Raketa, laser nebo atomovka. Dokážeme něčím sestřelovat nebezpečné asteroidy?

Zprávy o průletu asteroidu kolem planety Země nejsou ničím výjimečným, ve skutečnosti jsou ale častější, než by se na první pohled mohlo zdát. Každý rok nás totiž ohrožuje zhruba 1500 takových objektů, a je pomalu zázrak, že se naše planeta ještě se žádným nesrazila. Co by se ale stalo, kdyby opravdu hrozilo, že k tomu dojde?

Tvrdit, že se planeta Země úspěšně vyhýbá všem asteroidům, tak úplně nelze. Sem tam totiž na povrch nějaký dopadne, většinou ale relativně malý a nezpůsobí větší poškození či zranění. Každý den navíc na zem zamíří několik desítek tun asteroidů, drtivá většina z nich ale shoří v atmosféře. Větším rizikem jsou asteroidy o velikosti několika desítek či stovek metrů, které by napáchaly mnohem větší škody.

Podle NASA evidují astronomové každý rok zhruba 1500 takových potenciálních rizik, což v průměru vychází na zhruba pět za den. Jedním z posledních je asteroid 2015 BN509, který je velký asi 200 metrů a široký asi 400 metrů. Je vyšší než Empire State Building v New Yorku a podle NASA je "potenciálně nebezpečný". Kvůli své oběžné dráze ve vesmíru by se jednoho dne mohl srazit se Zemí.

Nejde ale o první ani poslední objekt, který vyděsil lidstvo. Odborníci z observatoře Arecibo, která se nachází asi 20 kilometrů na jihozápad od portorického stejnojmenného města, však varují, že srážce s asteroidem se dá zabránit.

Planetární obrana prakticky neexistuje

Ačkoliv zní planetární obrana stále ještě jako plán ze sci-fi filmu, NASA připravuje plán na boj proti potenciálně smrtícímu nebezpečí z vesmíru. Vesmírné horniny, které jsou schopné devastace na zemském povrchu, kolem nás prolétávají se znepokojující frekvencí. Analýza navíc ukázala, že u typického Američana existuje 30krát vyšší pravděpodobnost úmrtí kvůli asteroidu než kvůli teroristickému útoku.

Podle serveru The Guardian je více než 90 procent objektů v blízkosti Země větších než jeden kilometr a mohly by teoreticky způsobit devastaci planety Země. Nebezpečná ale mohou být i menší tělesa.

Jejich počet NASA v rozsahu 8741 kilometrů od Země odhaduje na 1748. Ačkoliv jde o poměrně velké množství objektů, které by se mohly srazit se Zemí, odborníci takový scénář zatím nepředpokládají. Kdyby k němu ale došlo, máme se jak bránit?

Teorii máme, a praxe?

Lidstvo je na obranu země připraveno aspoň teoreticky. Ve chvíli, kdy se bude k Zemi blížit asteroid schopný vyhladit lidstvo, obdrží 12 vědců zprávu o hrozícím nebezpečí. Ti začnou zkoumat objekt zachycený jedním z teleskopů mapujících mezihvězdný prostor a pokud potvrdí, že se asteroid opravdu řítí na planetu Zemi, bude nám odhadem zbývat pouze několik dní do ničivé srážky.

Poté, co vědci propočítají velikost a trajektorii vesmírného objektu, odešlou zprávu do Bílého domu, který vydá oficiální prohlášení pro veřejnost. Tou dobou už zřejmě ale lidé budou vědět, že se něco děje. Informace může prosáknout do médií a objektu si může všimnout i spousta amatérských astronomů.

Následně začne tvorba plánu na destrukci vesmírného tělesa. Nejlepším řešením je stavba speciální rakety, která by v případě nebezpečí dokázala asteroid vychýlit z dráhy a zajistit, aby Zemi minul. Ale i kdybychom takovou raketu měli, její přesné zaměření by mohlo trvat i dva roky. A tolik času lidstvo zřejmě mít nebude.

