Raketoplán Discovery je na oběžné dráze, letí ke stanici ISS

Raketoplán vzlétl z mysu Canaveral na Floridě. Vesmírný koráb s vnější palivovou nádrží a přídavnými raketami se vznesl z rampy Kennedyho vesmírného centra v pondělí před úsvitem, v 6.21 východoamerického letního času (12.21 SELČ). Na oběžnou dráhu doletěl za necelých devět minut. NASA sdělila, že na lodi nenaznamenala vážné technické problémy.

V oblasti zaburácely motory a tmavou oblohu prořízl sloup bílého dýmu. Poté raketoplán mizel v obloze nad Floridou jako bílá tečka.

Discovery vynesl na oběžnou dráhu posádku, ve které jsou poprvé v historii letů raketoplánů tři ženy.

V raketoplánu letí palubní specialistky Dottie Metcal-Lindenburgerová, Stephanie Wilsonová a Naoko Jamazakiová, druhá Japonka ve vesmíru. Mužskou část posádky tvoří velitel mise Alan Pindexter, pilot Jim Dutton a specialisté na práci ve vesmíru Rick Mastracchio a Clay Anderson.

"Užijte si to!" vzkázala posádce několik vteřin před zážehem motorů Laurie Sallyová, ředitelka startu.

Poté, co raketoplán překonal zemskou přitažlivost, ocitly se na oběžné dráze čtyři astronautky - tolik žen ve vesmíru ještě nebylo.

K ISS už v neděli přiletěla v ruské lodi Sojuz Američanka Tracy Caldwellová-Dysonová.

Ředitel mise raketoplánu Mike Moses dvě hodiny po startu oznámil, že vesmírná loď nemá žádné vážné problémy, které by mohly být překážkou pro její let. "Během startu jsme několik malých technických problémů, žádný z nich ale není závažný. Start byl prostě báječný," ujistil Moses.

Raketoplán Discovery veze na ISS, u které by měl zaparkovat ve středu, téměř osm tun nákladu, mimo jiné skládací lůžka pro obyvatele ISS, mrazničku, cvičební pomůcky a vzorky pro vědecké experimenty.

Je to 131. let raketoplánu, 33. k ISS.

Po expedici Discovery, která je rozvržena do třinácti dnů, jsou naplánovány ještě tři lety raketoplánů. Poslední let bude v září patřit právě Discovery. Poté se uzavře historie těchto vesmírných lodí, která trvala tři desítky let.

Americká vesmírná agentura má tři stroje - Atlantis, Endeavour a Discovery. Dva další - Challenger a Columbia - havarovaly v letech 1998 a 2003. Dva raketoplány skončí v muzeích, jeden si NASA ponechá.

Poté, co raketoplány skončí, bude NASA využívat k letům svých astronautů na ISS ruské vesmírné lodě Sojuz. Za jedno sedadlo jí budou Rusové účtovat 50 milionů dolarů, v přepočtu 950 milionů korun.

NASA vyvíjela svou vlastní vesmírnou loď Orion, která měla do vesmíru, na Měsíc a později k Marsu, dopravit americké astronauty. Vláda prezidenta Baracka Obamy však projekt zarazila. Namísto něj má vesmírná agentura šesti miliony dolarů "povzbudit" vybrané soukromé firmy, aby postavily pro astronauty vesmírné taxi.