Nobelovka za chemii letí do USA, je trochu "nechemická"

Stockholm - Letošní Nobelovu cenu za chemii získali Američané Martin Karplus, Michael Levitt a Arieh Warshel za vývoj počítačových programů sloužících k porozumění složitým chemickým procesům. Oznámila to dnes Královská švédská akademie věd.

Karplus, který má americké a rakouské občanství, Levitt, jenž má americké a britské občanství, a Warshel, který má americké a izraelské občanství, "položili základy výkonných programů, které jsou používány k pochopení a předpovídání složitých chemických procesů", uvedla švédská akademie. "Počítačové modely odrážející skutečný život jsou klíčové pro většinu pokroku v současné chemii," dodala akademie ve svém prohlášení.

Loni Nobelovu cenu za chemii dostali Američané Robert Lefkowitz a Brian Kobilka za přelomové objevy v oblasti buněčné chemie, konkrétně za výzkum buněčných receptorů a přenášení signálů od hormonů.

Ve čtvrtek se svět dozví laureáta ceny za literaturu a v pátek za mír. Příští pondělí bude vyhlášena Nobelova cena za ekonomii.

Zájem o chemii ve škole klesá

Nová statistika ukazuje, že zájem o chemii má ve škole 57,0 % chlapců a 64,6 % dívek. Naopak nezájem projevilo 33,4 % chlapců a 18,4 % dívek.

Porovnání uvedených výsledků s výsledky výzkumu, který byl uskutečněn před deseti lety, kdy zájem o chemii deklarovalo 66,7 % respondentů a nezájem 14,4 %, nám umožňuje i při absenci statistické analýzy konstatovat určitý pokles zájmu o vyučovací předmět chemie. Výraznější propad zájmu o chemii jsme zjistili u gymnazistů, kde zájem o učební předmět chemie uvedlo jen 38,1 % respondentů v porovnání s 42,7 % respondenty, kteří deklarovali nezájem o chemii, informuje ped.muni.cz.

Důležitost funkčního přírodovědného vzdělání jednotlivce pro život a práci v moderní společnosti orientované na poznávání neustále roste. Je to dané jednak akcelerací nárůstu nových přírodovědných poznatků, které jsou výsledkem průniku technologií a sofistikovanějších metod do přírodovědného výzkumu, ale i dynamickým uplatňováním nových poznatků v praxi jednotlivce a společnosti.

Významným důvodem je též výskyt různých globálních a regionálních problémů (např. globální oteplování, projevující se nedostatek energetických a surovinových zdrojů, problémy s odpadem, se znečištěním životního prostředí, se zásobami pitné vody, se zachováním biodiverzity přírodního prostředí apod.), které se svými důsledky dotýkají v různé míře všech lidských společenstev.

Související

Více souvisejících

nobelova cena Vědci

Aktuálně se děje

před 45 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Úřad práce, ilustrační fotografie.

Úřad práce ruší desítky poboček. Zaměstnanci ale ohroženi nejsou

Úřad práce pokročil s transformací, která odstartovala již vloni a jejímž cílem je postupná přeměna úřadu na moderní, efektivně fungující a proklientsky zaměřenou organizaci, která pomáhá lidem najít novou práci, vydělávat víc peněz a řešit těžké situace. V rámci takzvané racionalizace pobočkové sítě dojde ke zrušení desítek menších pracovišť. Propouštění se však neplánuje. Úřad o tom informoval v tiskové zprávě. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Policie ČR, ilustrační foto

Vražda na Klatovsku je objasněna. Podezřelou je důchodkyně

Od čtvrtečního večera vyšetřuje policie případ vraždy v nejmenované obci na Klatovsku v Plzeňském kraji. Usmrceného muže tam našli na pozemku před domem, přičemž byla zajištěna podezřelá osoba. Jde o sedmdesátiletou ženu, která byla krajskými kriminalisty obviněna ze zvlášť závažného zločinu vraždy.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Maia Sanduová, nepřechýleně Sandu, je moldavská politička, 6. prezidentka Moldavské republiky, která mezi červnem a listopadem 2019 působila jako premiérka.

