Osidlování vesmíru? Český astronom to vidí bledě, vědci podle něj stojí před jinou výzvou

"Cesta na Mars trvá několik měsíců, je nákladná a problémem je i cesta zpět. Satelit se musí dostat na oběžnou dráhu Země, pak dalších planet, pak se musí stát umělým měsícem Marsu. Dále tam musí dopravit živého člověka, který si tam musí zajistit existenci," uvedl Perek. Osidlování Marsu by mohlo podle něj nastat až v řádech staletí nebo tisíciletí.

Vědci ale mají podle Perka před sebou dlouhodobý úkol v podobě pozorování těles podobných planetě Zemi. Mohou tak odhalit, kam by se vývoj ubíral, kdyby nedošlo k vyhynutí dinosaurů srážkou Země s meteoritem.

"Přežili jen malí živočichové žijící v norách, kam se nedostaly silné zvukové kmity. Nevíme, v co by se dinosauři přetvořili nebýt jejich vymření. Co se stalo s ostatními planetami? Prožily to také?" řekl Perek. Zkoumání planet v různých stádiích vývoje by mohl odhalit i budoucí vývoj Země.

Perek se v minulosti zabýval kosmickým odpadem, který ve vesmíru zanechá každé těleso letící ze Země. "V padesátých letech tam skoro žádný odpad nebyl, astronomové neviděli tedy potřebu se jím zabývat. Pak se ale kosmická činnost rozrostla. Každý z desítek až stovek vypuštěných satelitů tam zanechal nějaké neaktivní objekty," vysvětlil. Perek navrhl, aby sekretariát OSN udržoval seznam těchto předmětů. Ten se udržuje a funguje dodnes. "Když odborníci zjistí, že stát vypustil do vesmíru předmět, ale neoznámil to, je k tomu správcem seznamu vyzván," doplnil.

Podle Perka patří 95 procent objektů ve vesmíru ke kosmickému odpadu a ten bude stále narůstat. Zaujímají dost místa a je potřeba zajistit, aby se nesrážely s aktivními objekty. K tomu je nutné vysoce přesné pozorování drah objektů. "Pro každý objekt dokážeme odhadnout potřebný prostor i časově. Je ale potřeba přesnost pozorování zvyšovat," řekl Perek.

Jako vedoucí Úřadu OSN pro vesmírné záležitosti zažil první let československého astronauta Vladimíra Remka do vesmíru v roce 1978. Podle Perka nastal v té době okamžik, kdy musel letět někdo, kdo není ani Rus ani Američan a vybrán byl právě Remek. Oba pánové se setkali před pár lety v Moskvě. "Zeptal jsem se ho na dojmy z cesty zpět. Měl tam jen takovou klec, ve které se pohyboval. Říkal, že dokud to bylo vše ve vzduchoprázdnu, bylo to potichu. Pak atmosféra houstla a ozývaly se nepříjemné zvuky. Jemu se podařilo projít stokilometrovou vrstvou, kde se objekt chová jako velice rychlé letadlo. Vyžadovalo to nesmírnou statečnost," vysvětlil Perek.

Perek se narodil 26. července 1919, vystudoval matematiku a deskriptivní geometrii na Přírodovědecké fakultě UK. V říjnu 1939 složil první státnici, kvůli uzavření vysokých škol nacisty ale dále studovat nemohl. Aby nemusel jít pracovat do Německa, zapsal se na Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Praze, kde si udělal druhou maturitu. V roce 1946 absolvoval Masarykovu univerzitu v Brně a v roce 1956 získal doktorský titul na Karlově univerzitě. Na konci šedesátých let řídil Astronomický ústav ČSAV, ve kterém pak pracoval až do roku 2009. V druhé polovině sedmdesátých let pak vedl úřad OSN. Jako jediný český astronom byl také generálním sekretářem Mezinárodní astronomické unie.