K Zemi se řítí planetka. Můžeme čekat druhý Čeljabinsk? VIDEO

Čeljabinský meteorit (podle některých názorů to ale byla kvůli velikosti planetka) padal rychlostí 19 km/s (asi 67.000 km/h), tedy zhruba šedesátkrát rychleji než zvuk. Při rozpadu ve výšce asi 30-40 kilometrů nad zemí zářil meteorit krátkou chvíli dokonce více než Slunce. Meteorit se podle následného měření věkem téměř shoduje se stářím sluneční soustavy - 4,56 miliardy let.

Při pádu meteoritu (největší z jeho částí dopadla do jezera Čebarkul) se zranilo na 1500 lidí, většina z nich utrpěla řezné rány, když silná tlaková vlna, která v oblasti kolem milionového Čeljabinsku poničila na 7000 budov, rozbila okna v rozsáhlé oblasti. Úřady odhadly způsobené škody na miliardu rublů (přes 630 milionů korun).

Velký úspěch se přitom podařil českým odborníkům: jako první tým na světě přesně spočítali dráhu a strukturu meteoritu.

Meteorit s největší pravděpodobností pocházel z planetky 86039, která měří 2,2 kilometru. Výpočet českého týmu pod vedením astronoma Jiřího Borovičky z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově uvedl, že pozorovaná dráha meteoritu se sklonem 17 stupňů byla dlouhá 272 kilometrů a že těleso bylo poprvé zachyceno ve výšce 95 kilometrů nad zemským povrchem. O osm sekund později se ve výšce 45 km začal meteorit rozpadat, čímž se výrazně zvýšila plocha vystavená atmosféře, takže odpařování narostlo a objekt byl na krátkou dobu jasnější než Slunce.

Druhý Čeljabinsk?

Nově objevená planetka 86039 se přiblíží Zemi v březnu na zhruba 50 milionů kilometrů, ale neměla by ji nijak ohrozit. Podle Jiřího Borovičky z Astronomického ústavu Akademie věd ČR jde o významnou událost. Ačkoli bude asteroid Zemi hodně vzdálen, z astronomického pohledu bude dostatečně blízko, aby ho vědci mohli zkoumat.

Asteroid 86039 patřil donedávna k "tuctovým" tělesům. Je nicméně zajímavý tím, že má podobnou dráhu jako čeljabinský meteorit. Přímá souvislost však zatím nebyla prokázána. "U všech předchozích meteoritů nebyla dráha vůbec známa, nebo nebyla podobná žádné známé planetce," řekl ČTK Borovička.Letošní přiblížení planetky, které se na vzdálenost 50 milionů kilometrů opakuje jednou za sedm let, dává podle Borovičky příležitost studovat například její složení, zda je skutečně podobné čeljabinskému meteoritu.

Podle Borovičky je těžké odhadnout, zda se v brzké době přihodí něco podobného, jako byla exploze meteoritu v Čeljabinsku. "Určitě se něco podobného stane, ale nevíme kde a kdy. Aby se se Zemí srazilo něco tak velkého, jako byla Čeljabinská planetka, která měla zhruba velikost 19 metrů, to se nestává příliš často," zdůraznil astronom.

Zdroj: YouTube

"Bohužel, v případech, kdy je těleso tak malé, jako asteroid, který způsobil meteor v Rusku, je těžké ho objevit. Takto malá tělesa musí být velmi blízko u Země (řádově dny od dopadu), to ale není největší omezení. omezení je současné vybavení určené pro mapování těchto těles. Současné dalekohledy pokrývají así 5% oblohy. I to se ale již stalo, že byl menší asteroid objeven před srážkou se zemí. V roce 2008 byl necelý den před srážkou objeven asi 7 metrový asteroid 2008 TC3, který následně dopadl do Sudánu - přesně podle výpočtů. V současnosti je ve výstavbě dalekohled LSST, který má prohledávat oblohu (každých 5 dní zmapuje 60% nebe) a podobná tělesa najde s předstihem několika týdnů," říká RNDr. Lukáš Shrbený z Astronomického ústavu Akademie věd ČR v Ondřejově v rozhovoru pro iHned.cz.

"Asteroidy a komety jsou různé typy objektů, obě nás ohrožují, ovšem každý trochu jinak. O kometách se dříve hovořilo více, protože byly známy dříve než asteroidy (snáze se vzhledem ke své podstatě pozorují), ale riziko od asteroidu je větší, což ovšem víme lépe teprve posledních pár desítek let," dodal jeho kolega RNDr. Petr Pravec.

Naprostá většina meteoritů pochází ze systému naší sluneční soustavy. Dopady těles pocházející ze vzdáleného vesmíru (mimo naši sluneční soustavu) jsou velmi nepravděpodobné, ale nikoli nemožné. Týká se to především větších těles - asteroidů, planetek a komet, které mohou pocházet mimo naši sluneční sosutavu. Většina meteoritů dopadající na zemský povrch pochází z oblasti mezi Jupiterem a Marsem, tedy ze vzdálenosti zhruba 300 - 600 milionů kilometrů od Země. Menší množství meteoritů může pocházet i z vnější sluneční soustavy (za oběžnou dráhou Jupitera).

Většina meteoritů (patrně celých 95%) dopadlých na zemský povrch jsou chondrity. Zbylých 5% tvoří vzácnější achondrity tvořené diferencovanou hmotou. Většina achondritů jsou železné meteority, vzácné jsou palasity (železo s inkluzemi olivínu) a velmi vzácné jsou pak horninové meteority tvořené horninami vytrženými z povrchu jiných kosmických těles - šťastlivému sběrateli meteoritů se tak může podařit, že se mu do ruky dostane kus anortozitového pohoří z Měsíce nebo rudé horniny z povrchu Marsu, samozřejmě patřičně ohořelý po průletu zemskou atmosférou, uvádí minerals-fossils.cz.