Lidé jsou rok od roku hloupější. Lidstvu klesá IQ 40 let

Norští badatelé analyzovali hodnoty IQ norských mužů narozených v letech 1962 až 1991 a zjistili, že hodnota se zvýšilo o téměř 3 procentní body v každém desetiletí u těch, co se narodili v letech 1962 až 1975 - ale pak zaznamenali trvalý pokles u těch, kteří se narodili po roce 1975.

Podobné studie v Dánsku, Británii, Francii, Nizozemsku, Finsku a Estonsku též ukázaly podobný klesající trend v hodnotě IQ, uvedl Ole Rogeberg, vědecký pracovník z Ragnar Frisch Center for Economic Research a spoluautor nové studie.

Podle Stuarta Ritchieho, odborníka na kognitivní vědy z University of Edinburgh, došlo na počátku dvacátého století k k tzv. Flynnovu efektu, tj. dlouhodobému zvýšení úrovní inteligence pravděpodobně díky lepšímu přístupu k vzdělávání.

Vědci se dlouho domnívali, že následné hloupnutí lze přičítat jednoduše demografii. Zatímco chytří lidé mají méně dětí, ti méně chytří jich mají hodně, což vede k tomu, že hloupých lidí je statisticky více než těch chytrých. To se pak podepisuje i na výzkumech.

Nová studie norských vědců však tvrdí, že spíše než geny hrají roli jiné faktory. Značné IQ rozdíly bylo možné shledat i mezi dětmi stejných rodičů. Výzkumníci navíc zjistili na základě hodnot IQ různých rodičů, že ti s vyššími IQ mají tendenci mít více dětí, což podrývá teorii o genovém faktoru hlouposti.

Podle Rogeburga pokles hodnoty inteligence je spíše dán environmentálními faktory. Vědci přiznávají, že si nejsou zcela jistí, jaké přesně tyto faktory jsou. Podle Rogeburga se může jednat o změny ve vzdělávacím systému a mediálním prostředí, výživě, v menší času stráveném čtením a více času stráveném online.

Profesor psychologie z Kings College, Robert Morris, který nebyl zapojen do výzkumu, poukazuje, že tradiční měřítka inteligence jako je IQ test, mohou být v dnešním rychle se měnícím světě neustálých technologických změn zastaralé.

„Podle mého názoru je třeba si uvědomit, že jak se čas mění a lidé jsou vystaveni různým intelektuálním zkušenostem, jakou jsou změny v užívání technologií, např. sociální média, způsob, jakým je inteligence vyjadřována, se taktéž mění. Vzdělávací metody se musí přizpůsobit těmto změnám,“ uvedl.