VIDEO: Přepište historii Země, vědci objevili záhadný krystal

Nález naznačuje, že Země se stala poměrně krátce po svém vzniku před 4,5 miliardy let obyvatelnou. "Zemská kůra se vytvořila relativně brzy po vzniku naší planety a tento malý drahokam je jejím pozůstatkem," napsali odborníci ve své studii zveřejněné v nejnovějším vydání časopisu Nature Geoscience.

"Země v její rané fázi nebyla tak drsným místem, jak se mnozí vědci domnívali," konstatoval vedoucí výzkumu John Valley z amerického Wisconsinského univerzitního systému.

Naše planeta vznikla před 4,5 miliardy let jako žhavá koule, ale podle zmíněného zirkonu lze soudit, že již o 100 milionů let později měla pevnou zemskou kůru. Z věku minerálu je také patrné, že zemská kůra se objevila jen 160 milionů let po zformování naší sluneční soustavy.

"Jedna z věcí, které nás doopravdy zajímají, je, kdy byla Země poprvé vhodná k životu. Kdy vychladla natolik, že se mohl objevit život," uvedl Valley v telefonickém rozhovoru. Zjištění, že krystal zirkonu, a tudíž i zemská kůra, jsou staré 4,4 miliardy let, naznačují, že naše planeta mohla být schopna podporovat mikrobiální život před 4,3 miliardy let," prohlásil dále Valley.

"Nemáme žádné důkazy, že život tehdy skutečně existoval. Ani nemáme žádné důkazy, že neexistoval. Ale není důvod, proč by před 4,3 miliardy let nemohl život na Zemi existovat," dodal Valley.

Nejstarší fosilní svědectví života na Zemi jsou stromatolity, tedy vápencové útvary vytvořené archaickými formami bakterií, které jsou staré asi 3,4 miliardy let.

Zdroj: YouTube

Dnes víme, že vesmír vznikl před 13,7 miliardami let a sluneční soustava před 4,5 miliardami let. Stáří Země je určeno pomocí radiometrického rozpadu vybraných radioaktivních prvků. Jak a kdy vznikla naše planeta, to bylo základním problémem nejenom astronomie, ale snad všechny kultury napříč dějinami hledaly odpověď na otázku existence Země. Pozorování dění kolem sebe patřilo od pradávna k základní lidské činnosti, která uspokojovala přirozenou lidskou zvídavost. Do vynálezu dalekohledu se lidé museli spoléhat pouze na neozbrojené oko, ale i tak byly jejich astronomické výpočty neuvěřitelně přesné.

Významným bodem v pátrání po vzniku Země byl rok 1609, kdy Galileo Galilei namířil svůj dalekohled na Měsíc a na jeho povrchu uviděl krátery. V té době však ještě nedokázal odpovědět na otázku, jak vznikly. Odpověď nám daly až sondy Voyager a další, které takovéto krátery objevily nejen na všech terestrických planetách, ale i na některých měsících planet sluneční soustavy. Bylo zjištěno, že většina kráterů nemá sopečný původ, ale jsou způsobeny srážkami planet a měsíců s jinými tělesy, informuje server astro.cz.

Dnes, tedy o 4,5 miliard let později, už nám toho na Zemi moc nezbylo, co by nám mohlo pomoci pochopit, jak se zrodila Země. Je však zřejmé, že srážky s jinými tělesy byly určující po celou dobu vzniku Země. Přitom samozřejmě objem prapůvodní Země rostl, jak se srážela s dalšími a čím dál hmotnějšími planetesimálami. Celý její povrch byl pokryt krátery od dopadů těchto těles. Jak planeta rostla, tak se zvětšovala i její gravitace a přitahovala další, a také hmotnější tělesa. Tím se zvětšovala nejen intenzita nárazů, ale i množství tepla, které při nich vznikalo. Další a další nárazy tavily zemský povrch, který byl nakonec tvořen doruda rozžhaveným magmatem, které pokrývalo celou planetu.