Proruští socialisté označili volby za zmanipulované. Pak se ozvala Gruzie

Moldavská prezidentka Maia Sanduová v neděli zvítězila ve druhém kole prezidentských voleb a obhájila svůj mandát, čímž upevnila prozápadní směřování země. Její vítězství nad proruským kandidátem Alexandrem Stoianoglem však zpochybnili moldavští socialisté, kteří výsledky označili za zmanipulované.  

před 6 hodinami

Volby v USA, ilustrační foto

Trump nebo Harrisová? Výsledek voleb se nemusíme dozvědět několik dní

Sčítání hlasů ve volbách v USA často trvá déle než v jiných zemích, což je způsobeno několika faktory, včetně decentralizovaného volebního systému, různorodosti volebních pravidel, vysokého počtu korespondenčních hlasů a důkladnosti při sčítání a ověřování hlasů. Díky tomu nemusí být výsledek voleb znám během volební noci a jak historie ukazuje, ani několik dní poté. Podívejte se, co vše sčítání hlasů ovlivňuje.

před 6 hodinami

USA

Republikáni vs demokraté: Jaký je rozdíl mezi největšími politickými stranami v USA?

Republikáni a demokraté jsou dvě hlavní politické strany ve Spojených státech, které se výrazně liší v názorech na řadu zásadních témat, včetně ekonomiky, zdravotní péče, přístupu k vládě, společenských otázkách a zahraniční politiky. Rozdíly mezi nimi vycházejí z dlouhodobě formovaných ideologií, historických událostí a odlišného přístupu k vládní roli ve společnosti.

před 7 hodinami

před 8 hodinami

George Washington při přeplutí Delaware

Historie plná zvratů a nečekaných momentů. Podívejte se na zajímavosti z amerických voleb

Americké prezidentské volby mají dlouhou a fascinující historii plnou nečekaných zvratů, kontroverzních výsledků i výjimečných kandidátů. Od prvních voleb v roce 1789 až po současné napínavé souboje přinášely události, které nejen utvářely budoucnost USA, ale i fascinovaly svět. Podívejme se na některé z nejzajímavějších momentů, které volební historii Spojených států provázely.

před 8 hodinami

Jak se USA brání volebním podvodům?

Volební úředníci EXKLUZIVNĚ pro EZ popsali, jak se USA brání volebním podvodům

Americké úřady čelí před prezidentskými volbami pokusům o falšování volebních registrací, dezinformacím a četným žalobám. Úředníci nadále ujišťují o bezpečnosti a legitimnosti procesu. Mnoho států zavedlo předčasné hlasování a korespondenční volbu, aby zajistilo přístupnost voleb. Dělají to navzdory obavám z podvodů, které mezi voliče zasévá především dezinformační scéna – vedená kandidátem Donaldem Trumpem.

před 9 hodinami

Ilustrační foto

Volby prezidenta USA 2024: Vše, co potřebujete vědět

Američané se připravují na 60. prezidentské volby, ve kterých se rozhodne, kdo se stane 47. prezidentem Spojených stát. Tento úřad je často považován za nejmocnější pozici na světě. Zároveň bude zvolen 50. viceprezident. Britský server The Guardian připravil přehled toho, co potřebují zahraniční pozorovatelé voleb vědět.

před 10 hodinami

před 11 hodinami

před 12 hodinami

před 12 hodinami

Donald Trump

Trump zažaloval televizní stanici CBS

Republikánský kandidát a bývalý prezident USA Donald Trump podal žalobu proti televizní stanici CBS kvůli rozhovoru s jeho demokratickou rivalkou, viceprezidentkou Kamalou Harrisovou. Žaloba se týká rozhovoru odvysílaného v říjnu v pořadu 60 Minutes, který podle Trumpa „zavádějícím způsobem“ interpretoval Harrisové odpovědi.

před 13 hodinami

Íránské útočné drony Arash

WSJ: Írán podnikne mohutný a komplexní útok na Izrael

Navzdory varování Spojených států se Írán chystá k dalšímu útoku na Izrael. Americký deník The Wall Street Journal (WSJ) uvedl, že protiútok bude „mohutný a komplexní“, podle informací nejmenovaného egyptského představitele, který je obeznámen s íránskými záměry.  

před 13 hodinami

V amerických volbách už hlasovalo přes 75 milionů lidí. Dříve, než vůbec začaly

Americké prezidentské volby se rychle blíží a podle údajů centra Floridské univerzity pro sledování voleb, které byly zveřejněny v neděli, již více než 75 milionů voličů využilo možnost hlasovat předem.  

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy