Tajemství posledních slov. Co říkají lidé před svou smrtí?

Ve filmech i knihách bývají poslední slova výroky velkého významu. Jsou taková i v běžném životě? Výzkumy odhalují, že slova umírajících jsou překvapivě komplexní.

Podle magazínu The Atlantic jednu z prvních studií zabývajících se tímto tématem provedl antropolog Arthur MacDonald. Podle jeho zjištění jsou poslední slova umírajících odlišná podle jejich profese. Zatímco u vojáků či policistů byla velice direktivní, v podstatě příkazy, u filozofů a matematiků převažovali otázky po smyslu života.

Maureen Keeleyová, odbornice na komunikaci z Texas State Univerzity, tvrdí, že poslední slova bývají velmi ovlivněna tím, co danému umírajícímu říká jemu blízká osoba. Např. nedávno hojně citovaná poslední slova bývalého prezidenta George W. Bushe st. jeho synovi – „Taktéž tě mám rád,“ – byla nepochybně reakcí na podobné vyjádření Georgie W. Buse mladšího, který zřejmě jako první řekl: „Mám tě rád“.

Umírající se při pronášení posledních slov potýkají s vlastní slabostí, suchem v ústech a celkovou omezenou schopností tvořit smysluplné věty. Často se nachází v deliriu a bývají zmateni, což vede k tomu, že jejich konverzace nedává zcela smyslu. Např. umírající otec výzkumnice Lisy Smarttové trval na tom, že musí jít dolů, ačkoliv pod ním nic nebylo.

Smarttovou při zkoumání posledních slov umírajících zarazilo, jak často tvoří jistý příběh. Např. jeden muž nejprve mluvil o vlaku na nádraží, pak o opravené železnici a poté o tom, jak vlak jel na sever. Co se zprvu zdálo jako nesouvislé blábolení tedy začalo mít jistou strukturu.

Obecně se mezi umíráními objevují často metafory cesty. Podle odborníků jim to má pomoci vypořádat se s jejich smrtí a tutéž funkci mají i pro jejich příbuzné sledující jejich zápas. Tyto metafory též umožňují jejich zmatené mysli se koncentrovat.

Podle lékařů a sester jsou mnohá poslední slova dosti banální. Např. často sprostě klejí nebo se dovolávají rodinných příslušníků. Podle jedné setry mluví všichni umírající v podstatě stejně- volají svoji matku.

Podle magazínu The Atlantic jednu z prvních studií zabývajících se tímto tématem provedl antropolog Arthur MacDonald. Podle jeho zjištění jsou poslední slova umírajících odlišná podle jejich profese. Zatímco u vojáků či policistů byla velice direktivní, v podstatě příkazy, u filozofů a matematiků převažovali otázky po smyslu života.

Maureen Keeleyová, odbornice na komunikaci z Texas State Univerzity, tvrdí, že poslední slova bývají velmi ovlivněna tím, co danému umírajícímu říká jemu blízká osoba. Např. nedávno hojně citovaná poslední slova bývalého prezidenta George W. Bushe st. jeho synovi – „Taktéž tě mám rád,“ – byla nepochybně reakcí na podobné vyjádření Georgie W. Buse mladšího, který zřejmě jako první řekl: „Mám tě rád“.

Umírající se při pronášení posledních slov potýkají s vlastní slabostí, suchem v ústech a celkovou omezenou schopností tvořit smysluplné věty. Často se nachází v deliriu a bývají zmateni, což vede k tomu, že jejich konverzace nedává zcela smyslu. Např. umírající otec výzkumnice Lisy Smarttové trval na tom, že musí jít dolů, ačkoliv pod ním nic nebylo.

Smarttovou při zkoumání posledních slov umírajících zarazilo, jak často tvoří jistý příběh. Např. jeden muž nejprve mluvil o vlaku na nádraží, pak o opravené železnici a poté o tom, jak vlak jel na sever. Co se zprvu zdálo jako nesouvislé blábolení tedy začalo mít jistou strukturu.

Obecně se mezi umíráními objevují často metafory cesty. Podle odborníků jim to má pomoci vypořádat se s jejich smrtí a tutéž funkci mají i pro jejich příbuzné sledující jejich zápas. Tyto metafory též umožňují jejich zmatené mysli se koncentrovat.

