Je obří hmyz skutečně jenom scifi? Vědci přicházejí s šokujícími objevy

V současnosti je největším hmyzem na světě brouk Titan obrovský s délkou těla až 22 cm, včetně tykadel, jehož domovinou jsou jihoamerické pralesy. Před lety by mu ale mohl bez problémů konkurovat v úvodu zmíněný druh vážky s výše zmíněnými rozměry. Obecně vzato tu obří obyvatelé našich jezer a rybníků s nezaměnitelným tvarem tělem mohli být spolu s námi. Ti, kteří se hmyzu štítí, by se přírodní vodě obloukem vyhýbali, kdyby ale nebylo ptactva, které je podle odborného článku amerických vědců v časopise Proceedings of the National Academy of Sciences nedonutili k menší velikosti.    

Hmyz totiž roste přímo úměrně s úrovní kyslíku. Tomu, aby dosahoval obrovských rozměrů, přispívá absence jeho přirozeného nepřítele, jímž se stali ptáci. Kdyby totiž byl příliš velký, stal by se snadnou kořistí. Matka příroda je však moudrá, a tak jim dala do vínku menší rozměry, aby se mohl snadno skrýt před predátory, a aby nevyhynul. I z tohoto důvodu můžeme být našim opeřencům vděční.

Nejen, že v létě odhání komáry, mouchy a všemožné škůdce, ale dokonce nás díky nim neobtěžují v diametrálně větších rozměrech, kdyby na ně nestačila pouhá plácačka, případně sprej proti hmyzu. Jako důkaz souvislosti mezi existencí ptáků a velikosti hmyzu lze uvést, že před zhruba 55 miliony lety, kdy se na Zemi objevili jejich první zástupci, byl kyslík v ovzduší zastoupen přibližně 30 %. Dnešní hodnota je 21 %, což je pokles o pouhých 9 procentních bodů.

Matthew Clapham z Univerzity Santa Cruz sice tvrdí, že neexistuje žádný přímý důkaz výše zmíněné teorie, ale že všechny faktory jemu nasvědčují. Proč jinak by se hmyz zmenšoval, když hladina kyslíku zůstávala stejná? Sám potvrdil, že dokud nebyli ptáci coby přirození nepřátelé hmyzu existoval kauzální vztah mezi množstvím kyslíku v ovzduší a velikostí hmyzu. Někdo by sice mohl argumentovat netopýry. Nicméně ti loví pouze v noci, takže by pro metrové vážky nepředstavovali příliš velké nebezpečí.

Před mnoha a mnoha lety ale nebyly obrovské vážky jediným zástupcem obřího hmyzu. Britským vědcům se podařilo objevit zkamenělinu pravěkého mořského štíra, který měřil celkem 8 stop, tedy přes dva metry. Dotyční vědci posléze v časopise britské královské společnosti Biology Letters skutečně potvrdili existenci štíra většího než je člověk. Tento druh zase naopak místo ptáků vyhubili dravé ryby.

Když to tedy shrneme, tak obří hmyz skutečně nepatří pouze do science fiction románů. Biologicky je to možné, ale právě díky existenci predátorů, kteří by pro něj v případě nadměrných rozměrů představovali větší nebezpečí, se s ním nesetkáváme. Pokud bychom ale čistě teoreticky dokázali zlikvidovat veškeré ptactvo, možná by v řádu několika milionů let zase vyrostl do neobvyklých rozměrů. Lidstvo by se toho však vzhledem k dlouho trvající evoluci zřejmě nedožilo.