Před 60 lety se rozzářilo nebe nad Českem. První bolid s rodokmenem je z roku 1959

Velmi jasný bolid Příbram proletěl nad územím Československa v 20:13.20 místního času. Podle vzpomínek předního astronoma Zdeňka Ceplechy, který propočítal jeho dráhu, byl "jasný asi jako stowattová žárovka, svítící ze vzdálenosti jednoho metru". Jeho let zachytily bolidové kamery na Ondřejově a v Prčicích.

Hmotnost meteoritu při vstupu do zemské atmosféry vědci podle pozorování odhadli na 1300 kilogramů, hmotnost před rozštěpením na 53 kilogramy. Do ovzduší vletěl rychlostí 21 kilometrů za sekundu. Objekt pohasl a na poslední úlomky se rozpadl ve výšce zhruba 12 kilometrů (ve výšce 22 kilometrů, kde končilo fotografování, jich bylo 17).

Z meteoritu se na předpověděném místě dopadu východně od Příbrami našly čtyři kusy, nazvané podle vesnic poblíž nálezu. Největší z nich vážil asi 4,5 kilogramu (Luhy), ty menší 800 a 500 gramů (Velká a Hojšín). Nejmenší kámen, který tehdy našel třináctiletý pasáček krav, měl jen 100 gramů (Dražkov). Podle složení šlo o chondrit typu H5 se zvýšeným obsahem železa a menšími chondrulemi (kulovité granule složené především z olivínu a pyroxenu). Radioaktivní datování ukázalo stáří kolem 20 milionů let.

Ceplecha pak v roce 1963 založil Evropskou bolidovou síť stanovišť, které mají bolidy zaznamenávat. Významným denním bolidem byla například v roce 2000 Morávka, u které se podařilo určit dráhu a na severní Moravě nalézt meteority. Tým Pavla Spurného z Astronomického ústavu se také zasloužil o výpočet dráhy a nález meteoritů Neuschwanstein na pomezí Německa a Rakouska (2002), Jesenice ve Slovinsku, Košice na Slovensku, Bunburra Rockhole a Mason Gully v Austrálii či Benešov v ČR.

Největší zaznamenaný bolid světa je tzv. čeljabinský z února 2013.