Podle lékařů a sester jsou mnohá poslední slova dosti banální. Např. často sprostě klejí nebo se dovolávají rodinných příslušníků. Podle jedné setry mluví všichni umírající v podstatě stejně- volají svoji matku. 

Související

Hřbitov

Proč dáváme na hroby květiny a věnce?

O Dušičkách, tedy svátku zesnulých, se tradičně zapalují na hrobech svíčky a pokládají se na ně květiny a věnce. Zatímco dnes tvoří spíše výzdobu, dříve měly svůj symbolický význam.
Smrtka

Kmotřička Smrt. Jak se zrodila víra v bytost, která bere lidem život?

Svátky zemřelých se v minulosti pojily nejenom s úctou k předkům, ale také s připomínkou nevyhnutelnosti smrti. Ta měla v představách lidí personifikovanou podobu kostlivce s kosou nebo vyhublé ženské postavy, které se říká kmotřička Smrt. Víra v bytost beroucí život je velmi stará, v lidové tradici se objevovala ještě v moderní době a dodnes přežila například v pohádkách nebo v příslovích a rčeních.

Více souvisejících

smrt život George H. W. Bush (sr.) věda

Aktuálně se děje

před 1 hodinou

Štědrovečerní večeře

Bramborový salát podle Magdaleny Dobromily Rettigové

Nedílnou součástí štědrovečerní večeře je dnes bramborový salát. Ten je moderním vánočním jídlem, v minulosti si lidé o Štědrém večeru pochutnávali na něčem jiném. Jedny z nejstarších receptů na bramborový salát zaznamenala ve svých kuchařských knihách Magdalena Dobromila Rettigová.

před 1 hodinou

před 3 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 8 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

Rok od tragédie, která změnila život mnoha lidem. Česko si připomíná nejhorší masovou střelbu v historii

Rok uplynul v sobotu od nejtragičtějšího útoku střelce v historii České republiky na půdě Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze. Na den přesně před dvanácti měsíci, tedy 22. prosince 2023, předstoupili policisté před veřejnost a potvrdili, že střelba si vyžádala čtrnáct obětí, přičemž pachatel, který byl v okruhu podezřelých z dvojnásobné vraždy v Klánovickém lese, spáchal sebevraždu. 

Aktualizováno před 16 hodinami

V Praze proběhla pieta za oběti loňské střelby na FF UK. (21.12.2024) Prohlédněte si galerii

OBRAZEM: Česko si připomnělo oběti tragédie na FF UK. Naší společností otřásla, říká Fiala

Česko si v sobotu připomíná loňskou tragickou střelbu v budově Filozofické fakulty Univerzity Karlovy, ke které došlo na den přesně před rokem. Podle premiéra Petra Fialy (ODS) otřásl útok celou českou společností. Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) konstatoval, že v posledních měsících se udělala řada opatření, aby už k podobnému činu nedošlo.  

včera

včera

Česká republika

Česká hymna poprvé zazněla před 190 lety. V Tylově Fidlovačce

Krátce před Vánoci, dne 21. prosince 1834, byla veřejnosti poprvé představena divadelní hra Fidlovačka z pera Josefa Kajetána Tyla. Právě zde před rovnými 190 lety poprvé zazněla i píseň Kde domov můj, která se ihned stala velice oblíbenou a později dokonce státní hymnou.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Volby, ilustrační fotografie.

Volby by jasně vyhrálo hnutí ANO. Poslance by měli komunisté či Motoristé

Sněmovní volby by v listopadu vyhrálo nejsilnější opoziční hnutí ANO, přičemž mandáty by získalo dalších šest politických stran či hnutí, vyplývá z nejnovějšího volebního modelu agentury Median. Pod pětiprocentní hranicí by samostatně skončily vládní strany TOP 09 a KDU-ČSL, které však mají v příštím roce kandidovat s ODS pod hlavičkou koalice Spolu.

včera

včera

V Česku bezprostřední riziko nehrozí, říká Rakušan po útoku na trzích v Německu

V Česku jsou bezpečnostní opatření na vánočních trzích dostatečná a bezprostřední riziko nehrozí, uvedli policisté a ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) v reakci na páteční útok v německém Magdeburgu. Muž tam najel autem do lidí, přičemž dva zabil a desítky jich zranil. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy