Vědci varují: Nárůstem oxidu uhličitého by mohla do 2070 ubýt desetina hmoty dřevin

Do roku 2070 by mohlo zmizet deset procent hmoty dřevin, které jsou vázané na půdní houby především v chladném prostředí, pokud se budou zvyšovat emise oxidu uhličitého (CO2). Uvedli to vědci ze Stanfordovy univerzity, kteří společně s českými vědci z Akademie věd České republiky (AV ČR) a České zemědělské univerzity (ČZU) zmapovali vzájemně prospěšné vztahy mezi stromy, houbami a bakteriemi. V tiskové zprávě o tom dnes informovala AV ČR. Výsledky studie tým publikoval ve vědeckém časopise Nature.

V kořenech v lesní půdě si houby a bakterie vyměňují se stromy dusík za živiny. V teplejších lesích se vyskytují houby pronikající přímo do buněk kořene, zatímco chladnější oblasti svědčí houbám, které tyto buňky obklopují. Ty navíc dokážou zpomalit tempo rozkladu organické hmoty, ale vzrůstající teploty mohou jejich prostředí změnit natolik, že jej houby nemohou ovlivňovat. Nárůst emisí CO2 by tak mohl způsobit úbytek organické hmoty.

"Když pochopíme, jak stromy fungují s jinými druhy a jak se to mění v různých klimatických podmínkách, můžeme lépe předvídat dopady budoucích změn klimatu," řekl tropický ekolog z Biologického centra AV ČR Tom Fayle. Úbytek dřevin by vedl k nárůstu pbsahu uhlíku v atmosféře, jelikož by se snížilo množství hub ukládajících uhlík z atmosféry do půdy. "Je důležitá ochrana těchto posledních fragmentů lesů v rámci Evropy, protože jsou ohroženy lidskou činností," dodal spoluautor studie Miroslav Svoboda z Fakulty lesnické a dřevařské ČZU.

Práce zmapovala přes 1,1 milionu lesních ploch a 28.000 druhů dřevin. "Studie zahrnula informace k 31 milionům stromů ze všech pěti lesnatých kontinentů. Tyto údaje umožnily objevit vazby, které nemohly být v globálním měřítku dříve ověřeny," sdělil spoluautor práce Emil Ciencala z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR.

Z českých zdrojů práce zahrnuje údaje projektu Remote Forest České zemědělské univerzity a také data z projektu Inventarizace krajiny CzechTerra, který realizoval Ústav pro výzkum lesních ekosystémů IFER.

Mapy z této studie představují stromy z více než 70 zemí a budou veřejně dostupné. Výzkumníci do budoucna plánují rozšířit svou práci i mimo lesy a pokračovat v objasňování toho, jak změny klimatu ovlivňují ekosystémy.

Související

Ilustrační foto

Peking dostal od USA nechtěný dárek. Trump vyštval největší mozky naší doby, opouští USA a míří do Číny

Seznam talentů, které opouštějí Spojené státy, aby pracovaly v Číně, je skutečně působivý a stále se rozrůstá. Zahrnuje osoby jako jaderný fyzik z Princetonu, strojní inženýr s praxí z NASA, neurobiolog z amerického Národního institutu zdraví, uznávaní matematici a přes půl tuctu odborníků na umělou inteligenci. Jedná se podle CNN o projev takzvaného „obráceného odlivu mozků“, který vyvolává pochybnosti o dlouhodobé schopnosti USA udržet si špičkové zahraniční vědce.

Více souvisejících

Vědci Stromy lesy Příroda

Aktuálně se děje

před 23 minutami

Na Benešovsku se stala vážná dopravní nehoda. (28.12.2025)

Vážná nehoda na Benešovsku. Na místě hořelo

Bez vážných nehod se neobešla ani poslední neděle letošního roku. Na Benešovsku se odpoledne srazila dvě vozidla. Nehoda si vyžádala zranění dvou osob. Příčinou a okolnostmi havárie se zabývají policisté. 

před 1 hodinou

Andrej Babiš

Smrt Bardotové zasáhla i české politiky. Ozvali se Babiš či Klempíř

Nejen francouzští státní představitelé, ale i čeští politici reagují na nedělní smutnou zprávu o smrti legendární herečky Brigitte Bardotové. Lítost projevili premiér Andrej Babiš (ANO) či ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé). Bardotová, která ukončila hereckou kariéru již před čtyřicítkou, zemřela ve věku 91 let. 

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Lavrov promluvil o úmyslech Moskvy a varoval Evropany

Rusové ani v den, kdy mají americký a ukrajinský prezident jednat o míru na Ukrajině, nevylučují válku s dalšími evropskými národy. Podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova sice Moskva nemá v úmyslu na kohokoliv útočit, ale je připravena na rozhodnou odvetu, pokud se Rusko stane terčem jakéhokoliv útoku.  

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Brigitte Bardotová

Zemřela ikonická herečka Brigitte Bardotová

Světovou kinematografií otřásla po Vánocích smutná zpráva. Ve věku 91 let zemřela legendární francouzská filmová herečka a zpěvačka Brigitte Bardotová. Za dvě dekády úspěšné kariéry natočila desítky filmů, se šoubyznysem se překvapivě rozloučila už před čtyřicítkou. 

před 7 hodinami

Filip Turek dorazil za prezidentem Petrem Pavlem. (22.12.2025)

Turek se nevzdává. Pavel by měl dodržet svá slova, říká poslanec

Česko se v roce, který se pomalu chýlí ke konci, dočkalo nové vlády v čele se staronovým premiérem Andrejem Babišem (ANO). Součástí kabinetu ale stále není poslanec Filip Turek (Motoristé). Doufá však, že i přes výhrady nakonec bude prezidentem jmenován do funkce ministra životního prostředí. 

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 10 hodinami

před 11 hodinami

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

"Zelenskyj nemá nic, dokud to neschválím." Trump dal jasně najevo, kdo rozhoduje o válce na Ukrajině

Americký prezident Donald Trump dal v rozhovoru pro server Politico jasně najevo, kdo drží klíče k ukončení války na Ukrajině. Před plánovanou nedělní schůzkou s Volodymyrem Zelenským na Floridě Trump sebevědomě prohlásil, že jakýkoliv ukrajinský návrh má váhu pouze tehdy, pokud jej on sám posvětí. „On nemá nic, dokud to neschválím já. Takže uvidíme, s čím přijde,“ komentoval Trump Zelenského snahy o diplomatický průlom.

včera

Polsko rozmísťuje na hranici s Ruskem a Běloruskem protitankové zátarasy

Obrana za miliardy. Polsko se opevňuje před Ruskem, staví dračí zuby i protidronové bariéry

Polsko se v reakci na rostoucí ruskou hrozbu rozhodlo k masivní investici do své bezpečnosti. Varšava plánuje během příštích čtyřiadvaceti měsíců vybudovat podél své východní hranice rozsáhlý systém protidronového opevnění v hodnotě přesahující dvě miliardy eur. Náměstek ministra obrany Cezary Tomczyk v rozhovoru pro deník The Guardian uvedl, že první části tohoto ochranného valu by mohly být funkční už za půl roku.

včera

Moskva

Rusko válkou ničí samo sebe. Chytilo se do své vlastní ekonomické pasti

Ruská federace se s blížícím se čtvrtým rokem plnohodnotné invaze na Ukrajinu potýká s nečekaným vedlejším efektem své válečné politiky. Regiony bohaté na energetické suroviny, které tvoří hospodářskou páteř země, totiž doplácejí na konflikt nejvyššími lidskými i ekonomickými ztrátami. Kreml proměnil odlehlé oblasti v zásobárnu vojáků i peněz, čímž však paradoxně ohrožuje průmyslová odvětví, která Putinovu agresi financují.

včera

Donald Trump

Období hlubokého otřesu a nejistoty. Rok 2025 se zapíše do dějin Evropské unie

Uplynulý rok 2025 se do dějin evropské ekonomiky zapíše jako období hlubokého otřesu a nejistoty. Server Politico jej popisuje jako jeden z nejvíce vyčerpávajících roků pro unijní obchod, kterému dominoval nevybíravý tlak staronového amerického prezidenta Donalda Trumpa. Ten od svého lednového návratu do úřadu nešetřil na adresu Bruselu urážkami a označil Evropskou unii za uskupení vytvořené k parazitování na Americe, což následně podpořil zavedením nejtvrdších celních bariér za posledních sto let.

včera

Americká armáda, ilustrační fotografie

Revoluce ve válčení. USA podle expertů vytváří zbraně, které budou využívat umělou inteligenci

Americké ministerstvo války učinilo zásadní krok k transformaci moderního válčení spuštěním nové platformy GenAI.mil. Podle vojenské expertky Emelie Probasco představuje tento nástroj „kritický první krok“, který má americkým vojákům a civilním zaměstnancům Pentagonu umožnit bezpečné experimentování s umělou inteligencí přímo v jejich každodenní pracovní agendě.

včera

Už nenadávají u mobilů. Hněv generace Z se v roce 2025 přetvořil a začal měnit svět

Rok 2025 se stal okamžikem, kdy se hněv generace Z převalil z displejů mobilních telefonů do ulic po celém světě. Od Káthmándú přes Jakartu až po Limu se mladí lidé narození na přelomu tisíciletí postavili zavedeným elitám a proměnili lokální nepokoje v globální hnutí za spravedlnost. Podle sociologů nejde jen o rebelii pro rebelii samotnou, ale o protest poháněný univerzálními hodnotami, jako je právo na vzdělání, dostupné bydlení a konec korupce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy