Vědci tvrdí: Alergie chrání před rakovinou. Jak je to možné?

Že si profesor Sherman a jeho kolegové nevymýšlí, potvrzuje analýza téměř 650 studií o alergiích a nádorových onemocněních vzniklých během posledních 50 let. Z ní jasně vyplývá, že alergie snižuje riziko vzniku nádorového onemocnění u orgánů, které jsou v kontaktu s látkami z vnějšího prostředí. Mezi ně patří kůže, ústní dutina, jícen, hrtan, částečně střevo a trávicí trakt, dále děloha a děložní čípek, močový měchýř a plíce. Ale také slinivka a nervové buňky.

Všechno se dá vysvětlit

Zdá se vám, že tu něco nehraje? Slinivka či nervové buňky přece nejsou v kontaktu s látkami z vnějšího prostředí. Vysvětlení je nasnadě. Buňky glie (podpůrné buňky mozku) jsou vystaveny přes čichový trakt látkám z nosní sliznice a buňky slinivky se mohou potkat s látkami ze střeva, pokud špatně funguje svěrač, který má zabránit, aby se k nim střevní obsah dostal.

Není čas na neplechu

Proč je tedy alergie pro organismus výhodná? Alergické projevy, jako je rýma, kýchání atd., totiž pomáhají odstranit z těla rakovinotvorné látky dříve, než stačí spustit nádorové bujení. Tuto teorii podporuje i fakt, že lidé trpící alergií mají v těle menší množství škodlivých látek.

Astma – černá ovce mezi alergiemi

Jedinou výjimkou z alergických onemocnění, které mají souvislost s nižším výskytem nádorů plic, je astma. Na rozdíl od ostatních alergií je totiž při astmatu vylučování hlenu z dýchacích cest snížené a kvůli tomu se v organismu látky zachycené v hlenu drží déle, a mají tak více času škodit.

Měli by tedy lidé potlačovat všechny projevy alergie? Ani profesor Sherman nezná odpověď. Dodává však, že alergická reakce není jen porucha imunitního systému, ale také první obranná linie proti parazitům a nádorům. Je to vlastně jako teplota nebo ranní nevolnost: nepříjemné reakce, které překonaly přírodní výběr, protože byly pro organismus zároveň i výhodou.

I kontaktní alergie může chránit před rakovinou

Podle dánských vědců chrání před některými nádory i kontaktní alergie. Tedy reakce na kůži po kontaktu například s niklem nebo jinými kovy.

Imunologický dohled

Podkladem pro ochranný vliv imunitního systému stiženého přecitlivělostí, která se navenek projevuje alergickými reakcemi, je pravděpodobně právě její zvýšená citlivost vůči cizím nebo vnějším vlivům. Ukazuje se, že takto nastavený imunitní systém dokáže omezit vznik nádorového bujení například v mozku nebo kůži.

Na pohlaví záleží

Výzkum vychází z údajů získaných v letech 1984 až 2008 od téměř sedmnácti tisíc dospělých pacientů a pacientek vyšetřovaných pomocí kožních testů na přítomnost kontaktní alergie. U těchto pacientů byl zároveň dlouhodobě sledován celkový zdravotní stav včetně výskytu nádorů.

Ukázalo se, že pacienti s potvrzenou kontaktní alergií mají bez ohledu na pohlaví nižší míru výskytu rakoviny prsu a nemelanomového nádoru kůže. Ženy měly navíc nižší míru výskytu rakoviny mozku.

Pro žlučník to neplatí

Jeden typ nádoru však postihoval pacienty s kontaktní alergií častěji než pacienty bez alergie. Jednalo se o nádory žlučníku. Důvodem může být podle vědců vyšší hladina chemických metabolitů v krvi alergika, která vede k vyšší zátěži jater a žlučníku.

Výzkum ještě pokračuje

Vědci upozorňují, že zveřejněné výsledky nejsou definitivní. Zatím nebyl v tomto výzkumu zohledněn vliv vnějšího prostředí, například vliv kouření nebo sociálního statusu pacienta. Nicméně i tak výzkum poukázal na důležitou provázanost vnějších projevů činnosti imunitního systému a výskytu nádorových onemocnění.

Více informací nejen o alergiích se můžete dozvědět na webu Ulékaře.cz.