 1 hodinou
Počasí bude příští týden jak na houpačce. Přijdou mrazy i citelné oteplení
včera
Hradecký asistent Vácha zná trest za rasismus. Vedle dvouměsíční stopky zaplatí 40 000 korun
včera
Slovácko představilo nového trenéra Smetanu. Přišel z Ružomberoku za 100 000 eur
Aktualizováno včera
Ve StarDance padla první třicítka. Soutěž opustila Jana Paulová
včera
COP29 selhal, oči se upírají k summitu G20. Jednejte, nebo přijde zkáza, vyzvala státy OSN
včera
Sbohem, X, vítej, Bluesky. Nad Muskovou sociální sítí se stahují mračna, čelí hromadnému exodu
včera
Svět se učí od Ukrajiny. Válka proti Rusku přináší zkušenosti, do světa je posílá malý tým vojáků
včera
Mír za každou cenu? Bývalý Trumpův poradce prozradil, jak chce dosáhnout konce války
včera
Ruské jednotky v Doněcké oblasti obsadily další vesnice
včera
Německé lékařství v krizi. Situace se zhoršuje každým rokem
včera
ISS čelí vážnému problému. USA se bojí, Rusko ho neřeší
včera
Válka se pro Kyjev nevyvíjí dobře. Rusko upevňuje své postavení, Ukrajina zažívá jednu vlnu teroru za druhou
včera
Zelenskyj: Putinovi nejde o mír, dialog s ním Ukrajina prohraje. Válku musíme ukončit příští rok
včera
Výcvik ukrajinských vojáků v Polsku: Jak přesně probíhá a co se důstojníci učí?
včera
Prestižní deník si posvítil na Fica. Odhalil skutečné směrování a postoje Slovenska
včera
Politico: O počasí tady vůbec nešlo. Trumpova přesilovka zastínila klimatický summit
včera
CNN: COP29 je fraška. Boj proti klimatické krizi se změnil v divadlo plné bojkotů a oslav fosilních paliv
včera
Migrant zaútočil v Německu na policisty. Jedné z nich ukousnul ucho
V německém městě Kolín nad Rýnem došlo v pátek k dramatickému incidentu, při kterém agresivní muž napadl policisty a způsobil jim vážná zranění. Událost se odehrála v dopoledních hodinách v kolínském okrese Ehrenfeld, jak uvedla policie.
Zdroj: Libor Novák