Spekuluje se například o laseru, který by dokázal asteroid odklonit z jeho trajektorie. Teoreticky je také možné asteroid zničit či odklonit, například nárazem cizího tělesa, vše je ale pouze hypotetické a není jisté, že by něco takového mohlo fungovat.

Zkrátka a dobře nejsme na takoví scénář připraveni a kdyby nastal, zůstává otázkou, jak by si s ním odborníci poradili. Krizové scénáře totiž počítají s řadou přírodních katastrof včetně zemětřesení, výbuchů sopky či s tornády, ne však s kosmickými vlivy. Na ně nedokážeme zareagovat tak rychle, jak by bylo potřeba, což nás činí velmi zranitelnými.

Související

Ilustrační foto

Vědci uklidňují veřejnost: Globální pandemie plicního moru je zcela vyloučena

Úmrtí osmadvacetileté laborantky Daryji Šipilovové v sibiřském Irkutsku vyvolalo na začátku října vlnu mezinárodních obav z možného rozšíření plicní formy moru. Přestože sociální sítě a nezávislá média přinesly řadu spekulací o údajné laboratorní nehodě a možném úniku nebezpečné bakterie Yersinia pestis, Světová zdravotnická organizace i přední epidemiologové podle BBC uklidňují, že hrozba globální pandemie je v moderních podmínkách zcela vyloučená.

Více souvisejících

Vědci ,  vesmir ,  asteroid

Aktuálně se děje

před 50 minutami

Nepokoje ve Francii

Francie se chystá na novou vlnu násilností. Povolala desetitisíce policistů

Francie se o víkendu připravuje na další vlnu rozsáhlých protestů, přičemž úřady mobilizují masivní bezpečnostní složky ve snaze předejít opakování násilností a nepokojů z minulého týdne. Podle ministerstva vnitra bude v celé zemi nasazeno zhruba sedmdesát tisíc policistů. Tato opatření mají za cíl udržet veřejný pořádek a ochránit majetek před případnými útoky radikálů.

před 2 hodinami

Orlí hnízdo

Hitlerovo Orlí hnízdo vyhořelo. Podle odborníků zřejmě nepůjde zachránit

V noci na sobotu vypukl v německém Berchtesgadenu v Bavorsku ničivý požár, který těžce poškodil historické Kehlsteinhaus, známé také jako Hitlerovo Orlí hnízdo. Plameny zasáhly vyhlídkovou budovu nacházející se v nadmořské výšce 1834 metrů a navzdory nepřetržitému nasazení zhruba dvou set příslušníků záchranných složek se hrozivý oheň nedařilo plně uhasit ani v sobotu dopoledne.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Mikuláš Minář

Vláda se mstí za prohrané volby, varuje Minář a svolává demonstraci

Spolek Milion chvilek svolal na nedělní odpoledne od šestnácti hodin na pražské Staroměstské náměstí protestní shromáždění, kterým reaguje na zrychlené jednání Poslanecké sněmovny o kontroverzním převodu financování České televize a Českého rozhlasu pod stát. Tento krok vládní koalice vyvolal vlnu ostré kritiky ze strany opozice i veřejnosti, která se obává o nezávislost veřejnoprávních médií.

před 5 hodinami

Orlí hnízdo v plamenech

Hitlerovo Orlí hnízdo zachvátil požár, policie zadržela podezřelého

Policie v německé spolkové zemi Bavorsko zadržela podezřelou osobu v souvislosti s rozsáhlým požárem, který vypukl na historickém alpském útočišti Adolfa Hitlera známém jako Orlí hnízdo neboli Kehlsteinhaus. Záchranné složky v Traunsteinu obdržely hlášení o požáru v pátek ve 21:15 hodin místního času. Hasiči po příjezdu na místo zjistili, že budova je zcela zachvácena plameny.

před 7 hodinami

Poslanecká sněmovna

Návrh na zrušení koncesionářských poplatků ve Sněmovně úspěšně prošel prvním čtením

V Poslanecké sněmovně prošel vládní návrh na zrušení rozhlasových a televizních poplatků a přechod na financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu prvním čtením. Hlasování proběhlo v sobotu brzy ráno po mimořádně vyostřeném a protahovaném nočním jednání, které prosadila vládní koalisní většina složená z hnutí ANO, SPD a Motoristů sobě.

před 9 hodinami

Počasí, ilustrační foto.

