Druhý Černobyl? První plovoucí jaderná elektrárna vyrazí na moře, kritici se bojí katastrofy

Konstrukce připomíná obrovské atomové ledoborce, které se desítky let plaví na sever od Ruska s jaderným pohonem. Kritici varují před možnou katastrofou v Severním ledovém oceánu a zařízení označují za "plovoucí Černobyl".

Remorkéry v srpnu odtáhnou 144 dlouhé a 30 metrů široké plavidlo asi po 4000 kilometrů dlouhé trase na severovýchod Ruska. Později v letošním roce bude elektřina vyráběná u pobřeží Čukotky zásobovat energií nejsevernější ruské město Pevek a zařízení na těžbu ropy a zemního plynu. Projekt je součástí plánu ruské vlády oživit odlehlý, ale na suroviny bohatý region.

"Plovoucí jaderné elektrárny přinášejí mnoho výhod," říká inženýr Vladimir Iriminku, který má na Akademiku Lomonosovovi na starosti ochranu životního prostředí. "Odlehlé regiony z nich mohou profitovat, aniž by na sebe vzaly nějaké velké závazky," říká, zatímco v pozadí hučí tiché motory ve strojovně.

Náklady na takovou námořní jadernou elektrárnu nebyly upřesněny. Akademik Lomonosov má vyrábět zhruba 70 megawattů elektřiny, které budou následně napájet lokální sítě. Má být s to obstarat město asi se 100.000 obyvateli; Pevek má podle dostupných údajů asi 4000 obyvatel.

Stávající elektrárna v regionu Bilibino stojí na permafrostu, tedy věčné zmrzlé půdě, je zastaralá a hrozí dopady na životní prostředí. Změny klimatu přitom způsobují tání permafrostu.

"Plovoucí jaderná elektrárna je mnohem bezpečnější než cokoliv, co jsme dosud viděli. Může vydržet i tu nejsilnější vlnu cunami a je nepotopitelná," ujišťuje náměstek náčelníka elektrárny Dmitrij Alexejenko. Zařízení je podle něj nachystáno i na případné teroristické útoky; armáda je bude střežit a chránit na moři, na zemi i ve vzduchu.

Zatímco například Německo od jaderné energie po havárii v japonské Fukušimě odstupuje a stávající elektrárny hodlá do roku 2022 uzavřít, Rusko sleduje zcela jiný plán. Celkově má země v provozu více než 30 jaderných elektráren. Kromě toho Moskva investuje do nových jaderných elektráren prostřednictvím společnosti Rosatom zejména v bývalých sovětských republikách, které nemají ani know-how ani dostatečné zdroje. Rosatom, který po celém světě zaměstnává na 250.000 lidí, plánuje jaderné elektrárny také v Indii, Bangladéši a Turecku.

Stavba jaderné elektrárny Astravec v Bělorusku, poblíž Litvy, je ale kontroverzní. Půjde o první jadernou elektrárnu v bývalé sovětské republice s autoritářským režimem, která byla spolu s Ukrajinou v roce 1986 tvrdě zasažena katastrofou v Černobylu. Šok je stále hluboký, lidé mají zdravotní následky i desítky let po havárii.

"Rusko plánuje mnohem víc, rozšiřujeme se," říká inženýr na plovoucí jaderné elektrárně v Murmansku. Pokud bude projekt úspěšný, bude možné vybudovat celou flotilu plovoucích jaderných elektráren. Velký zájem zaznívá z jihovýchodní Asie. Ruští experti se proto domnívají, že Akademik Lomonosov je jakousi vzorovou jadernou elektrárnou pro potenciální zájemce.

Akademik Lomonosov je první plovoucí elektrárnou na světě vyrobenou v Petrohradu ke komerčnímu využití. Podobnou elektrárnu začala stavět koncem roku 2016 Čína, která počítá s nasazením do provozu v roce 2020.

Jako plovoucí jadernou elektrárnu využívala americká armáda v letech 1968 až 1975 v Panamském průplavu dopravní loď Sturgis. Ta měla na palubě reaktor o výkonu deseti megawattů.