Přesně před čtyřiceti lety se na Měsíci obtiskla stopa člověka

Apollo 11 vynesla dne 16. července nosná raketa Saturn V z povrchu planety Země, přesnějí z Kennedyho vesmírného střediska.

Celá mise měla být výhrou amerického vesmírného programu. Dosud Američané v souboji se Sovětským svazem ztráceli, byli to Sověti, kteří jako první vypustili umělou družici, živého tvora (Lajku), prvního kosmonauta (Gagarina) a zaznamenali i další dílčí úspěchy.

Apollo 11 se  dostalo na oběžnou dráhu Měsíce a dva členové posádky, Niel Armstrong, velitel, a Edwin Buzz Aldrin, pilot lunárního modulu, se dne 20 července 1969 v modulu Eagle oddělili od velitelského modulu Columbia, který spolu s astronautem Michaelem Collinsem zůstal na oběžné dráze Měsíce.

V 22:17 20. července středoevropského času dosedl lunární modul na povrch. Výstup na Měsíc začal až 21 července, v čtyři minuty před pátou hodinou ranní středoevropského času.

Armstrong, který šel jako první, pronesl onu památnou větu "je to malý krůček pro člověka, ale velký skok pro lidstvo," brzy se k němu přidal i Aldrin a společně strávili více než dvě hodiny na povrchu jediného přirozeného zemského satelitu.

Po krátkém pobytu na Měsíci zažehli oba astronauti motory a 24 července i spolu s Collinsem šťastně přistáli na Zemi.

Na měsíc se po Apollu 11 podívalo ještě dalších několik posádek, šlo o apolla 12, 14, 15, 16 a 17. Právě Apollo 17, které letělo v prosinci roku 1972, zůstalo a na dlouhou dobu ještě bude posledním strojem s lidskou posádkou, které se na Měsíc dostalo.