Deštivé počasí pomohlo se suchem, potvrdili meteorologové

Deštivé počasí sice lidé většinou nevzývají, ale přírodě se v aktuální situaci rozhodně šiklo. Potvrzují to i slova meteorologů z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Během poslední srážkové epizody spadlo až 30 milimetrů, měla tak vliv i na vodní stav tuzemských řek.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Andrej Babiš

Babiš se dnes poprvé ozval. Poplatky zrušíme, oznámil ve videu

Premiér Andrej Babiš (ANO) je z pátečního jednání Poslanecké sněmovny omluven, přesto se odpoledne vyjádřil k tématu financování veřejnoprávních médií. Podle Babiše hodlá koalice splnit slib a zrušit koncesionářské poplatky. Sněmovní opozici zároveň nařkl z šíření lží. 

včera

Generální ředitel ČT Hynek Chudárek

Bylo by to likvidační, varuje vedení ČT vládní koalici a požaduje diskuzi

Vedení České televize považuje návrh zákona, který se snaží prosadit vládní koalice ve věci financování veřejnoprávních médií, za likvidační. Podle managementu ČT by projednávání měla doprovázet i diskuze. Zaměstnanci veřejnoprávních médií již ohlásili listopadovou stávku kvůli krokům koaličních stran. 

včera

včera

Ursula von der Layenová na Summitu skupiny G7 v Hirošimě, Japonsku, 19.–21. května 2023

Nůž do zad von der Leyenové: Evropské státy odmítají termín „přidružené členství“ Kanady

Německo, Francie a nejméně šest dalších zemí Evropské unie odmítají používání termínu „přidružené členství“ pro označení užších vztahů s Kanadou. Tento název se podle webu Politico stal hlavním předmětem sporů v jednáních o společné deklaraci, která má vymezit oblasti hlubší spolupráce před nadcházejícím summitem. Summit EU-Kanada se uskuteční ve dnech 29. až 30. října v Montrealu.

včera

Demonstrace, ilustrační foto

Jděte do ulic, vyzval Grolich kvůli rušení televizních poplatků. Lidé poslechli a začali demonstrovat

Vládní koalice ve složení hnutí ANO, SPD a Motoristé sobě nečekaně zařadila na program schůze Poslanecké sněmovny spornou novelu týkající se zrušení poplatků České televizi a Českému rozhlasu. Tento krok okamžitě narazil na silný odpor opozičních stran, které jej označují za bezprecedentní pokus o politické ovládnutí a zestátnění veřejnoprávních médií hned po nedávných volbách.

včera

Očkování, ilustrační foto

Je lepší očkovat se proti covidu a chřipce najednou, nebo odděleně?

S příchodem podzimu a chladnějšího počasí zahajují zdravotnické systémy každoroční očkovací kampaně proti chřipce a covidu-19. Vakcinace představuje nejúčinnější způsob, jak předejít těžkým formám infekce, snížit riziko hospitalizací a odlehčit přetíženému zdravotnímu systému. Protože se oba viry neustále vyvíjejí, složení vakcín se každoročně upravuje podle aktuálních doporučení Světové zdravotnické organizace. Hlavním cílem těchto programů je především ochrana před závažným průběhem nemocí a úmrtím u rizikových skupin.

včera

včera

Spory s Trumpem nemají osobní rovinu, prohlásil Zelenskyj

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro stanici CNN prohlásil, že jeho spory s americkým prezidentem Donaldem Trumpem nemají osobní rovinu. Současně však varoval, že ústupky vůči ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a zmírňování sankcí mohou Moskvu pouze posílit. Vzájemné vztahy mezi Kyjevem a Washingtonem v posledních týdnech výrazně ochladly kvůli krokům americké administrativy.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy